Íránské úřady nařídily armádě, aby se připravila na válku s Izraelem

30. 10. 2024

Podle nich však scénář velké války není pro Teherán výhodný, a tak íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí nařídil armádě, aby vypracovala několik akčních plánů pro případ izraelského útoku.

Podle zdrojů NYT v Islámských revolučních gardách (IRGC) by taková reakce zahrnovala odpálení až 1 000 balistických raket na Izrael, eskalaci útoků íránských proxies v regionu, jakož i narušení globálních energetických toků a lodní dopravy přes Perský a Hormuzský průliv.

"Írán ve skutečnosti nechce vést rozsáhlou válku s Izraelem. Nevidíme žádné výhody v tom, že region exploduje," řekl Nasser Imani, politický analytik blízký vládě islámské republiky. Řekl, že Írán nepovažuje válku s Izraelem za existenční hrozbu, ale věří, že vleklý konflikt by byl zničující a zmařil by plány nové vlády na vyjednávání se Západem.

K eskalaci konfliktu mezi Íránem a Izraelem došlo po začátku války v Pásmu Gazy v říjnu 2023. V dubnu Izrael zaútočil na íránský konzulát v Damašku a zabil dva vysoce postavené generály IRGC. Teherán na to odpověděl útokem 170 bezpilotních letounů, více než 30 střel s plochou dráhou letu a více než 120 balistických raket. Izraelská armáda však 99 % z nich zničila.

V noci na 31. července byl vůdce Hamásu Ismail Haníja zabit při výbuchu v rezidenci v Teheránu. Írán obvinil Izrael z toho, co se stalo, a slíbil reakci. 1. října Teherán zasadil masivní úder. Podle izraelské armády bylo na zemi vypáleno více než 200 raket, z nichž většina byla sestřelena silami protivzdušné obrany.

Izrael pak slíbil Íránu "seriózní a smysluplnou" odpověď. Axios a The Wall Street Journal napsaly, že Tel Aviv považuje íránská ropná a jaderná zařízení za cíl odvetného úderu. Teherán na oplátku varoval, že pokud to Tel Aviv udělá, bude "čelit dalšímu zdrcujícímu a destruktivnímu útoku".

Zdroj v angličtině: ZDE