Riskantní podnik

5. 1. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 8 minut
 


Jedno z mnoha známých českých přísloví říká, že „risk je zisk“, ale jakékoliv padělatelské aktivity jsou riskantním podnikem. A právě o jednom takovém, se dočtete v knize, kterou vydalo nakladatelství Trigon pod názvem Falešné bankovky. Jejím autorem, je mnoha cenami ověnčený knihař, který již 47. rokem úspěšně spolupracuje se svou milovanou manželkou Miroslavou. Díky níž také s klidem přijímá všechny prohry i výhry, týkající se jejich podnikání ve vlastním knihařsko-vazačském Ateliéru Krupka, Lubomír Krupka.


Pane Krupko, nějak mi to nejde dohromady, vaše profese a titul vaší knihy. Můžete, mi to blíže osvětlit?


Původně jsme chtěli vydat bibliofilii na téma o falšování bankovek a nějak do příběhu začlenit povídání o papírenské technologii, potažmo o ručním čerpání papíru.

Takže toto jeho čerpání, bylo pro vás tou prvotní inspirací?


Primární inspirací byl nějaký autorský papír, který jsem dostal od přátel ze zahraničí. Ten byl zhotoven kompletně ze skartovaných bankovek. Povídek jsme nalezli hned několik, ale autorská práva pro nás byla finančně zcela nedostupná.


A tak jste tedy nelenil a sepsal vlastní povídku..?

Ano. Nekonečný volný čas v lázních Velké Losiny, byl inspirací pro napsání povídky Falešné bankovky. Jedná se o fiktivní cestu životem papírníka nezatíženého vzděláním, avšak oplývajícího selským rozumem, manuální zručností a touhou po sebevzdělání ve svém oboru. Zároveň jsem ji prošpikoval mými osobními zkušenostmi. Omylem, se povídka dostala do rukou nakladatelské pracovnice a po nutných opravách jsme se rozhodli pro její vydání.


Zhotovit přebal k , muselo být po technické stránce dost náročné, vzhledem k těm kouskům bankovek na obalu, je to tak..?


Ano. Technické problémy byly podstatně složitější než napsání povídky. Sehnat skartované bankovky se v Česku holt nekoná, obratem jsme se obrátili na Deutsche Bundesbank s vysvětlením oč jde, a vzápětí došlo velké množství briket se skartovanými bankovkami. Zhotovit vhodný tiskový papír tak, aby se na něj dalo tisknout, se po mnoha zkouškách podařilo. Jako ilustrace posloužil sedminásobný barevný soutisk olověné ruční sazby.

Jako projev vděku Deutsche Bundesbank za poskytnuté skartované bankovky jsme nechali povídku přeložit do němčiny....…

Tuto povídku jste nevydal jen v nakladatelství Trigon, že..?

Ano. V originále vypadá úplně jinak, mám na mysli bibliofilské vydání v našem ateliéru. Ručně čerpaný papír použitý na přebal obsahuje poněkud více skartovaných bankovek než papír čerpaný jako tiskový. Vydání v Trigonu se muselo přizpůsobit technickým možnostem současné polygrafie, kniha ve skutečnosti

vypadá zcela jinak. Naše bibliofilské vydání je samozřejmě celé naší prací…

A já musím jen dodat, že velmi krásnou...

Ale teď k další otázce.

Není v současné přetechnizované době, kdy všichni hledí jen do chytrých mobilů, tabletů a obrazovek počítačů, riskantním podnikem takový ateliér, jako je ten váš, vlastnit?


Pro nás je velkou výhodou, že jsme si knihvazačskou i knihtiskařskou dílnu postavili a vybavili sami, bez pomoci kohokoli i Evropské unie. Za vše, co uděláme si také neseme zodpovědnost. Ale to není nic neobvyklého, takových řemeslnických dílen a řemeslníků je u nás mnoho. Žel, u nás v našem oboru až taková zpětná vazba není, proto jsme určitý čas vystavovali na frankfurtském knižním veletrhu a tam zpětnou vazbu na naši práci nalezli. Vše je to ovšem běh na dlouhou trať.…

S vaší paní jste uznávanými výtvarníky, neboť všechny knihy, které z vašeho knihařství vycházejí, jsou nádherně umělecky zpracované, o čemž svědčí i prestižní ceny, které jste za svou dosavadní uměleckou práci získali. Je jejich zisk pro vás povzbuzením do další tvorby, nebo spíše potvrzením toho, že vaše práce má smysl?


Nepovažujeme se za výtvarníky, jsme pouzí řemeslníci, kteří se snaží dělat své řemeslo s určitým přesahem do jiných řemesel a v rámci svých možností, znalostí a především (ne)schopností. Jistě, ocenění zahřeje, dokonce je nutné se neustále poměřovat, tedy v tom nejlepším slova smyslu.


Jak jste se vůbec ke knihařině dostal?

Já jsem původně vyučen jako ruční sazeč, na průmce jsem se seznámil se svojí budoucí manželkou, která je vyučená knihařka a po seznámení s tímto bohulibým řemeslem jsem k němu konvertoval.

Vaše knihařství je specifické i v tom, že si vyrábíte vlastní ruční papír ze lnu, bavlny, konopí a kozo suroviny. V čem spočívá jeho hlavní kvalita?

Bavlna, len, konopí, se u nás dá pořídit a asijské suroviny u nás zůstávají v dostatečném množství jako odřezky při zhotovování jiných zakázek. Všechny tyto výchozí suroviny mají vynikající kvalitu, každá je vhodná pro jiný druh i charakter papíru a všechny splňují nejvyšší kvalitativní požadavky pro bibliofilský tisk. Tedy žádná buničina.....

Také jste jedinými držiteli patentu na „ Knihu odolnou proti působení vody“. Jak se vůbec zrodila vaše myšlenka, vyvinout takto odolnou knihu? Kolik času jste nad tímto nápadem strávili?

V tom nejsme nikterak originální. Všechno už bylo v životě vymyšleno, my tomu dáváme jen trochu jinou formu. Knih odolných proti vodě je vícero, byly inspirací, nás k tomu vedla moje povídka Liber aqua a ta byla dále inspirací pro zhotovení bibliofilie. Děj povídky se odehrává v klášterní knihovně, která byla postižena živelnou katastrofou a jedinou nepoškozenou knihou zůstala jen tato kniha s atributy současného písma, materiálu i výzdoby. Jak se tam dostala, nikdo neví....

Nejtěžší bylo nakreslit technický výkres aby byl srozumitelný pro patentový úřad. Kniha se vystavuje v malém akváriu. (Grafika roku 2019). Práce, no prací bych to zrovna nenazýval, ale tak pro zábavu několik týdnů, když byl čas.....


Zůstane jen u něj, nebo přemýšlíte nad dalším?

V současnosti pracujeme na tzv. „sendvičové vazbě“, to je takový pracovní název. Desku na knižní vazbu sestavujeme z jednotlivých grafických prvků a slepené vrstvy se následně slepují do finální podoby. Je to práce pokus-omyl, mnoho se zkouší, mnohé nedopadne, ale první výsledky jsou nadějné.

Kolik času nad knihvazačským zpracováním jedné knihy strávíte, než se dostane do rukou čtenáře?

Jinak odpověď na Vaši otázku: jak dlouho trvá taková jedna vazba není tajemstvím, ale nikdy jsme to neměřili. Proč taky. Bývá to různorodé, od vhodného výběru povídky či jiného textu, získání autorského práva, načerpání papíru, odlití písma, návrhu, ruční sazby, tisku až po individuální vazbu se může táhnout roky, někdy se to ale sejde a za pár měsíců je hotovo. Ale nikdy to není soustavná práce, to ani nejde..…

V současné době pracujete na knihách Harold Rolseth: Ďábelský koktejl, Bohumil Hrabal: Hostina a také na vašich dvou nových titulech Astrologická poezie a Šachová poezie. Znamená to, že jste milovníky obého?

V současné době jsou tři ze čtyř jmenovaných hotové, Hostina nebude, autorské právo na Hostinu není v našich možnostech...

V našem případě se jedná o experimentální poezii, ještě k ni patří Poezie matematická. Krásné je všechno....

Děkuji za rozhovor.

Já, děkuji.

1
Vytisknout
3430

Diskuse

Obsah vydání | 11. 1. 2022