Ultranacionalistický televizní kanál se v Izraeli rychle stává nejsledovanějším izraelským zpravodajským zdrojem

4. 11. 2024

Podle mediálních analytiků je vzestup kanálu 14 známkou i příčinou posunu izraelského veřejného mínění směrem ke krajní pravici, který se od začátku války v Gaze před rokem rychle zrychlil.

Ayala Panievská, profčesorka na katedře žurnalistiky na Londýnské univerzitě, uvedla: „Je to docela divoké, protože Izraelci konzumují spoustu zpráv prostřednictvím velkých televizních kanálů, 12 a 13, a v menší míře i veřejnoprávní televize, ale 14. kanál donedávna vůbec nebyl ve hře. Zdá se, že válka pomohla tomuto kanálu využít efektu 'shromáždění kolem vlajky' a rostoucího nacionalismu a získat větší podporu.“

Kanál 14 dokonce zpochybňoval loajalitu izraelské armády kvůli jejímu údajnému nedostatku ideologické horlivosti. Minulý týden napsal mluvčí Izraelských obranných sil (IDF)  Daniel Hagari oficiální stížnost vysílacímu úřadu a ministerstvu obrany, v níž obvinil kanál 14 z podněcování proti šéfům armády

Ve vysílání, které bylo podnětem k dopisu, se objevily zfalšované záběry náčelníka generálního štábu IDF Herziho Haleviho, jehož obličej byl zkreslen tak, aby vypadal jako pomatený a křičel při pohledu na mesiášské náboženské znaky na uniformě vojáka. Hagari prohlásil, že IDF jsou schopny přijímat t kritiku, ale že kanál 14 „překročil červenou čáru“.

Napsal: „Jedná se o záměrné podněcování a ponižování IDF a jejich velitelů během války. Bohužel to není poprvé, co kanál 14 podnikl takovou akci vůči IDF.“

Kanál 14 odmítl tvrzení, že by vysílání bylo pobuřující, a sardonicky Hagarimu doporučil, aby se nesnažil stát se l televizním kritikem. Netanjahuův ministr pro komunikaci Šlomo Karhi podpořil kanál proti armádě.

O něco více než měsíc dříve tři izraelské občanské skupiny oficiálně požádaly generálního prokurátora země, aby zahájil trestní vyšetřování tohoto televizního kanálu, a obvinily ho z vysílání materiálů, které podněcují k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, včetně genocidy.

Ve své stížnosti z 23. září tyto organizace - Zulat - Rovnost a lidská práva, Demokratický blok a Sdružení pro spravedlivou regulaci - předložily seznam 265 citací moderátorů a hostů talkshow na 14. kanálu.

Mezi výroky byli hosté nebo moderátoři, kteří v souvislosti s lidmi v Gaze používali výrazy jako „totální vyhlazení“ a „vyhladit“. V právní stížnosti se uvádí, že nejméně 50 citátů ze seznamu „vyzývá ke spáchání genocidy nebo ji podporuje“.

V odpovědi  Channel 14 odmítl tvrzení, že by jeho zpravodajství podněcovalo ke genocidě, válečným zločinům nebo zločinům proti lidskosti. Stížnost označila za „nepodloženou a vysoce difamační“ a dodala, že stížnost podala extrémní skupina v Izraeli a že ji v srpnu zamítl Nejvyšší soud.

Ve stížnosti se uvádí, že generální prokurátor Gali Baharav-Miara je právně povinen zahájit vyšetřování na základě toho, že Izrael je signatářem úmluvy o genocidě, a protože Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vydal v lednu předběžné nařízení, v němž izraelské vládě nařídil, aby zabránila podněcování ke genocidě a trestala je.

„Výslovné výzvy k páchání hrůzných zločinů na milionech civilistů nacházejí domov a jsou legitimizovány v izraelské veřejnosti, částečně i díky výrokům proneseným na tomto kanálu,“ konstatují skupiny ve své právní stížnosti.

Channel 14 v reakci uvedl, že stěžovatelé podali totožnou nebo v podstatě podobnou „stížnost proti Channel 14 u izraelského Nejvyššího soudu“, která byla zamítnuta. „Vzhledem k tomu, že předchozí stížnost byla shledána zcela neopodstatněnou, vrchní soud doporučil žalobcům, aby žalobu stáhli, aby mohla být vymazána,“ uvedli právníci kanálu.

Zehava Galonová, předsedkyně společnosti Zulat a bývalá předsedkyně strany Merec, uvedla, že předchozí žaloba u Nejvyššího soudu se týkala jiného tématu, „především falešných zpráv a pomlouvačné kampaně proti soudnímu systému“.

„Většina těchto stížností pocházela z měsíců předcházejících 7. říjnu. Žádná ze stížností v odvolání se netýkala zločinů proti lidskosti,“ uvedla Galonová a dodala, že doporučení stáhnout stížnost ‚vychází z konzervativní politiky, která odrazuje soud od nahrazování úsudku regulátora‘.

Tři organizace zaslaly podobný dopis izraelskému regulátorovi médií. Dopisy neposuzují, zda se Izrael v Gaze dopouští genocidy, což je obvinění, kterým se Mezinárodní trestní soud zabývá v návaznosti na soudní řízení zahájené v prosinci Jihoafrickou republikou, jež se podněcováním podrobně zabývá.

Mezi příklady uvedenými v právní stížnosti je i výrok moderátora kanálu 14, který vyhrožuje „vyhlazením“ Palestinců a zabíjením „v počtech, jaké arabské dějiny dosud nezažily“.

Jiný moderátor, Šimon Riklin, řekl 7. října o Palestincích v Gaze: „Neměli bychom jim dodávat ani vodu, ani elektřinu. Ať tam padnou mrtví!“ a napsal na Twitteru: „Gaza by měla být vymazána z povrchu zemského.“

Danny Neuman, člen Netanjahuovy strany Likud a pravidelný účastník diskusí na kanálu Channel 14, řekl v této televizi:  „Měli jsme zabít 100 000 Gazanů během prvních dvou dnů.“

Ve vysílání 6. května Neuman uvedl: „Několik málo z nich tam lze považovat za lidi. Devadesát procent z nich jsou teroristé a 'aktivisté! “

Právníci Channel 14 uvedli, že mnoho výroků uvedených ve stížnosti „pronesli hosté a reportéři Channel 14 po strašlivých teroristických útocích ze 7. října“. Právníci rovněž uvádějí, že tyto výroky „byly opakovány na více zpravodajských stanicích v Izraeli“.

Od útoku Hamásu 7. října došlo v izraelském veřejném diskurzu obecně k nárůstu nenávistných projevů, které se objevily i v dalších zpravodajských stanicích. Neuman byl například na kanálu 13 citován, jak vyzývá k „vyhlazení“ Palestinců v Gaze. Kanál 12 o víkendu odvysílal reportáž z Libanonu, v níž hlavnímu reportérovi Dannymu Kushmarovi armáda dovolila stisknout tlačítko, které vyhodilo do povětří budovu v jiholibanonské vesnici.

Skupiny, které stojí za stížností generálnímu prokurátorovi, tvrdí, že podobná rétorika je na 14. kanálu mnohem koncentrovanější.

Panievská upozorňuje: „Neexistuje vůbec žádný ekvivalent mezi tím, co se děje na kanálech 12 nebo 13, tedy v hlavních izraelských médiích, a tím, co vidíte na kanále 14. To je úplně jiný vesmír.“

Právníci 14. kanálu s tím nesouhlasili a uvedli, že stěžovatelé „jsou malé nevládní organizace úzce spojené s izraelskou krajní levicí, které se snaží očernit a znevážit 14. kanál a jeho zpravodajství“. Uvedli, že by měly být vzneseny otázky o motivaci těchto skupin, které „zneužívají izraelský právní systém v naději, že získají negativní mediální ohlasy pro Channel 14“.

Izraelský státní zástupce Amit Aisman v srpnu uvedl, že jeho úřad zkoumal výzvy k vyšetřování veřejných osobností, jako je zpěvák Eyal Golan, pro podněcování, ale rozhodl se k tomu nepřistoupit. Aisman neuvedl, proč bylo toto rozhodnutí přijato.

Netanjahu dlouhodobě nadšeně podporuje kanál 14, tvrdí, že za něj „bojoval jako lev“, a poskytl mu jediný rozhovor, který v posledních letech poskytl místním médiím.

Kanál vlastní čtyřicetiletý oligarcha ruského původu Jicchak Mirilašvili, který spoluzaložil ruskou sociální síť VKontakte. Mirilašviliho televizní podnik začínal jako Kanál 20, specializovaná stanice zabývající se tématy „kulturního dědictví“, ale s Netanjahuovou podporou schválil Kneset v únoru 2018 dodatek, který umožňuje, aby stanice vysílala jako Kanál 14 a označovala se jako zpravodajská.

Následně jí byly poskytnuty miliony šekelů ve formě státních příspěvků, ale byla oficiálně definována jako „mikrokanál“, což ji osvobozuje od mnoha pravidel a omezení, která se vztahují na její hlavní konkurenci, kanály 12 a 13.

„Získávají spoustu regulačních výhod, aniž by měly jakoukoli regulaci,“ řekla Zehava Galonová ze společnosti Zulat.

„Kanál má vysokou sledovanost v armádě. Mnoho důstojníků, mnoho vojáků je vystaveno [jeho rétorice] .“

Prokázání podněcování ke genocidě u mezinárodních soudů muselo projít vysokou laťkou, řekla Anna Vyšňaková, ukrajinská konzultantka v oblasti mezinárodního humanitárního práva, která se podílí na přípravě případu podněcování ke genocidě u mezinárodního trestního soudu proti ruským propagandistickým kanálům.

„Musíte zdůvodnit, že jde o podněcování ke zničení Palestinců jako takových, nikoliv kvůli územním nárokům, ale proto, že jsou to Palestinci,“ řekla Vyšňaková. „Bez toho to může být pronásledování, může to být propagace války, ale není to podněcování ke genocidě.“

Právníci Channel 14 také uvedli, že na kanál, stejně jako na všechny ostatní izraelské zpravodajské organizace, dohlíží Druhý izraelský úřad pro televizní a rozhlasové vysílání, který, jak společnost vysvětluje, „monitoruje veškeré denní vysílání a přijímá opatření, pokud nějaké zpravodajství potenciálně porušuje izraelské zákony. Pokud úřad zjistí potenciální porušení zákona, vyžádá si od kanálu odpověď a v případě potřeby přijme příslušná opatření. Žádné z tvrzení obsažených ve stížnosti nebylo úřadem zpochybněno“.