Proč je nepravděpodobné, že by zadlužená Čína znovu zachránila světovou ekonomiku

15. 5. 2023

V době, kdy zbytek světa balancuje na pokraji recese, je to poslední, co si západní politici přejí, aby Čína, největší tahoun globálního hospodářského růstu od finanční krize v roce 2008, dosáhla nevyváženého zotavení. Ale přesně to je to, co se děje.

Poté, co v prosinci opustila svou roční politiku nulového COVIDu, druhá největší ekonomika světa nejede na všechny válce.

Čínský dovoz se v dubnu prudce snížil o 7,9 %, zatímco vývoz rostl pomalejším tempem 8,5 % ve srovnání s 14,8 % v březnu. Spotřebitelské ceny v dubnu rostly nejpomaleji za více než dva roky, zatímco deflace továren – ceny nabízené čínskými průmyslovými velkoobchody – se prohloubila.

Mezitím se nové bankovní úvěry v dubnu propadly mnohem prudčeji, než se očekávalo, přičemž věřitelé v měsíci poskytli 718,8 miliard juanů (104 miliard dolarů / 94,5 miliard eur) v nových jüanech, což je méně než pětina březnového součtu.

Skončila čínská zlatá éra?

"Čínská ekonomika se nechystá zhroutit, ale nevrací se zpět do zlaté dekády roku 2010, kdy rostla dvouciferným tempem," řekl Steve Cang, ředitel Čínského institutu na londýnské škole orientálních a afrických studií.

Silné oživení v Číně by pomohlo kompenzovat očekávané zpomalení v jiných částech světa, které vyvolala politika centrálních bank v posledních 12-18 měsících zpřísňováním měnové politiky.

Obrovský stimul Číny po finanční krizi v letech 2008/09 pomohl globální ekonomice zotavit se, částečně kvůli neukojitelnému hladu asijské země po dovážených surovinách pro infrastrukturní projekty.

Tato stimulační opatření však zanechala Čínu topící se v hoře dluhů. V březnu Mezinárodní měnový fond varoval, že jen dluh čínských místních vlád vzrostl na rekordních 66 bilionů juanů, což odpovídá polovině HDP země.

Cang řekl, že ti západní politici, kteří se modlí za to, aby Čína oživila svou ekonomiku, se nyní budou muset "podívat na novou politickou a ekonomickou realitu bez růžových brýlí".

Vyhrožování Tchaj-wanu Čínu izoluje

Čínské hrozby invazí na Tchaj-wan, který Peking prohlašuje za svůj vlastní ostrov, si Západ nadále znepřátelují. Přátelské vztahy Pekingu s Moskvou a neutralita ohledně ruské invaze na Ukrajinu jsou další sporné otázky, které ohrožují globální ekonomickou spolupráci.

"Pokud jde o Tchaj-wan, rostoucí napětí nebo válka by vedly k seismickému posunu," řekl DW Pushan Dutt, profesor ekonomie na obchodní škole INSEAD v Singapuru. "Nadnárodní společnosti opustí Čínu, její exportní trhy budou uzavřeny a budou zavedeny sankce."

Obchodní napětí mezi Pekingem a Washingtonem z Trumpovy éry přetrvává i za administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Cla typu oko za oko vedla k americkým sankcím proti několika čínským společnostem a úředníkům. Washington dokonce omezil přístup Číny ke svým polovodičovým technologiím a technologii umělé inteligence (AI) z důvodů národní bezpečnosti.

"Asertivní zahraniční politika, kterou čínský prezident Si Ťin-pching zavedl, způsobila, že USA a další západní země začaly odstraňovat nebo snižovat riziko ve svých ekonomických vazbách s Čínou, což znamená, že klíčový faktor, který dříve podporoval rychlý růst v Číně, oslabuje," poznamenal Cang.

Západní politici stále více vnímají čínskou iniciativu Pásu a cesty jako hrozbu pro své zájmy. Tato iniciativa, často přezdívaná Nová hedvábná stezka, představuje investici ve výši 840 miliard dolarů (771 miliard eur) do silnic, mostů, přístavů a nemocnic ve více než 150 zemích. Rostou obavy, že projekt rozvojové země nalákal do dluhové pasti obrovskými a nedostupnými půjčkami a zároveň oslabil jejich vazby se západními zeměmi.

Minulý měsíc prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová také lamentovala nad možnou fragmentací globální ekonomiky do soupeřících bloků vedených Čínou a USA a varovala, že by to poškodilo růst a zvýšilo inflaci.

Zdroj v angličtině: ZDE