Německá ministryně zahraničí obvinila Putina z rozmístění zakázaných raket v Kaliningradu

7. 8. 2024

"Rusko se na tuto válku (na Ukrajině) připravovalo dlouho. V průběhu let nejprve porušilo a poté odsoudilo smlouvy o odzbrojení. Vyvinulo zakázané zbraně, které mohou být vybaveny jadernou náloží. A umístilo ji do Kaliningradu, necelých 600 km od Berlína," napsala Baerbock v článku.

V tomto ohledu, řekla, musí Německo investovat "do své vlastní bezpečnosti a síly", což "zahrnuje rozhodnutí rozmístit americké zbraňové systémy dlouhého doletu". "Potřebujeme spolehlivý odstrašující faktor ve vztahu k Rusku," zdůraznila Baerbock a dodala, že to také pomůže chránit "Poláky, Pobaltí a Finy".

V červenci Pentagon oznámil, že Spojené státy v roce 2026 rozmístí v Německu úderné systémy dlouhého doletu. Budou mezi nimi protiletadlové střely SM-6, střely s plochou dráhou letu Tomahawk a experimentální hypersonické zbraně bez jaderného vybavení.

Německý kancléř Olaf Scholz toto rozhodnutí vysvětlil zajištěním bezpečnosti země a opatřeními k "zabránění válce". Zároveň vyloučil eskalaci konfliktu na Ukrajině a konfrontaci mezi Ruskem a NATO kvůli americkým zbraním v Německu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že hovoříme o "konvenčních zbraňových systémech" a jejich rozmístění bude reakcí na rozmístění operačně-taktických raketových systémů Iskander v Kaliningradské oblasti.

Jak poznamenala Deutsche Welle, pokud Spojené státy převedou hypersonické zbraně do Německa, pak se poprvé od studené války objeví na území země zbraňové systémy schopné zasáhnout cíle v Rusku.

Na tomto pozadí náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko by mohlo rozmístit rakety s "jaderným vybavením". Rusko podle něj musí zvážit několik možností reakce a vzít v úvahu kombinované schopnosti zemí NATO. "Není to hrozba pro nikoho. To je způsob, jak najít nejefektivnější, a to i z hlediska nákladů, algoritmus pro reakci na měnící se výzvy," poznamenal Rjabkov.

Zdroj v němčině: ZDE