Rozhovor Britských listů 679. Jan Čulík a Britské listy

5. 8. 2024

Fabiano Golgo: Zdravím a vracíme se k sérii, kdo je Jan Čulík. Asi je to čtvrtý díl. Dostáváme se k Britským listům, jak to vzniklo, v roce 1996, když internet byl úplně na začátku, málokdo to měl tys byl tam ve Skotsku, ale skutečně to začalo s Ondřejem Neffem, že jo. On začal vydávat Neviditelného psa.

Jan Čulík: Začal na jaře myslím v roce 1996 vydávat svůj server Neviditelný pes.

Fabiano Golgo: Odkud jsi ho znal?

Jan Čulík: Ježíš, já už vůbec nevím, jak jsem se - asi jsem se vlastně k tomu nějak dostal -

Fabiano Golgo: Ale co tam bylo ten Neviditelný pes tehdy? To byl Neff, jeho komentáře?

Jan Čulík: Ano asi to bylo všecko. No a já jsem se tam přihlásil a řekl jsem mu, jestli třeba nechce nějaké tu a tam komentáře z Británie a on si myslel, že jsem nějaký student v té Británii a dal tomu název Britské listy.

Fabiano Golgo: Proto jsou to Britské listy.

Jan Čulík: Protože to si vymyslel Ondřej Neff. Ale potom za určitou dobu se ozval Honza Panoch, což je tady programátor a majitel počítačové sítě a ten Britským listům nabídl osamostatnění se a celých těch třicet let, nebo kolik to je už skoro, nám to provozuje, bez poplatku.

Fabiano Golgo: Ale ty ses s Neffem rozhádal, protože jste taky protikladní?

Jan Čulík: Já jsem pro proti němu nikdy nic neměl, ale on se posunul k pravici nebo ultra pravici. Já se k tomu nevyjadřuju a ani to nijak nesleduju.

Fabiano Golgo: On tě nemá rád asi. On je kousek na pravici.

Jan Čulík: Já nepotřebuju – Česko je posedlé ultrapravicí. Já tady vidím na Twitteru, jak oni pořád blázní, jak je potřeba toho volnotržního -

Fabiano Golgo: Ale právě proto jsou Britské listy tak důležité, protože jv rámci České republiky je to fakt jako oáza. Neexistuje něco takového. Jsou, že jo další -

Jan Čulík: No tak jsou. Já nevím. Alarm nebo Deník Referendum.

Fabiano Golgo: Jsou specificky jako levicové. Já nevidím Britské listy jako levicové. Jsou humanitní nebo jak to říct. Protože Deník Referendum nebo ty ostatní je to skoro stranické a ty ne. Jsi nezávislý.

Jan Čulík: To je pravda.

Fabiano Golgo: Plus já nevidím nikde jinde v České republice, ale vůbec v médiích všeobecně na světě, že autor píše proti šéfredaktorovi a zpátky, že tam se pohádáme v rámci Britských listů je to v pořádku, že není cenzura, že lidi nejsou naštvaní, že jo Filip o mně a tak dále.

Jan Čulík: I když je tam určitý limit. Mně tuhle psal jeden přispěvatel nebo čtenář, že mu strašně vadilo, nebo považoval se za zhrzeného, že jsem mu nezveřejnil příspěvek, v němž argumentoval, že by se mělo vyjednávat s Putinem, i když Dan Veselý je dost blízko tomuhle postoji, ale já si myslím, že jsou určité hranice a určité hranice už překročit nemůžu.

Fabiano Golgo: Ale to už je něco ty jako šéfredaktor musíš filtrovat.

Jan Čulík: No tak já nevím.

Fabiano Golgo: Ale že můžou psát proti tobě -

Jan Čulík: No to, samozřejmě, proč by nemohli?

Fabiano Golgo: Že někdo nadával přímo na tebe, a taky si takhle myslím. Že americká žurnalistka v tomhletom je dobrá, že lidi můžou mluvit proti vedení přímo. Například v televizi NBC velmi často několik let nadávají na vedení. Tady to nevidím jinde.

Jan Čulík: Jenom mi to připomnělo. Teď jsem dělal nějakou práci, tady venku na chatě a pustil jsem si, mám nahrávku, klasická rozhlasová stanice BBC, stanice, která vysílá klasickou hudbu před určitou dobou, už to musí být 10-15 let, udělala naprosto bláznivou typickou věc, že tedy někdy koncem listopadu začala vysílat celého Bacha a já to mám celé nahrané a je to senzační. Oni prostě já nevím asi od 20. listopadu až do Vánoc čtyřiadvacet hodin denně nehráli nic jiného než Bacha se všemi vysvětleními a tak dále. A teď jsem jeden ten pořad poslouchal. Připomněl jsem si to a oni tam mezitím citují reakce posluchačů a někteří jim nadávají: „Proč furt hrajete toho Glena Goulda, vždyť je to blbý,“ a tak dále. Ale oni to do toho dávají.

Fabiano Golgo: To je správně a ty tohle to děláš na Britských listech, a to není vidět jinde. A jak to půjde dál, my jsme mluvili nedávno o té umělé inteligenci. To znamená, že je to možné, aby všechny ty tvoje texty a texty od dalších autorů, co bys považoval za tvář Britských listů, může se to dát do umělé inteligenci a ta může donekonečna psát.

Jan Čulík: Je to zajímavá věc. Fabiano, vy se tím zabýváte a pokud tedy zjistíte nějaké podrobnosti, jak by se to dalo dělat, samozřejmě nikdo nejsme nesmrtelní. A otázka je, jak dlouho tady budeme a jestli je možné, aby řekněme za pět let nebo tak, ten chatbot si vymyslel, aby se dalo vytvořit to, že prostě by chatbot poznal étos Britských listů a na základě toho, jaký je étos Britských listů, byl schopen produkovat v době, kdy my všichni budeme mrtví, články v étosu Britských listů, tak by to bylo zajímavé, ale je to hudba budoucnosti, dneska samozřejmě.

Fabiano Golgo: No jo, ale stane se to. Já si myslím, že to docela možné.

Jan Čulík: Jenže otázka je, jestli lidi budou něco takového chtít číst?

Fabiano Golgo: Možná jo. Ale co jsi myslel v roce 1996, když jste to založil jako takový blog. Měl jsi vůbec jako tušení?

Jan Čulík: Ale je no tak problém je, já jsem, asi jsem vždycky chtěl být novinářem ale nemohl, protože za komunismu to nebylo možné a pak mám samozřejmě problém, protože mám zkušenost ze zahraničí a nejsem součástí domácí scény a ani tady v té České republice příliš často nejsem a tak dále.

Fabiano Golgo: Tvoje mentalita je taky jiná.

Jan Čulík: Je to tak, že prostě já nevím asi v tom rozhlase, nebo určitě ne v České televizi. Tam bych tedy nemohl být, ale prostě projevovalo se to tak, že začátkem devadesátek já jsem tu a tam občas se snažil psát do různých novin a oni to vydávali, ale vždycky z toho vyškrtli ten nejdůležitější odstavec.

Tak na základě toho jsem řekl, tohle nejde a začal jsem si udělat svoje a strašně zajímavá byla věc, protože pár měsíců, dva tři měsíce mně přišlo, že člověk píše do vakua, ale pak najednou začaly už chodit ty reakce, takže to bylo velmi rychlé.

Fabiano Golgo: A pak jsi začal hledat jiné autory.

Jan Čulík: Autoři se přihlásili a my jsme jako já jsem nic neplatil.

Fabiano Golgo: Ten formát tehdy neexistoval, ani blog neexistoval a víceméně ty jsi založil blog, ale zároveň taky to, co potom v Americe se stalo to, co dnes je normální, Daily Beast, Huffington Post, shromáždění autorů a jeden hlavní autor, který je tvář tohoto celého. Takže ty jsi to měl o dvacet let dřív než i v Americe se tohleto stalo.

Jan Čulík: To je zajímavé.

Fabiano Golgo: Takže jsi skutečně průkopník.

Jan Čulík: No ale jsou tam určité problémy. Fabiano, vy to tady oslavujete, ale například, když se Češi zbláznili kolem roku 2015 a začali nenávidět uprchlíky, já nebudu nadávat uprchlíkům absolutně ne. Sám jsem v podstatě uprchlík. A ani nebudu vytvářet pseudo-představu, že muslimové jsou zločinci, což je blbost -

Fabiano Golgo: Ale právě odvážná média jako ty jsou ta, která zůstanou v historii a ta, která zkolaborují -

Jan Čulík: No, ale tak spousta čtenářů odešla samozřejmě.

Fabiano Golgo: Ano ale oni se vrátí, a i když se nevrátí, jde o to, že zůstaneš v historii, jako médium, které se drželo principů a to je zase základ. Prostě se nevzdát. Je to jedno, že jsme přišli o pár desítek tisíc čtenářů.

Jan Čulík: No tak to jo, to se člověk snaží -

Fabiano Golgo: Kvůli Gaze a tak dále.

Jan Čulík: Kvůli Gaze taky, no, ale to je jedna věc, o které já nevím, jestli o tom tady mám mluvit, ale způsob, jakým se Česká republika k tomu postavila. Jako jediná snad, kromě Maďarska, země v Evropě, jako jediná hlasovala -

Fabiano Golgo: Nejen o tom, jak ta média vnímají, co se děje v izraeli a v Gaze. Ani v Americe to takhle není, ani v izraeli to není.

Jan Čulík: No, já nevím, v Izraeli to možná je, protože oni nemají - ale určitě to není v té Británii.

Fabiano Golgo: Ani v Brazílii.

Jan Čulík: Já tam pořád dávám do těch Britských listů, no dávám tam ta videa, sakra, proč tohle není v České televizi? Jak je to možné, že ti lidi nemají základní humanitu?

Fabiano Golgo: Ale já si myslím, že Češi mají nějaký fetiš s židy, protože máte takovou hrdost na to, že jste byli ti první v Evropě, kteří jste zbourali tu zeď mezi vámi a židy.

Jan Čulík: Ale tohle nemá přece nic společného s židy. Má to něco společného s kriminální -

Fabiano Golgo: Rád bych, ale vidím. Lidí mají pocit, že ne. My jsme ty, kteří proti židům nic nemáme.

Jan Čulík: Oni o tom nic nevědí. Má to co dělat s kriminální vládou Netanjahuovou, proti níž, než došlo k tomu útoku Hamásu, byly obrovské demonstrace, protože se se choval jako Orbán nebo jako Trump, a taky obdivuje Trumpa a tak dále. A je to zločinec. A lidé kolem něho, zejména ten Smotrich a tihleti ultrapravičáci jsou vyloženě váleční zločinci, kteří nesou vinu za vyvraždění desetitisíců lidí. Rozčtvrcení dětí. Tohle není možné a je prostě neetické, že česká média tohle potlačují. Tady je v té věci informační embargo. Já se musím zmínit o paradoxní věci. Pár čtenářů Britských listů začalo dávat odkazy na články o Gaze na fóra Seznamu.cz a ten to začal odstraňovat že je to fake news a teď je jedna ale zajímavá věc. Dva američtí lékaři působili v nemocnici v Gaze a vydali o svých otřesných zkušenostech o vraždění dětí jednak rozsáhlý článek, který jsme shrnuli v Britských listech. A potom mluvili o tom do americké televize a asi týden - mimochodem, my jejich svědectví publikujeme v těch Britských listech už od dubna - před dvěma dny nebo tak Seznam.cz zveřejnil článek o tom strašném svědectví, jak ti američtí lékař říkají, jestliže přijde do nemocnice dvouleté dítě a má dvě rány střelné v hlavě, tak to mi neříkejte, že izraelský střelec je zastřelil náhodou.

Teď napsali ten článek a vydali ho v Seznamu Zprávy, zatímco odkazy na tytéž články v Britských listech odstraňují, ze svého fóra a píšou, že to je fake news. No kde to jsme?

Fabiano Golgo: No jako Britské listy jsou persona non grata, ale to taky ukazuje, protože v historii to vždycky vidíme, že takoví ti rebelové, jako jsou Britské listy, jako jsi ty, jsou ti, kteří potom, když se lidi dívají zpátky, říkají a oni měli pravdu. Už taky Britské listy hrály takovou roli během jedenáctého září, ale taky během krize v České televizi, napsali jste knihu, všechno, a celá ta média byla pro, jako když nemluvíme samozřejmě o Vladimíru Železném, že zbytek národ byl pro vzbouřence a vy jste byli proti, že jo, takže Britské listy jsou vždycky proti proudu.

Jan Čulík: Ale my jsme vysvětlili, proč že to nebyla žádný pokus o - Já nejsem žádný stoupenec ODS, ale tamto opravdu nebyl pokus ODS o puč. Opravdu nebyl a to je strašně zajímavé, jak lehce česká veřejnost se nechala zmanipulovat pitomostmi.

Fabiano Golgo: Ale tomu věřili, skutečně, že? Jo, to byla taková fáma, prostě fake news, která -

Jan Čulík: Ano. To byla fake news, jasně, no.

Fabiano Golgo: Ano, ano,. Takže Britské listy pořád mají takové postavení, které jiná média nemají v České republice? A zasloužil ses za to ty že máš tu odvahu.

Jan Čulík: No tak jo, ale zase odvahu. Já jsem mluvil, před časem se spisovatelem Emilem Haklem. Mimochodem teď jsem o tom měl přednášku v Brně, o české literatuře. Emil Hakl v jedné své ze svých knížek kolem roku 2015 to vyšlo, přiznal se, že když jí psal, tak byl každodenním čtenářem Britských listů a v tom románu jsou Britské listy asi čtyřikrát chváleny, ale o tom nechci mluvit, chci mluvit o tom, že jsem s ním jednou byl v hospodě a on říkal, že po určitou dobu musel pracovat v reklamce a že z toho má strašně blbý pocit a má pocit viny, že se prostituoval a díval se na mě úplně jako na světce, že jsem se nikdy neprostituoval, ale ono to je vlastně strašně lehké, protože já jsem se dostal do situace, kde tedy na nikom v České republice nejsem existenčně závislý.

Fabiano Golgo: Protože jsi profesor.

Jan Čulík: Jsem profesor a v podstatě tedy to není žádná moje zásluha. Já jsem se náhodou dostal do té situace.

Fabiano Golgo: No ale jsou jiní lidi, kteří jsou v té situaci a tohleto nedělají. Takže ale je pravda, já měl tu situaci, teď už nemám, teď jsem chudý, ale já určitou dobu jsem měl tu pozici, že jsem mohl dělat tu práci, protože jsem měl jiný příjem. To, že jsi profesor na univerzitě pomáhá, ale to není všechno, ale ta poslední věc, co jsem chtěl říct, právě že i navzdory tomu, že máš daleko míň čtenářů, oni jsou strašně loajální a dávají peníze vždycky, když potřebuješ.

Jan Čulík: To je pravda. Zatím. Zatím.

Fabiano Golgo: A ty sumy jsou velmi dobré, že když to je jako cena, že ti čtenáři ti i dávají ty peníze, to je fakt jako vděčnost, protože to je opravdu vzácné. Malé částky hodně lidí. Takže. Jan Čulík.

Jan Čulík: Děkuji vám za pozornost a omlouvám se, že mluvíme o těchto osobních věcech.

Fabiano Golgo: Ne, to ne. Žádná omluva. A musíme o tom mluvit a dokonce chci vědět, proč Česká televize ještě neudělala dokument o Janu Čulikovi, protože jeho historie je fakt velmi důležitá, to co tvoje rodina i ty jste udělali pro tento národ, je fakt klíčové. Tak děkujeme za pozornost. Na viděnou.