"Perfektní cíl": Rusko si pěstovalo Donalda Trumpa jako agenta čtyřicet let

29. 1. 2021

čas čtení 4 minuty
 

"KGB hrála hru, že na ni Trumpova osobnost dělá obrovský dojem," svědčí Jurij Švec, bývalý agent KGB


KGB si pěstovala Donalda Trumpa jako vlastní materiál déle než čtyřicet let. Trump byl do takové míry ochoten opakovat protizápadní propagandu, že se v Moskvě oslavovalo, svědčí bývalý agent KGB Jurij Švec.

Švec pracoval v osmdesátých letech ve Washingtonu jako ruský agent. Srovnává Trumpa s "cambridgeskou pětkou", se skupinou britských špionů, která předávala tajemství do Moskvy během druhé světové války a začátkem studené války.

 

Švecovi je nyní 67 let a je hlavním zdrojem pro knihu nazvanou Americký kompromat, který píše novinář Craig Unger, autor předchozí knihy House of Trump, House of Putin. Kniha také zkoumá vztah Donalda Trumpa k sexuálnímu násilníku, finančníku Jeffrey Epsteinovi, který nedávno v americkém vězení spáchal sebevraždu.

"Je to příklad toho, kdy byli lidé naverbováni, když byli teprve studenti a pak se dostali do vlivných postavení, to se přesně stalo s Trumpem," říká Švec, ketrý od roku 1993 žije v USA. Byl spolupracovníkem Alexandra Litviněnka, jehož KGB usmrtila v Londýně jedem r. 2006.

Novinář Unger popisuje, jak si Rusové poprvé povšimli Trumpa v roce 1977, když se oženil se svou první manželkou, českou modelkou Ivanou Zelníčkovou. Trump se stal terčem špionážní operace, kterou vedla česká tajná služba ve spolupráci s KGB.

O tři roky si Trump otevřel svůj první velký hotel v New Yorku a koupil pro něj 200 televizorů od Semjona Kislina, sovětského emigranta, který byl spoluvlastníkem firmy Joy-Lud electronics na Páté avenue.

Podle Švece ovládala tuto firmu KGB a Kislin pracoval jako agent, který vytipovával možné špiony pro KGB. Ten doporučil Trumpa jako možného budoucího ruského špiona.

PaK v roce 1987 Trump a Ivana poprvé navštívili Moskvu a Petrohrad. Švec uvádí, že Trump dostal od KGB materiál, jak by měl mluvit. Operativci KGB Trupmovi nesmírně lichotili a doporučovali mu, aby se dal na politiku.

"Pro KGB to byla ofenzíva šarmem. Dali dohromady velké množství informací o Trumpově osobnosti a věděli, že je intelektuálně  a psychologicky nesmírně zranitelný a že podléhá lichocení," konstatuje Švec. "A toho využívali. Hráli hru, že na ně jeho osobnost dělá obrovský dojem a že jsou přesvědčeni, že by se jednoho dne měl stát prezidentem Spojených států: jsou to lidi jako Trump, kteří by měli změnit svět. Dali mu celou řadu výroků, které má říkat, a tak se to stalo. Pro KGB to byl v té době obrovský úspěch."

Krátce po svém návratu do USA začal Trump zjišťovat, zda by mohl být republikány nominován na prezidenta. 1. září zveřejnil ve Washington Postu, v New York Times a v Boston Globe celostránkový inzerát s titulem: "Není nic špatného na americké zahraniční politice, co by nedokázala napravit trochu rovná páteř."

Inzerát obsahoval celou řadu velmi neortodoxních názorů na Ameriku Ronalda Reagana, obvinil Japonsko, spojence, USA, že Spojených států zneužívá, a vyjádřil pochybnosti o členství USA v NATO. Měl formu otevřeného dopisu americkému lidu, "že by Amerika měla přestat platit za obranu jiných zemí, které si mohou dovolit se bránit samy."

Tento bizarní inzerát vyvolal v Rusku obrovské překvapení a nadšení a oslavy. "Bylo obtížné uvěřit, že by někdo vydal něco takového pod vlastním jménem a že to udělá dojem na opravdu seriozní osobnosti, ale skutečně se to stalo a nakonec se tenhle člověk stal prezidentem."

Trumpovo volební vítězství v roce 2016 opět Rusko velmi přivítalo. Mimořádný vyšetřovatel Robert Mueller nezjistil spiknutí mezi členy Trumpovy kampaně a Ruskem. Avšak iniciativa Moscow Project zjistila, že Trumpova kampaň a jeho tým pro převzetí moci měly nejméně 272 známých kontaktů a 38 schůzek s operativci pracujícími pro Rusko.

Švec konstatuje: "Pro mě byla Muellerova zpráva velkým zklamáním, protože lidé si mysleli, že to bude hluboké šetření veškerých vazeb Trumpa na Moskvu, ale Mueller vyšetřoval pouze trestné činy. Výzvědné záležitosti vůbec nevyšetřoval."

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
3870

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2021