Na konferenci v Londýně zazněla britská a izraelská kritika postupu Izraele v Gaze

29. 10. 2024

čas čtení 6 minut
 
Řečníci na akci vyzvali k závazku dvoustátního řešení


Kritika izraelské vlády a výzvy k toleranci a závazku k dvoustátnímu řešení byly hlavními tématy nedělní akce v Londýně, kterou uspořádal izraelský deník Haaretz.


Konference s názvem Izrael po 7. říjnu: Se spojenci, nebo sami? vystoupili řečníci z izraelské a britské politiky, akademické obce a médií. Jejím cílem bylo částečně ukázat, do jaké míry byli někteří členové židovské diaspory traumatizováni nejen hrůzami 7. října, ale také reakcí vlády Benjamina Netanjahua.

 
Vydavatel listu Haaretz Amos Schocken zahájil akci prohlášením, že izraelská vláda je natolik katastrofální a natolik pokřivila sionismus, že jediné východisko spočívá v tom, že mezinárodní společenství uplatní sankce, stejně jako je uplatnilo při apartheidu v Jihoafrické republice.

David Davidi-Brown, výkonný ředitel New Israel Fund, jednoho z dalších organizátorů akce, řekl: „Jsme schopni  podpořit Izrael a postavit se proti extremismu izraelské vlády.“

Ironií osudu, vzhledem k tomu, kolik řečníků se vyjadřovalo kriticky k jednání izraelské vlády, přivítala návštěvníky konference před komunitním centrem JW3 v severním Londýně propalestinská demonstrace.

Někteří účastníci chtěli dát najevo, že diaspora není prodlouženou rukou Netanjahuovy vlády, která je považována za nejpravicovější v historii Izraele.

Mick Davis, bývalý vedoucí představitel britské Konzervativní strany a bývalý předseda Jewish Leadership Council, řekl: „Když lidé jako já chtějí mluvit o mírovém urovnání s Palestinci, o spravedlnosti ve společnosti, pohlíží se na mě, jako bych byl úplný idiot nebo mluvil o věcech, které se nehodí říkat. Existenční hrozba Izraeli je zcela vnitřní, nikoli vnější,“ dodal. „Nejde o 7. říjen,“ řekl, ale o ‚vztah k palestinskému lidu‘ a o to, že ‚okupace je v izraelské společnosti rozkladná v každém smyslu‘.

Během dne plného úderných projevů zazněl asi nejsoucitnější projev doktorky Sharone Lifschitzové, jejíž rodiče vzal Hamás jako rukojmí. Její 86letá matka Yocheved byla mezi prvními osvobozenými rukojmími, ale její 83letý otec Oded zůstává v tunelech.

„Zatímco lidé říkají, že druhá strana jsou vrazi a bestie, nemají srdce a ztratili všechny známky lidskosti, ve skutečnosti jsme na jejich lidskosti závislí,“ řekla. „Přežití našich blízkých závisí na jejich lidskosti. Právě této společné lidskosti se musíme držet.“

Její matka po propuštění slavně podala ruku svým věznitelům. Lifschitzová řekla: „To není vše, co udělala. Podívala se svým věznitelům opravdu zřetelně do očí a v tom pohledu je požadavek - uznat sdílenou lidskost.“

Řekla, že Izrael znemožnil lidem, kteří drží jejího otce a ostatní rukojmí, aby se dobře rozhodli, a obávala se, že „iluze, že liberální demokracie jsou stabilní, se nám hroutí před očima“.

Labouristický peer Michael Levy poznamenal, že jeho 28letá sestřenice Emily Damariová je stále držena jako rukojmí. Řekl, že doufá, že za svého života bude opět hrdý na Izrael, a  konstatoval, že smrtící konflikt v regionu vedl k „rozdělení Izraele, rozdělení světového židovstva a rozdělení světového názoru na Izrael“.

Při pohledu na zkázu v regionu řekl: „Upřímně řečeno, věci se vymkly kontrole.“ Přiznal, že na něj někteří křičeli kvůli kritice labouristů vůči Izraeli, ale byl si jistý, že vedení labouristů není proti Izraeli, ale pro palestinský stát.

Když promluvil ministr pro Blízký východ Hamish Falconer, neochvějně hájil kroky, které labouristé podnikli, včetně zadržení licencí na vývoz zbraní, a řekl: „Vše, co děláme, se zakládá na mezinárodním právu.“

Mnoho řečníků vyzvalo labouristy, aby udělali více. Ayman Odeh, vůdce izraelské arabsko-židovské strany Hadaš, řekl, že britská vláda musí „ukončit veškerou vojenskou, finanční a diplomatickou podporu“ poskytovanou Netanjahuově vládě.

„Sami Palestinci hledají jinou budoucnost, a proto to podtrhuje naléhavost ukončení konfliktu a nastolení nové reality pro Gazu, která poskytne Izraeli potřebnou bezpečnost a Palestincům v Gaze možnost efektivně si vládnout, a o to musíme všichni usilovat,“ řekl Odeh.

Naama Lazimi, členka nedávno vzniklé strany Demokraté v Knesetu, vyzdvihla ke kritice izraelského krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira, kterého obvinila z podkopávání nezávislosti policie a ničení izraelských hodnot pluralismu.

Mnoho posluchačů se zajímalo o to, co ještě může Spojené království udělat, aby se pokusilo ovlivnit izraelskou společnost, která se zdá být slepá k tomu, co se děje v Gaze. Alistair Burt, bývalý ministr pro Blízký východ za Konzervativní stranu, řekl, že je snadné přeceňovat vliv Spojeného království, ale navrhl, aby se na Izrael více tlačilo, aby umožnil novinářům přístup do Gazy.

Rovněž se vyjádřil realisticky o Hamásu. „Všichni vědí, že se ho nepodaří zničit. Všichni to vědí, a proto musí existovat jiná řešení,“ řekl. „Ale ... pak je otázka: co se bude dít dál a jaká bude izraelská strategie do budoucna? Pak by Spojené království mělo být jednoznačné. Strategie, která zahrnuje vyhnání palestinského obyvatelstva, ať už z Gazy, nebo ze Západního břehu, je pro Spojené království nepřijatelná a musí dát jasně najevo, že takovou politiku nebude podporovat.“

Kritici budou tvrdit, že tato akce byla návratem k Izraeli, který už neexistuje, je zničený demografií, extremismem Hamásu a Netanjahuovým populismem. Nejvýše postaveným přítomným izraelským politikem byl bývalý premiér Ehud Olmert. Izraelská velvyslankyně ve Spojeném království nebyla přítomna.

Organizátoři trvali na tom, že akce odráží skutečný průřez židovskou diasporou, a jak říkal jeden řečník za druhým, nikdo nemá jiné řešení než dva státy, které nakonec budou žít vedle sebe.

Lazimiová připomněla posluchačům: „Řešení dvou států - židovského a palestinského - se nyní může zdát vzdálené, ale mír se uzavírá mezi nepřáteli.“

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
760

Diskuse

Obsah vydání | 31. 10. 2024