O odporné hysterii nad alžírskou sportovkyní, která prý není žena
7. 8. 2024 / Boris Cvek
Poslední dny probíhají v Česku v duchu kulturní války o tom, kdo je vlastně žena. Dnes jsem se setkal na Facebooku dokonce s tvrzením, že nestačí vagína a tzv. sekundární pohlavní znaky, ale musí také rodit děti. Tedy neplodné ženy nejsou ženy. Žena po přechodu není žena.
Ukazuje se, že teze pana Piťhy, že stačí pohlédnout do klína, aby člověk věděl, zda jde o ženu, nebo o muže, padá jako domeček z karet. Předmětem vyhrocené debaty je samozřejmě alžírská olympionička, která během velmi krátké doby vyřadila italskou soupeřku, na což nasedla i tzv. solidními médii šířená dezinformace, že jde o trans ženu.
Postupně se ukázalo, že podle kritéria pana Piťhy je ona alžírská olympionička žena. Nikdy neprošla tranzicí. Podle anglické wikipedie dokonce není pravda, že by bylo prokázáno, že má chromozom Y (jsou ženy s chromozomem Y) nebo že má vyšší hodnoty testosteronu, než je u žen běžné. Ve vyvolané hysterii ale už nebylo možné vrátit se k objektivní debatě. A to bez ohledu na to, že účast sportovkyň, které připomínají na pohled spíše jinochy než dívky, je na olympijských kláních dávno běžná.
Zaujalo mě také v české populaci rozšířené přesvědčení, že proti chlapovi žena nemá šanci. Přitom je jasné, že snad v každém sportu by vrcholová sportovkyně hravě předčila netrénovaného muže, nemluvě o mužích obézních, svalově a jinak zakrnělých. Mužů je celé spektrum a žen také. Tohle mnoha lidem stále nedochází, ačkoli je to jasné z každodenní zkušenosti. Nebo kdo je vlastně muž? Plodný, svalnatý? Svalnatý neplodný? Starci už nejsou muži?
Samotné téma férovosti olympijských soutěží též stojí za zamyšlení. Především je nutné zdůraznit, že dělat opravdu vrcholový sport můžete těžko bez genetické dispozice. Už to je vlastně neférové. Narodíte se s mimořádným talentem, pak musíte mít výdrž tvrdě trénovat (ani to nejde každému stejně) a pak můžete sklízet rekordy, medaile, ovace. Někdy se může stát, že váš rekord je desítky let nepokořen, tak výjimeční jste byli.
Samozřejmě stanovení kritérií férovosti není nic jednoduchého. Jak vlastně určit, kdo má soutěžit s kým? Třeba by se mohla měřit svalová hmota nebo by mohly být vytvořeny kategorie pro skoky do dálky a do výšky obézních sportovců.
Úsměvné na celé té odporné hysterii kolem výše zmíněné alžírské sportovkyně, která podle lidové moudrosti je vlastně chlap, a pokud není chlap, tak rozhodně není žena, protože údajně nemůže rodit děti (údajně!), je to, že v médiích ve stejné době proběhla zpráva o tom, že náš slavný judista, od nějž se očekávalo, že doveze z Paříže medaili, byl vyřazen soupeřem o šedesát kilo těžším. Toho si ale nikdo nevšiml. Chlap proti chlapovi, tak je to férové.
Heslo na anglické wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Imane_Khelif
Diskuse