Dominika
Švecová
Vážení
televizní diváci, zdravím vás z 57. ročníku
mezinárodního filmového festivalu Z
Karlových Vareů
a
pane Čulíku,
co jste
tady letos viděl
za zajímavé filmy?
Jan
Čulík
Tak,
vážení televizní diváci, jedna věc
mě jako každý rok fascinuje, ale letos mně
to přišlo ještě daleko silnější. Víte, jak je ta Česká
republika jazykově a vůbec kulturně do sebe uzavřená, Tak
ty Karlovy Vary
do ní
vůbec nepatří, protože jak tady sedím v těch sálech a dívám
se naa
ty filmy, ten
festival je neuvěřitelně kosmopolitní. Já už jsem se tady
zmiňoval několikrát, že ti kurátoři, co vybírají ty
filmy, jezdí po světových filmových festivalech a vybírají to
nejlepší. A že ty filmy mimo soutěž jsou vlastně vždycky lepší
- etos se to tak úplně nepotvrdilo - než ty všecky ostatní. A
teď já přicházím do tohoto rozhovoru poněkud otřesen poté, co
jsem viděl, prosím vás, súdánský film, dvouhodinový Na
shledanou, Julie a
nebudu vám říkat, o čem ten
film je, ale říkal jsem si, sakra. proč
jsou ty africké filmy tisíckrát lepší než ty filmy české?
Proč ty české filmy jsou tak infantilní a proč ony
nejsou
schopny
dát dohromady dramatický, nosný, sociálně významný příběh?