Právníci usilující o zákaz vývozu zbraní do Izraele předložili britskému soudu svědectví o izraelských válečných zločinech

19. 8. 2024

čas čtení 5 minut
 
Řada nevládních organizací se snaží zabránit tomu, aby britská vláda nadále udělovala licence na vývoz zbraní do Izraele


Svědectví  o mučení Palestinců, kteří nejsou ošetřováni v nemocnicích a nemohou uniknout neustálému bombardování, předložili právníci Nejvyššímu soudu v Londýně, aby zabránil vládě Spojeného království pokračovat v udělování licencí na vývoz zbraní britským společnostem prodávajícím zbraně do Izraele.

Čtrnáct svědeckých výpovědí na více než 100 stranách pochází od palestinských a západních lékařů pracujících v nemocnicích v Gaze, stejně jako od řidičů sanitek, pracovníků civilní obrany a humanitárních pracovníků.

 
Názorné důkazy mají podpořit žádost o soudní příkaz, podle něhož britská vláda jednala iracionálně, když odmítla zakázat prodej zbraní s odůvodněním, že neexistuje jasné riziko, že zbraně budou použity k porušování mezinárodního humanitárního práva. Jedná se o zákonný test stanovený pro vládu při rozhodování o udělení licence na vývoz zbraní. Labouristická vláda tuto politiku přezkoumává.

Podepsané výpovědi poskytli svědci, kteří byli všichni identifikováni před soudem, ale pouze dva z nich byli jmenováni mimo soud kvůli nutnosti chránit rodiny v Gaze před možnou odplatou. Hrozí nebezpečí, že je Izrael zabije. Soudní přezkum se má konat mezi 8. a 10. říjnem.

Případ podala aliance nevládních organizací, včetně Al-Haq, Global Legal Action Network (GLAN), Amnesty International, Oxfam a Human Rights Watch. Jedná se o první pokus předložit britskému soudci tak názorná svědectví o údajných izraelských válečných zločinech od 7. října.

Jeden ze jmenovaných svědků, doktor Ben Thomson, kanadský specialista na ledviny, uvedl, že ošetřoval pacienta, který byl nucen 48 hodin stát, přestože kožní štěp na patě. Uvedl také, že ošetřoval šedesátiletého muže, kterého izraelské síly svlékly donaha, po tři dny mu pevně spoutaly zápěstí a vláčely ho po zemi, čímž mu způsobily opotřebení zápěstí až na kost.

Řekl: „Všechny části zdravotnického systému byly zničeny a zničeny a nyní jsou zcela neschopné poskytovat péči. Tolik lidí umírá na problémy, které jsou zcela léčitelné.“ Uvedl, že osobně léčil tři děti, které by býval mohl zachránit, kdyby měl přístup k příslušným lékům.

Vypověděl, že když v březnu navštívil stanové městečko v Rafáhu, voda byla na příděl tři litry denně a na 800 lidí připadal jeden záchod. Řekl, že byl nucen resetovat kosti bez léků proti bolesti a že jednou byla nemocnice tak přeplněná, že muž v jeho péči zemřel „na podlaze v kaluži vlastní krve a mozkové hmoty“.

Ve druhé jmenované svědecké výpovědi Dr. Khaled Dawas, konzultant chirurgie v nemocnici University College v Londýně, uvedl, že podmínky v nemocnicích při obou jeho cestách „odpovídaly jeho představám o středověké medicíně“. Uvedl, že mnoho jeho pacientů bylo obětí palby odstřelovačů.

Řekl: „Chápu, že Izrael ospravedlňuje své útoky na nemocnice odkazem na tvrzení, že nemocnice jsou obsazeny bojovníky, ale za čtyři týdny, které jsem strávil v nemocnici al-Aksá, jsem osobně neviděl ani jednoho.“ Uvedl, že se setkal s mnoha pacienty, kteří byli v záchytných táborech zjevně biti, a s jedním pacientem, který byl vláčen po zemi za vnější fixátor, jenž mu držel zlomenou končetinu.

Dodal, že při své druhé návštěvě ošetřoval postiženého muže, který „byl ve vazbě po 30 dní připoután k invalidnímu vozíku se zavázanýma očima a zápěstími přivázanými k pravé straně trupu“.

Při své druhé návštěvě uvedl, že zjistil, že morálka personálu se zhoršila a v dubnu „panoval pocit fatalismu, že to nikdy neskončí“.

Jiný konzultant, který působí v Británii, ale jehož jméno není uvedeno, podrobně popsal, jak byl 18. ledna spolu se skupinou lékařů bombardován v takzvaném bezpečném domě. Uvedl, že „tato epizoda působila jako impuls pro nevládní organizace, aby přestaly vysílat humanitární pracovníky“, a navzdory ujištění britských diplomatů v Káhiře, že se útokem budou zabývat na nejvyšší úrovni ve Spojeném království, podle něj nikdo z vlády v Londýně lékařský tým nekontaktoval.

Charlotte Andrewsová-Briscoeová, advokátka zastupující GLAN, která důkazy sestavila a předložila, uvedla, že jediným omezujícím faktorem při sestavování svědeckých výpovědí byl obrovský počet případů špatného zacházení a týrání.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2381

Diskuse

Obsah vydání | 22. 8. 2024