6. 1. 2022
Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) - aliance Ruska, Běloruska, Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu - vyšle své jednotky, aby Kazachstán "stabilizovaly".
Bylo to oznámeno poté, co se kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev obrátil na tuto alianci s žádostí o pomoc. Odsoudil akce "teroristů" a tvrdil, že se země stala obětí "útoků" gangů vycvičených v zahraničí.
Ve středu demonstranti obsadili vládní budovy a údajně vtrhli na letiště v Almaty, v hlavním a největším městě země.
"Město Almaty bylo napadeno, zničeno, zdemolováno, obyvatelé Almaty se stali obětí útoků teroristů, banditů, proto je naší povinností ... podniknout všechny možné kroky k ochraně našeho státu," řekl Tokajev ve svém druhém televizním projevu za několik hodin.
Kazachstán je součástí hospodářské unie s Ruskem a obě země mají společnou dlouhou hranici.
Není jasné, kolik vojáků CSTO vyšle a jak dlouho v zemi zůstanou.
Ruský poslanec Leonid Kalašnikov řekl agentuře Interfax, že vojáci zůstanou "tak dlouho, jak to bude prezident Kazachstánu považovat za nutné".
Oznámení o vojenské intervenci přišlo jen několik hodin poté, co Putinův mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že je důležité, aby se do dění v Kazachstánu nevměšovaly žádné cizí země.
Tokajev ve středu hovořil s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který v roce 2019 brutální silou potlačil obrovské povstání ve své zemi. Než Lukašenko telefonoval Tokajevovi, hovořil s Putinem.
Protesty začaly na západě země o víkendu po prudkém zvýšení cen pohonných hmot, ale rychle se rozšířily a zaskočily kazašské úřady i mezinárodní pozorovatele.
Tokajev ve středu ráno přijal demisi vlády a ve snaze získat kontrolu nad situací zavedl v několika provinciích výjimečný stav. Později byl výjimečný stav rozšířen na celou zemi.
Tokajev také oznámil, že jeho předchůdce a zákulisní vládce, 81letý Nursultan Nazarbajev, odstoupí z funkce šéfa bezpečnostní rady.
Velká část hněvu je namířena proti Nazarbajevovi, bývalému komunistickému šéfovi ze sovětské éry, který se stal prvním kazašským prezidentem a vládl až do roku 2019 a který má dodnes v zákulisí obrovskou moc.
"Úřady se snaží vše uklidnit, kombinací slibů a hrozeb, ale zatím to nefunguje," řekl Dosym Satpajev, politický analytik z Almaty. "Bude docházet k imitaci dialogu, ale v podstatě bude režim reagovat silou, protože jiné nástroje nemá."
"Nazarbajev a jeho rodina monopolizovali v šechny hospodářské sektory, od bankovnictví přes silnice až po plyn. Tyto protesty jsou proti korupci," řekla 55letá Zauresh Shekenová, která od neděle protestuje v Zhanaozenu.
"Vše začalo zvýšením cen plynu, ale skutečnou příčinou protestů jsou špatné životní podmínky lidí, vysoké ceny, nezaměstnanost a korupce."
Darkhan Sharipov, aktivista z občanského hnutí Probuď se, Kazachstáne, zdůraznil: Chceme, aby prezident Tokajev provedl skutečné politické reformy, nebo aby odešel a uspořádal spravedlivé volby." "Lidé mají dost korupce a úřady lidem nenaslouchají."
V Kazachstánu se nikdy nekonaly volby, které by mezinárodní pozorovatelé hodnotili jako svobodné a spravedlivé. Ačkoli je zřejmé, že nespokojenost je široce rozšířená,opakované a rozsáhlé čistky znamenají, že tam neexistují žádné výrazné osobnosti opozice, kolem nichž by se mohlo protestní hnutí sjednotit, a protesty se zdají být do značné míry nekoordinované.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse