
Děkujeme ti, Joe. Dnešní večer byl pro tebe
20. 8. 2024
Pondělní večerní zahájení Národního sjezdu Demokratické strany v Chicagu bylo pro Demokratickou stranu a celý národ příležitostí zhodnotit funkční období Joea Bidena a poděkovat mu za jeho službu, píše Robert Reoch.
Do konce jeho prezidentské funkce zbývá samozřejmě ještě pět měsíců, ale štafeta byla předána.
Bidenovým jedinečným úspěchem bylo změnit ekonomické paradigma, které vládlo od Reagana, a vrátit se k tomu, které dominovalo veřejnému životu v letech 1933-1980 - a je mnohem lepší než to, které převládalo od té doby.
Bidenův demokratický kapitalismus není ani socialismus, ani „velká vláda“. Je to spíše návrat do doby, kdy vláda organizovala trh pro vyšší dobro.
Velký krach v roce 1929 a následná Velká hospodářská krize daly americkému národu zásadní lekci, na kterou jsme po Reaganově prezidentství zapomněli: trhy jsou lidským výtvorem. Ekonomika, která se v roce 1929 zhroutila, byla důsledkem toho, že jsme povolili téměř neomezené půjčování, povzbuzovali lidi k hazardním hrám na Wall Street a dovolili, aby tato ulice podstupovala obrovská rizika s penězi jiných lidí.
Franklin D. Roosevelt a jeho vláda to zvrátili. Zastavili drancování Ameriky. Zároveň poskytli Američanům trochu ekonomické jistoty. Během druhé světové války dali práci téměř všem Američanům.
Následující demokratické a republikánské vlády demokratický kapitalismus rozšířily. Wall Street byl regulován, stejně jako televizní sítě, letecké společnosti, železnice a další běžní dopravci. Platy generálních ředitelů byly skromné. Z daní nejlépe vydělávajících osob se financovaly veřejné investice do infrastruktury (např. do národního dálničního systému) a vyššího vzdělávání.
Americká poválečná průmyslová politika podněcovala inovace. Ministerstvo obrany a jeho Správa pro pokročilé obranné výzkumné projekty vyvinuly satelitní komunikaci, kontejnerové lodě a internet. Národní ústavy zdraví prováděly průkopnický základní výzkum v oblasti biochemie, DNA a infekčních chorob.
V době hospodářského poklesu se zvýšily veřejné výdaje, aby se podpořilo zaměstnávání. Antimonopolní úřady rozbily AT&T a další monopoly. Malé podniky byly chráněny před obřími obchodními řetězci. Rozvíjely se odbory. V 60. letech 20. století byla v odborech sdružena třetina všech zaměstnanců soukromého sektoru. Velké společnosti se snažily reagovat na všechny své zainteresované strany.
Pak ale Amerika udělala obrovský obrat. Ropné embargo OPEC v 70. letech přineslo dvoucifernou inflaci, po níž následovala snaha předsedy Fedu Paula Volckera „zlomit jí vaz“ zvýšením úrokových sazeb tak vysoko, že ekonomika upadla do hluboké recese.
To vše připravilo půdu pro Reaganovu válku proti demokratickému kapitalismu. Od roku 1981 se objevovala nová bipartajní ortodoxie, podle níž trhy fungují dobře pouze tehdy, když se jim vláda postaví z cesty.
Cíl hospodářské politiky se tak přesunul od obecného blaha k hospodářskému růstu, přestože z tohoto růstu nejvíce profitovali již dobře situovaní Američané. A prostředky se přesunuly od veřejného dohledu nad trhem k deregulaci, volnému obchodu, privatizaci, snižování daní a snižování deficitu - to vše pomohlo zájmovým skupinám vydělat ještě více peněz.
Ekonomika následujících 40 let rostla, ale průměrné mzdy stagnovaly a nerovnost příjmů a bohatství prudce vzrostla. Souhrnně řečeno, po Reaganově prezidentství demokratický kapitalismus - organizovaný tak, aby sloužil veřejným účelům - téměř zmizel. Nahradil ho korporátní kapitalismus, který sloužil zájmům peněžních společností.
**
Joe Biden demokratický kapitalismus oživil. Z chyby Obamovy administrativy, která vydávala příliš málo na to, aby vytáhla ekonomiku z velké recese, se poučil, že pandemie vyžaduje podstatně větší výdaje, které by zároveň poskytly pracujícím rodinám polštář proti nepřízni osudu. Proto prosadil a získal obří americký záchranný plán v hodnotě 1,9 bilionu dolarů.
Následovala iniciativa v hodnotě 550 miliard dolarů na obnovu mostů, silnic, veřejné dopravy, širokopásmového připojení, vodohospodářských a energetických systémů. Prosadil největší investice do čistých zdrojů energie v americké historii - rozšíření větrné a solární energie, elektromobilů, zachycování a sekvestrace uhlíku a vodíkových a malých jaderných reaktorů. Poté vedl největší veřejné investice do polovodičů, stavebních kamenů příští ekonomiky. Pozoruhodné je, že tyto iniciativy byly zaměřeny na společnosti, které zaměstnávají americké pracovníky.
Biden se rovněž pustil do změny rovnováhy sil mezi kapitálem a prací, stejně jako FDR. Biden dosadil do čela Federální obchodní komise a antimonopolního oddělení ministerstva spravedlnosti „trustbustery“. A přetvořil Národní úřad pro pracovní vztahy v silného zastánce odborů.
Na rozdíl od svých demokratických předchůdců Billa Clintona a Baracka Obamy Biden nesnížil všechny obchodní bariéry. Zaměřil se na odvětví, která byla pro budoucnost Ameriky klíčová - polovodiče, elektrické baterie, elektromobily. Na rozdíl od Trumpa Biden neposkytl obrovské snížení daní korporacím a bohatým.
Za zmínku také stojí, že na rozdíl od všech prezidentů od Reagana Biden nenaplnil svůj Bílý dům bývalými manažery z Wall Street. Ani jeden z jeho ekonomických poradců - dokonce ani jeho ministr financí - nepochází z té ulice.
Jedinou velkou skvrnou na Bidenově záznamu je Benjamin Netanjahu. Biden na něj měl být tvrdší - odmítnout mu poskytnout útočné zbraně, pokud Netanjahu nezastaví svůj masakr v Gaze. Ano, já vím: Hamas začal krvavou lázeň. Ale to není omluva pro Netanjahuovu nepřiměřenou reakci, která z Izraele udělala vyvrhele a ohrozila jeho budoucnost. Není to ani omluva pro naši spoluvinu.
***
Ještě jednu věc je třeba říci na chválu Joea Bidena. Udělal něco, co by Donald Trump nikdy nedokázal: dal přednost své zemi před egem, ambicemi a pýchou. Sklonil se s grácií a důstojností. Dal nám Kamalu Harrisovou.
Prezidenti se nechtějí uklánět. Richard Nixon i Lyndon Johnson museli být z úřadu odstrčeni. Biden nebyl donucen odejít. Neudělal nic špatného. Jeho problémem je, že byl starý a ztrácel některé schopnosti, které se stářím ubývají.
I u lidí, kteří nejsou prezidenty, stáří nevyhnutelně vyvolává popírání. Kolik znáte starších lidí, kteří se smířili s tím, že nemohou dělat věci, které dělali dříve nebo o kterých si myslí, že by je měli umět? Kolik z nich se dobrovolně vzdá klíčků od svého auta? Není divu, že se tomu bránil.
Přesto Bidenovi na Americe záleží a byl si vědom škod, které by druhá Trumpova vláda mohla tomuto národu i světu způsobit. Bidenovo vlastenectví zvítězilo nad jakýmkoli popíráním, zraněnou hrdostí nebo falešným pocitem neomylnosti či paranoiou.
Za to i za mnohé další ti děkujeme, Joe.
Diskuse