Krachující britská Konzervativní strana zvolila do svého čela šílence

4. 11. 2024

čas čtení 5 minut
Foto: Kemi Badenoch


Petr Fiala (nebo spíš jeho poskoci, on neumí zacházet se sociálními sítěmi a nemá žádní povědomí o dnešním digitálním světě) poblahopřál nově zvolené šéfce britské Konzervativní strany Kemi Badenochové ke zvolení. Asi si jeho poskoci myslí, že to musel udělat a že je to holt diplomatický protokol. Potíž je, že Badenochová je absolutní šílenec a pro Fialu není radno se s ní spolčovat. (No tak, je to člověk, který se spolčuje i s fašistkou Meloniovou, takže si o něm můžeme myslet jen to nejhorší.)

Badenochová byla zvolena členskou základnou Konzervativní strany, která v poslední době učinila radikální úkrok k  opravdu extremní ultrapravici. Britská Konzervativní strana se stala po červencových volbách absolutně irelevantní a zvolení Badenochové přijali Britové víceméně s posměchem, pokud ho vůbec zaznamenali. Podle průzkumů veřejného mínění pohlíží pozitivně na Badenochovou jen 12 procent britských voličů.

Kromě svých extremistických názorů je Badenochová nesmírně hádavá. Není vůbec populární mezi poslanci Konzervativní strany. Jeden z nich se o víkendu vyjádřil, že Badenochová je schopna vyvolat ostrou hádku v prázdné místnosti. V neděli po svém zvolení byla interviewována v britské televizi, urazila labouristickou ministryni financi Rachel Reevsovou, že prý stát se první ženskou ministryní financí po 800 letech není žádný úspěch. Dále rozzuřila asociaci lidí, jimž během covidu zemřeli členové jejich rodiny, protože prohlásila, že mejdany, které pořádal v úřadu premiéra během lockdownů Boris Johnson, nejsou žádný problém, na vině byly příliš přísné předpisy, nikoliv Johnsonovy mejdany.  Jak kdosi poznamenal, je to argument, který by se líbil soudci, kdyby mu obžalovaný řekl, Ano, jsem obžalovaný, ale zákon, podle kterého jsem obžalovaný, je blbý, zrušte ho. Badenochová se také vyjádřila, že nejméně deset procent britských vládních úředníků by mělo být  ve vězení. Badenochová absolutně neuznává existenci globálního oteplování a opatření proti globálnímu oteplování jsou "ekonomickou katastrofou". Kultury některých zemí jsou podle Badenochové podřadné a žadatelé o azyl, přicházející do Británie, musejí být deportováni do Rwandy. Atd. 

Badenochová je černoška a někteří levičáci obviňují labouristy, že ti černocha do vedení strany nezvolili. (Ministr zahraničí David Lammy je ovšem černoch.) (JČ)

K tomu komentář:


Když se někdo z etnické menšiny dostane na mocenskou pozici, je zvykem zdržet se veškeré kritiky. Tento rituál se nyní stal fraškou



Takže. Kemi Badenochová je předsedkyní Konzervativní strany. To je další z několika prvenství, kterými toryové předstihli labouristy. Konzervativci si zatím zvolili prvního asijského vůdce a premiéra a první černošskou vůdkyni jakékoli velké britské politické strany.

Jenže, politika Konzervativní strany se rozklížila a její volební výsledky se zhoršily. A za druhé, profil těchto nových lídrů se stal extrémnějším. Nyní existuje jakýsi rituál, který je prý třeba dodržovat:  o nebělochovi, který byl poprvé zvolen do vedoucí funkce, se nesmí mluvit špatně a význam tohoto okamžiku je třeba především respektovat.

Tento rituál se nyní stal jakousi fraškou. Mnoho věcí nám totiž hledí do tváře, zatímco se po nás chce, abychom vykonali jakýsi povrchní obřad oslav.

Badenochová  je ta žena, která řekla, že „ne všechny kultury jsou stejně platné“, když rozhodovala o tom, komu bude povolen vstup do Spojeného království. Která řekla, že autisté nezaslouženě dostávají „lepší zacházení“ a ekonomické „výsady a ochranu“. Která si myslí, že  sociální podpora pro ženy během mateřské dovolené je „příliš vysoká“. Že regulace bezpečnosti na internetu je jen  „legislativou pro zraněné city“ a že opatření proti globálnímu oteplování  jsou „jednostranným ekonomickým odzbrojením“. A která velkou část své dosavadní kariéry zasvětila bojovným kulturním válkám.

Vezměme si Badenochovou v otázce kolonialismu (nezajímá ji); v otázce černošských komunit (myslí si, že žádné takové neexistují, což je úhledná ozvěna Thatcherové „nic takového jako společnost neexistuje“); a v otázce rasismu (když jsou černoši ve špatném zaměstnání, je to jen jejich subjektivní pocit, když si myslí, že jejich zaměstnavatel je rasista). Badenochová taky říká, že „nepřátelství předků“ způsobuje, že někteří přistěhovalci „nenávidí Izrael“.

Kdybyste mi před deseti lety řekli, že budeme mít snědého premiéra a černošskou předsedkyni strany toryů, představovala bych si mnohem méně   skličující scénář. Dosavadní výsledky toryů v oblasti vyzdvihování problematických nebělochů se zrychlovaly rychleji než pochopení společnosti, že i neběloši mohou být problematičtí - a že je v pořádku to říkat. Degradující vliv Konzervativni strany na sociální soudržnost v uplynulém desetiletí je dnes příliš zřetelný na to, aby si někdo z nás neuvědomil, že takto funguje status quo. Jeho síla spočívá právě v tom, že neustále rozšiřuje profil lidí začleněných do establishmentu, aby jej mohl stabilizovat tím, že jej diverzifikuje.

Badenochová má právo mít názory, jaké chce, ale je také právem ostatních cítit se jimi vyloučen a nebýt pranýřován za to, že odmítá podporovat její  jmenování, které je v lepším případě nesmyslné a v horším případě znepokojivé.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
3126

Diskuse

Obsah vydání | 6. 11. 2024