Sedmero ponaučení z kandidatury Joea Bidena

24. 7. 2024

1. Sedmero ponaučení

(1) Demokratická strana je zdravá instituce.

V noci 27. června zahájila různé mocenské centra v Demokratické straně obtížnou konverzaci: Je Joe Biden stále schopen vést energickou kampaň?

Během tří týdnů strana dospěla k rozptýlenému – ne-li jednomyslnému – konsensu: Nikoliv. Tento konsenzus byl produktem všech úrovní strany: Starších státníků, jako byla Nancy Pelosiová, zvolených demokratů, kteří analyzovali své vlastní budoucí vyhlídky, dárců, kteří rozhodovali o výdajích, a hlavní části veřejného mínění mezi demokratickými voliči.

Jakmile bylo tohoto konsensu dosaženo, různá mocenská centra zahájila dialog s lídrem strany, prezidentem Bidenem. Strana vyjádřila svou volbu. Biden zatlačil. Strana se touto otázkou znovu zabývala a po zralé úvaze trvala na svém.

Joe Biden pak pro dobro národa odstoupil.

Tak mají fungovat zdravé instituce.

2. Proces, který povýšil na kandidátku Kamalu Harrisovou, byl rozumný.

Demokratická strana učinila paralelně s Bidenovou otázkou další institucionální rozhodnutí: Prověřila Kamalu Harrisovou.

Tento podprogram běžel na pozadí, ale byl aktivní. Demokratičtí voliči ji začali považovat za kandidátku a průzkumy veřejného mínění ukázaly, že jim vyhovuje. Straničtí stařešinové hodnotili její kondici. Dárci a zvolení demokraté její pověření přijali. Skutečnost, že se neobjevila žádná vlna odporu proti Harrisové je důkazem, že strana rozhodla, že Harrisová je přijatelnou kandidátkou.

Poté co Biden v neděli odpoledne požehnal Harrisové se kolem ní strana sjednotila podobně jako kolem Bidenova po primárkách v New Hampshire v roce 2020.

Demokratická strana půjde do voleb jednotnější, než tomu bylo před debatou.

3. Kamala Harrisová může kandidovat jako povstalkyně, ale s výhodami úřadující prezidentky.

Největší výhodou úřadování je, že kandidát nemusí během primárkové kampaně zaujímat pozice, které by mu mohly uškodit během všeobecných voleb.

Vzhledem k mimořádné povaze svého vzestupu má Harrisová tuto výhodu. Bude mít téměř všechny výhody úřadující funkce, a přesto se může věrohodně prezentovat jako hybatelka změn v těchto volbách.

4. Trump drží věkovou bombu.

Trumpova kampaň strávila dva roky vytvářením politické bomby týkající se stáří. Předpokládali, že by mohli tuto bombu nastražit k nohám Joea Bidena.

Trump je nyní tím, kdo drží věkovou bombu. Nejen že je o celou generaci starší než Harrisová – všechno na něm ve srovnání s ní vypadá geriatricky. Od jeho chůze až po jeho bronzovou bledost; od způsobu, jakým blábolí a ztrácí se ve větách, až po jeho neschopnost udržet fakta v pořádku.

Na každé rozdělené obrazovce teď Trump vypadá ve srovnání s ní staře a sešle.

5. Mezi demokraty byla obrovská potlačovaná poptávka po mladším lídrovi.

Během prvních 24 hodin získala Kamala Harrisová od drobných dárců přes 100 milionů dolarů.

Posaďte se na chvíli s tím. 100 milionů dolarů.

To je více peněz, než kdy kterýkoli demokrat vybral za jediný den. Je to dvakrát tolik, kolik Trump vybral po svém odsouzení za těžký zločin. Pokud vám to nezmění názor, mělo by.

Bude trvat několik dní, než budeme mít průzkum s podrobnějším pohledem na podporu Harrisové u demokratických voličů, ale už teď je jasné, že si povede ve své straně mnohem lépe než Biden.

Zde je moje rada: Měli byste být otevřeni myšlence, že by se Harrisová mohla svézt na vlně vzrušení a vášně, kterou absolutně nikdo neviděl, dokud Biden neodstoupil. Mluvím o Obamově úrovni energie z roku 2008.

Není to samozřejmost. Ale je to v říši možného. Mějte oči na stopkách.

6. Republikánská strana je zkrachovalá.

V debatě Donald Trump také (opět) demonstroval, že je nezpůsobilý vykonávat úřad. Blábolil nesouvisle a lhal. Je to usvědčený zločinec. Porota ho shledala vinným ze sexuálního napadení. Řekl, že chce být "diktátorem" a že chce "ukončit" části ústavy. Jako svého protikandidáta si vybral muže, který radil neuposlechnout rozkazy Nejvyššího soudu a vynutit si ústavní krizi.

Až do minulého týdne nic nebránilo Republikánské straně v tom, aby Trumpa z kandidátky vytlačila. Straničtí stařešinové a volení funkcionáři mohli požadovat, aby Trump odstoupil. Republikánští voliči mohli říci, že nemají důvěru v jeho schopnost vládnout. Dárci mohli zavřít peněženky.

Prostým faktem však je, že ani jeden z republikánů nevyzval Trumpa, aby odstoupil.

Ani jeden.

Proč? Protože různé okrsky Republikánské strany chápou, že nad Trumpem nemají žádnou moc – vůbec. Nemohli ho požádat, aby ze soutěže odstoupil. Už jen nadhodit toto téma by bylo důvodem k exkomunikaci ze strany.

Demokratická strana je fungující instituce s brzdami a protiváhami; volebními obvody a mocenskými strukturami. Jako každá instituce je amorfní a její rozhodování je převážně organické.

Republikánská strana je autokracie, kde jediné, na čem záleží, je vůle vůdce. Veškerá síla proudí skrze něj. Všechna rozhodnutí činí on. Neexistují žádná soupeřící mocenská centra – pouze vazalské státy, na které dohlížejí jeho šlechtici.

7. Harrisová je smolařka.

Jedním z důvodů, proč byly poslední tři týdny tak obtížné, je to, že demokraté si nevybírali mezi "dobrým" a "špatným" výsledkem.

Takové možnosti jsou snadné.

Místo toho dostali demokraté za úkol rozhodnout se mezi nejméně špatnými možnostmi. Lidé se bouří proti myšlence "nejméně špatného". Když stojíme před volbou, chceme věřit, že alespoň jedna z nich je "dobrá".

Až příští týden vyjde první skutečný průzkum mezi Harrisovou a Trumpem, uvidíme, v jak velké díře je. Ale na rozdíl od Bidena má Harrisová možnost strávit příští tři měsíce v útoku, celý den, každý den. Pokud se jí podaří doručit zboží, má šanci stát se ranařkou.

2. Chvála Bidena

Mírný odpor proti těm, kteří se domnívají, že Bidenovi trvalo příliš dlouho, než ustoupil stranou:

Od debaty do Bidenova odstoupení uběhlo tři a půl týdne. A je to.

Joe Biden je prezident, ale je to také jen člověk. Dospět k rozhodnutí, jako je toto – bezprecedentnímu rozhodnutí – je těžké. Je toho hodně, co je třeba zvážit, a je tu obrovská zodpovědnost za to, aby to bylo správně.

Můj osobní názor je, že Biden reagoval v podstatě tak rychle, jak to jen šlo. Nemohl to udělat v týdnu, kdy se konal summit NATO. Pak byl Trump střelen do ucha. Pak se konal republikánský sjezd. Podle mého názoru bylo Bidenovo načasování v této věci vlastně optimální.

Nic z prezidentství Joea Bidena nebylo nevyhnutelné. Ne jeho kandidatura. Ne jeho vítězství nad Trumpem. Ne jeho odstoupení od znovuzvolení.

Téměř na každém kroku udělal Biden pro Ameriku správnou věc.

Jeho odkaz je zajištěn. Bude se na něj vzpomínat jako na jednoho z největších moderních prezidentů.

Řekl jsem to včera večer a řeknu to znovu. Historie se zaměřila na Joea Bidena a on se s tím okamžikem setkal. Splnil svůj úkol. Teď je na nás a na Kamale Harrisové, abychom si udělali svoje.

To je ten okamžik. Žijte to s námi.

3. Odhalené preference

V nadcházejících týdnech zjistíme, zda to lidé, kteří říkali: "Nenávidím Trumpa, ale Biden je příliš starý", mysleli vážně.

Najdou nějakou novou výmluvu, proč musí volit Trumpa? Přestanou se zajímat o rizika stáří a kognitivního úpadku prezidenta?

Nemluvím o stranických veřejných osobnostech na Twitteru. Mluvím o nestálých voličích: O těch voličích, kteří se přiklánějí k Trumpovi a Bidenovi.

Zdroj v angličtině: ZDE