Konflikt nemůže skončit, dokud Ukrajina nebude součástí Západu

17. 5. 2023

Při nedávné cestě do Kyjiva se rozhovory v ukrajinských kuloárech rozhodně lišily od těch ve Washingtonu a evropských hlavních městech. Místo toho, aby se soustředili na tolik diskutovanou protiofenzívu, kterou se ukrajinské síly chystají zahájit, vysocí vládní představitelé se místo toho více obávali o dlouhodobou budoucnost země.

"Ukrajina přežije," řekl velmi zkušený šéf špionáže skupině bývalých vysokých úředníků, kteří cestovali do Kyjiva ze Spojených států a Evropy. "Nejtěžší bod přijde po válce," dodal.

V jádru je válka na Ukrajině bojem ne o území, ale o budoucnost země. Rusko je odhodláno kontrolovat politický osud Ukrajiny – ne-li její území. A v tom není ruský prezident Vladimir Putin osamocený, reprezentuje historickou ruskou tradici hledání bezpečnosti v impériu – které přinejmenším zahrnuje Rusko, Bělorusko a Ukrajinu.

I kdyby se Ukrajině podařilo zatlačit ruské vojenské síly až k hranicím z roku 1991, konflikt opravdu neskončí. Ukrajinští zpravodajští představitelé odhadují, že pokud by boje letos ustaly, Rusko by bylo schopno obnovit dostatečné kapacity pro obnovení války již v letech 2027-2028 - a to i při zachování ekonomických sankcí.

Aby tedy Rusko konflikt skutečně ukončilo, bude muset pochopit – nebo být přinuceno pochopit –, že o budoucnosti Ukrajiny se nebude rozhodovat v Moskvě, ale v Kyjivě. A Kyjiv dal jasně najevo, že vidí tuto budoucnost na Západě jako nedílnou součást euroatlantických institucí.

Pro Kyjiv je nakonec nalezení zaručeného místa na Západě důležitější než zajištění kontroly nad celým jeho územím vojenskými prostředky – ačkoliv Kyjiv oprávněně trvá na tom, že plná nezávislost a suverenita vyžaduje úplnou kontrolu nad celým územím v hranicích z roku 1991.

Takže Putinovo strategické selhání bude úplné pouze tehdy, pokud Moskva pochopí, že Ukrajina je trvale ztracena – ztracena fyzicky, ekonomicky, politicky a strategicky. A zajistit, aby neúspěch byl konečný – nejen pro Ukrajinu, ale i pro Západ.

Existuje mnoho důvodů, proč budoucnost Ukrajiny leží na Západě.

Politická argumentace je přímočará: Ukrajina nebojuje jen za svou vlastní bezpečnost, ale i za bezpečnost svých sousedů. Chce být součástí Evropské unie a byla vyzvána, aby zahájila proces přistoupení. V roce 2008 jí bylo přislíbeno členství v NATO a poté, co bojovala proti největším protivníkům aliance, chce co nejdříve vstoupit do nejúspěšnější bezpečnostní organizace v historii. Po tom všem, co Ukrajina udělala, poté, co všichni její občané trpěli, si zaslouží být součástí Západu.

Strategické argumenty pro začlenění Ukrajiny do Západu jdou přitom k jádru konfliktu: Bez integrace Ukrajiny bude Putin – a kdokoliv, kdo ho nahradí – nadále věřit, že má šanci ji ovládnout. Jeho vojenskou porážkou na Ukrajině a integrací země do Západu se uskuteční strategické selhání Ruska. A to pomůže obnovit určitý stupeň pořádku - demonstrovat, že agrese se nevyplácí - stejně jako vyšle jasný signál Moskvě, že neexistuje žádná budoucí vyhlídka, kde by obnovená agrese byla úspěšná.

Existuje také praktický argument pro západní integraci Ukrajiny, protože alternativa by prodloužila konflikt a představovala nové bezpečnostní výzvy. I se vší vojenskou podporou Západu bude poválečná Ukrajina zemí na hraně – tváří v tvář sousedovi, který bude třikrát až čtyřikrát větší, než je země, s národními zdroji na to, aby v budoucnu obnovila impozantní armádu. Ponecháme-li ukrajinskou společnost napospas svým vlastním prostředkům, stane se důkladněji militarizovaná, méně otevřená a více paranoidní a bude se připravovat na obnovenou válku.

Západ se může pokusit uklidnit Ukrajinu slibem, že jí poskytne všechny prostředky nezbytné k vlastní obraně – jak to dosud činí –, ale bez integrace Ukrajiny do západní aliance se země stane podobnou Izraeli: Soběstačnou, nedůvěřivou vůči svým sousedům, jedinečně zaměřenou na svou vlastní bezpečnost, ochotnou a schopnou podniknout preventivní akci, kdykoli to bude považovat za nutné, dokonce možná usiluje o vlastní jaderné zbraně.

Neukotvená Ukrajina by se mohla stát darebáckým aktérem – což by byl bezpečnostní problém uprostřed Evropy. Proto bývalý zpravodajský důstojník varoval: "Nejtěžší bod přijde po válce."

Bezpečnost je jádrem budoucnosti Ukrajiny. Její ekonomická rekonstrukce a transformace, její případné členství v EU – to vše závisí na tom, zda je země bezpečná. Marshallův plán by nemohl uspět – a Evropská unie by nebyla vytvořena – bez vytvoření NATO. S výjimkou neutrálních států tak žádný z 15 států, které vstoupily do EU od konce studené války, neučinil, aniž by se nejprve stal členem NATO. Schopnost Ukrajiny vyjít z války jako silný, pulzující a prosperující národ tedy zásadně závisí na její bezpečnosti. O tom je tato válka.

Bezpečnostní podpora – závazek poskytovat Ukrajině prostředky k obraně tak dlouho, jak to bude nezbytné – bude životně důležitá, a to jak během současné fáze bojů, tak i po jejím skončení. Mnoho západních zemí vedených USA je plně odhodláno poskytovat tuto dlouhodobou podporu a toto úsilí by mělo být podrobně popsáno v závazných memorandech, která mají být s Ukrajinou podepsána.

Samotná bezpečnostní podpora však nestačí, protože nemusí Moskvu odradit a je nepravděpodobné, že by Kyjiv uklidnila. To, co Ukrajina chce – a potřebuje – jsou skutečné bezpečnostní záruky: Závazek postavit se na její obranu za dohodnutých okolností. Ale zatímco členství v NATO může být v budoucnu možné, není pravděpodobné, že by k němu došlo v dohledné době, protože je těžké si představit, jak by národu ve válce, se spornými hranicemi, bylo dovoleno připojit se k alianci, která zavazuje své členy, aby přišli na pomoc komukoliv, pokud jsou vystaveni ozbrojenému útoku - jako je nyní Ukrajina.

Přesto je důležité, aby země NATO – individuálně i kolektivně – signalizovaly Ukrajině, že nejen chápou její touhu vstoupit do aliance, ale že jsou odhodlány ji uskutečnit, jakmile to podmínky dovolí. Dokonce i bez formálního ukončení války, natož skutečného míru, USA a další země NATO musí dát jasně najevo, že jsou oddány bezpečnosti Ukrajiny a že budou zkoumat prozatímní opatření – stejně jako to udělaly pro Finsko a Švédsko – dokud se nestane plnoprávným členem.

Debata o členství v NATO riskuje, že zakryje obecnější pravdu: Bezpečnost Ukrajiny leží na Západě – a v něm – a konflikt nemůže skončit, dokud Ukrajina nebude jeho součástí. Otázkou není, zda by se Ukrajina měla stát součástí Západu, ale jak a kdy.

Zdroj v angličtině: ZDE