Přečetli jsme
Polévka jako pomoc. Food not Bombs vaří lidem bez přístřeší v Hradci už 15 let
1. 11. 2024
S tím, jak se zkracují dny a klesají teploty, nastává pro lidi bez domova nejtěžší období. A Marek Haltuf a další dobré duše z hradecké pobočky Food not Bombs dobře ví, jakou pomoc může znamenat i obyčejná horká polévka. Podle Marka lidí bez přístřeší a potřebných rapidně přibývá: „K našim strávníkům též přibyly rodiny s malými dětmi, to je opravdu tristní,“ říká.
Jídlo jako pomoc, jídlo místo zbraní. Organizace Food not Bombs (FNB) působí v Hradci Králové již zhruba patnáct let. U jejího zrodu stál Marek Haltuf, profesí je sociální pracovník a problematice bezdomovectví se věnuje dlouhodobě. „Hradeckou Food not Bombs jsem zhruba před patnácti letech zakládal. Jelikož nemáme žádnou hierarchii, moje role je stejná jako u všech ostatních. Udělat si čas, navařit a pak rozdat teplé jídlo,“ přibližuje Marek svou pozici ve FNB. Jediné, v čem se jeho role liší, je prý to, že je pamětník, píše Michaela Horynová v Hradeckém deníku.
Pobočku Food not Bombs v Hradci založil, jelikož se mu vždy líbil princip fungování této organizace. „Vznikla v 80. letech jako reakce na Reaganovu ultrapravicovou politiku, která významně osekala výdaje na sociální služby a projekty. Naopak se drasticky zvýšily výdaje na zbrojení. Proto ten název, jídlo místo zbraní. Spousta lidí tehdy přišlo o práci a mnoho z nich se dostalo na sociální dno, nebo přímo na ulici. U nás se podobná situace opakovala v devadesátých letech, samozřejmě ne v souvislosti se zbrojením, ale v transformaci do nového kapitalistického prostředí, kdy sociálním sítem spousta lidí v podstatě ze dne na den propadla. Pohled na lidi bez přístřeší mi tehdy přišla jako smysluplná výzva,“ popisuje své důvody Marek.
Na vaření a rozdávání jídla potřebným není sám. Co dobrovolníky ve FNB spojuje? „Všichni vidíme stejně tu disproporci mezi nejchudšími a bohatými. Máme čas, máme možnosti, tak proč to nevyužít k vaření pro potřebné? Je to tak půl na půl pomoc konkrétním lidem a protest proti stávajícímu systému, který vnímáme jako nespravedlivý,“ vysvětluje.
Drtivou většinu potravin FNB získává od potravinové banky. Ta, jak Marek podotýká, získává potraviny od supermarketů, které mají povinnost prošlé zboží odevzdávat, z definice Federace českých potravinových bank: „Získané potraviny a základní materiální pomoc putuje prostřednictvím regionálních potravinových bank přímo do odběratelských neziskových organizací, které pomáhají například opuštěným seniorům, rodičům samoživitelům, rodinám v krizi, lidem bez domova či lidem s psychickým a tělesným postižením.“
Dobrovolníci z Food not Bombs jídlo v Hradci Králové rozdávají potřebným každou neděli od 17 hodin mezi Hlavním nádražím a Terminálem hromadné dopravy.
Potraviny ale věnují i dárci, zejména jde o přebytky z restaurací nebo rautů, od zelinářů, pěstitelů. „Občas třeba s námi sympatizující jednotlivci upečou něco sladkého a donesou. Líbí se mi ten princip recyklace potravin, kvalitního jídla, které by se normálně vyhodilo, zde plně poslouží,“ doplňuje Marek Haltuf.
Typická neděle, kdy se rozdává jídlo, pro dobrovolníky začíná asi ve 14 hodin. „Sejdeme se okolo druhé hodiny v Bajkazylu, kde máme naši ‚kuchyni‘ a zázemí. Zpracujeme potraviny, které jsme den předtím dovezli, dáme do várnic a jedeme na místo výdeje (17h, každou neděli, mezi Hlavním nádražím a terminálem),“ popisuje.
Průměrně přichází asi padesát lidí, rozdávání trvá tak půl hodiny. „Vždy se ale rozdá všechno jídlo, strávníkům nabízíme i jídlo do sklenic, na potom. K jídlu dáváme v létě studenou šťávu, v zimě čaj, také je k dispozici sladké jako bonus,“ dodává.
Podle Marka lidí bez přístřeší a potřebných rapidně přibývá: „Obávali jsme se přílivu lidí z Ukrajiny, ale ti nepřibyli vůbec, buď si ihned našli práci, nebo jim k začlenění pomohla centra pro uprchlíky atd. Ovšem přibylo mnoho lidí s duševním onemocněním, díky reformě psychiatrické péče.Odhaduji, že duševní nebo duální poruchou trpí tak 80 procent našich strávníků. Což je plus mínus světový standard. K našim strávníkům též přibyly rodiny s malými dětmi, to je opravdu tristní.“
Marek Haltuf je profesně sociální pracovník a v sociálních službách pracuje mnoho let. Momentálně pracuje s lidmi bez přístřeší v Azylovém domě Matky Terezy. Díky tomu dokáže poskytnout poradenství i přímo na místě při rozdávání jídla. „Případně víme, kam ty lidi odkázat. Nebo není problém domluvit schůzku u nás v azyláku. A ti lidé toho hojně využívají,“ podotýká.
Celý článek ZDE
Diskuse