Jedna z největších čínských státních bank odpojila moskevskou burzu od jüanu

24. 7. 2024

čas čtení 3 minuty
Bank of China, jedna ze dvou velkých čínských státních bank s dceřinými společnostmi v Rusku, již nespolupracuje se sankcionovanou moskevskou burzou.

Dceřiná společnost čínské úvěrové instituce, Bank of China JSC, sloužila jako clearingová banka pro jüan na burze, přes kterou procházely všechny transakce v čínské měně na devizovém trhu. Od 15. července však banka tuto roli odmítá. Důvodem bylo zařazení Moskevské burzy na americké sankční seznamy, sdělily zdroje Kommersantu.

V důsledku toho se obchodování v jüanu, de facto poslední měně na ruském akciovém trhu, stalo závislým na jediné čínské bance, ICBC Bank. Podle zdrojů deníku Kommersant nyní jeho ruská dceřiná společnost zúčtovává transakce v jüanech.

To však nemusí trvat dlouho, nevylučují partneři Kommersantu na finančním trhu: Licence amerického ministerstva financí, která stále umožňuje transakce se sankcionovanou burzou, platí do poloviny srpna. Až vyprší, čínské banky budou čelit sankcím a obchodování na burze v jüanu v Rusku se může zastavit.

12. června Spojené státy oznámily uvalení sankcí na Moskevskou burzu a její klíčové vypořádací struktury - Národní clearingové centrum a Národní depozitář vypořádání. Následující den burza přestala obchodovat v americkém dolaru, euru a hongkongském dolaru a o několik týdnů později začal mít obchodní parket problémy s transakcemi v jüanech.

Čínská centrální banka přestala spolupracovat se sankcionovanými ruskými bankami, načež makléřská společnost Sinara a Sberbank CIB, investiční dceřiná společnost největší ruské státní banky, oznámily potíže s výběrem jüanu z burzy.

Objem obchodů s jüany na moskevské burze prudce klesl: V červenci to bylo v průměru 88 miliard rublů denně (pro pár jüan-rubl s vypořádáním "zítra"), což je o třetinu méně než v červnu a o polovinu méně než v lednu. Současně se začal hroutit obchod s dalšími "přátelskými" měnami: Například obrat v turecké liře se zmenšil na ubohých 20-30 milionů rublů denně, i když loni přesáhl 1 miliardu.

V důsledku toho se podle centrální banky téměř celý ruský devizový trh proměnil ve směnu jüanu za rubly: Podíl čínské měny dosáhl 99,6%. Centrální banka zároveň zvažuje scénář, že se obchodování s jüanem zastaví, jako se to stalo s dolarem a eurem, řekly agentuře Bloomberg zdroje blízké regulátorovi. Centrální banka se podle nich obává, že čínské banky zcela omezí spolupráci s burzou, protože se obávají amerických sankcí.

Ruská centrální banka "bere v úvahu rizika" zastavení obchodování s jüanem, uvedla 4. července šéfka regulátora Elvira Nabjullina. Dodala, že zároveň se zkomplikovala "situace" s přeshraničními platbami. Od začátku roku zahraniční banky, a to i v zemích, které Kreml označuje za "přátelské", masivně blokují dohody s Ruskem.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
2160

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2024