Nové světlé zítřky: za deset let bude mít každý praktického lékaře, možná i děti
3. 11. 2024 / Boris Cvek
Nedělní Otázky V. Moravce byly věnovány situaci ve zdravotnictví. Slyšeli jsme dobrou zprávu: už do deseti let, pokud vše půjde dobře, bude moci každý občan ČR mít svého praktického lékaře. No tak dobře, možná do dvaceti let. Není to úžasné? Podle ministra Válka, který byl ve studiu se šéfem organizace praktiků Šonkou a poslankyní SPD Štefanovou, máme všechny trumfy v rukou. Taková paráda.
Uvidíme, zda ti ministři, kteří přijdou po něm, budou stejně jako on upozorňovat i za dalších deset dvacet let, že to nejde, protože jejich předchůdci selhali. Šonka upozornil, že je třeba udělat rychlé zásahy do systému, které budou fungovat v řádu let. Nezanechal nejmenší pochybnost o tom, že mu jde o rušení nemocničních oddělení, která jsou podle něj často zbytečná. Lékařů je prý dost, ale dělají zbytečné věci nebo nedělají nic.
Podle ministra, jestli jsem mu správně rozuměl, je problém spíše v pojišťovnách. Ministr by jejich počet rád redukoval, ale zabránil mu v tom Senát. Šonka se pojišťoven zastal. Na jeho názor, že klíčem ke stabilitě by měl být tlak na domluvu pojišťoven s poskytovateli, reagoval Válek tím, že potíž je právě v tom, že některé pojišťovny jsou na tom špatně dokonce i během „tučných let“. Pro mě je fascinující, že pojišťovny vůbec mohly připustit, že milion lidí v ČR je bez primární péče. Nevěřím ani vteřinu, že jim jde o klienty.
Nebudu se zabývat detaily debaty o tom, jak zajistit dostatečné množství praktiků, jen zmíním, že u pediatrů to dost možná bude ještě těžší než u praktiků pro dospělé. Na dětech ostatně zjevně státu nezáleží. Asi 130 tisíc dětí podle dat uváděných v pořadu nemá svého lékaře. Tohle samo by mělo způsobit pád vlády, pokud rozumíme slovu „dítě“. Ale vadí to někomu? Je to žhavé téma politického zápasu? Zavřít školy za covidu šlo hladce, dát dětem lékařskou péči naopak nejde. K čemu děti, že?
Dalším důležitým tématem pořadu byl rozdíl v hodnotě téhož úkonu, provedeného v různých nemocnicích. Válek se jednoznačně hlásil k tomu, že tuto propast snižuje a dostane se na úroveň Německa. Stejně tak ale proti Štefanové hájil, že IKEM musí prostě za pacienta dostávat více, protože má pacienty komplikovanější než malé nemocnice. Když Štefanová trvala na tom, že rozdíl mezi opravdu stejnými úkony zůstává, řekl Válek napřímo, že IKEM by bez toho zkrachoval.
A pak samozřejmě téma prevence a obecně, jak apelovala Štefanová, jak zavřít černé díry ve zdravotnictví. Opět máme málo praktiků, pojišťovny by mohly dělat více, ale hlavně můžeme hledět ke světlým zítřkům digitalizace, kdy konečně lékař bude vědět – jak už podle zákona má i bez ohledu na to, zda mu pacient donese papír – zda nedělá pacientovi vyšetření, které je zcela zbytečné. Digitalizace zdravotnictví má být spuštěna příští rok (třeba to půjde rychleji než stavení řízení, které má fungovat v roce 2028). Ministr Válek byl ovšem zjevně nervózní a optimismus mírnil. Snad to nebude další blamáž. Spadnout by to mělo ostatně až na příští vládu, která to nejspíše svede na ministra Válka.
Kolik by se ale dalo celkově ušetřit na ucpání černých děl v systému? Podle Válka 60 procent výdajů jde na mzdy, 10 procent na provoz. Skvělé bylo vnímat pana ministra, jak ujišťuje, že počet geriatrických lůžek bude stoupat. Představte si tu skvělou představu, jak ležíte na lůžku s těžkou Alzheimerovou nemocí a lůžko se o vás perfektně stará. Konečně nějaká útěcha.
Diskuse