Jak by mohla vypadat zahraniční politika Kamaly Harrisové

24. 7. 2024

Pokud by byla v listopadu zvolena prezidentkou, viceprezidentka Kamala Harrisová by vstoupila do úřadu se zahraničněpolitickými výsledky, které jsou definovány jejím působením jako senátorky během prezidentství Donalda Trumpa a jejím působením jako dvojky jednoho z nejzkušenějších prezidentů v mezinárodních otázkách v americké historii.

Ve většině oblastí by Harrisová pravděpodobně pokračovala v mnoha zahraničněpolitických cílech prezidenta Joea Bidena. Administrativa by pravděpodobně nabídla silnou podporu ukrajinskému válečnému úsilí a pokračovala by v iniciativách k prohloubení aliancí v Asii a Tichomoří tváří v tvář geopolitickému vzestupu Číny. A pravděpodobně by stále USA poskytovaly silnou podporu Izraeli a dalším spojencům na Blízkém východě.

Pokud však jde o válku Izraele proti Hamásu, Harrisová se vyjádřila spíše k neutěšené situaci Palestinců, což je postoj, který by mohl uklidnit arabsko-americké voliče a další, kteří jsou znepokojeni Bidenovou podporou izraelského válečného úsilí v Gaze.

Lily Greenberg Callová, která po roce skončila jako zvláštní asistentka náčelníka štábu na ministerstvu vnitra kvůli svému odporu vůči Bidenově neochvějné podpoře izraelské válečné strategie, říká, že její osobní zkušenost s prací pro viceprezidentku jako organizátorka volebního shromáždění v Iowě pro její primární kampaň jí dává naději.

"Harrisová musí naslouchat většině amerických voličů a využít všech pák administrativy - včetně zastavení útočných transferů zbraní - k prosazení trvalého příměří a výměny rukojmích," řekla krátce poté, co Biden v neděli upustil od své snahy o znovuzvolení. "Pracovala jsem pro Kamalu a vím, že udělá správnou věc."

Jako senátorka vyjádřila Harrisová méně jestřábí postoje než Biden, pokud jde o americkou vojenskou přítomnost na Blízkém východě, a některé její tvrdé postoje, včetně postojů vůči Saúdské Arábii, Indii a Turecku, mohou také zkomplikovat její interakce se spojenci na Blízkém východě a v Asii.

Než se Harrisová stala senátorkou, strávila většinu kariéry jako úřednice pro vymáhání práva. Do funkce viceprezidentky nastoupila s relativně malými zahraničněpolitickými zkušenostmi, což ji učinilo závislou na jejích poradcích, kteří jsou podle Jima Townsenda, bývalého představitele Pentagonu a NATO, z velké části tradicionalisté.

"Ve skutečnosti nemá zkušenosti s obranou nebo zahraniční politikou, takže je opravdu závislá na svých poradcích," řekl. "Důležité je, že si nemyslím, že by se příliš často pouštěla do obranných nebo zahraničněpolitických otázek."

Nicméně její výsledky jako senátorky a viceprezidentky – které se v neděli dostaly do centra pozornosti, když Biden odstoupil z klání a jmenoval ji jako svou volbu – nabízí pohled na to, jak by administrativa Harrisové mohla přistupovat k hlavním geopolitickým výzvám jinak a jak by se její vnitřní kruh snažil doplnit její nedostatky.

Harrisová zaskakovala jako náhradnice za prezidenta na světových shromážděních. Zúčastnila se summitu ASEAN 2023 místo Bidena. Pro evropské spojence je důležité, že Harrisová zastoupila Bidena na výroční Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2022, kdy vyjádřila podporu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, když se Rusko připravovalo na invazi – a znovu v roce 2023, když bojovali na bojišti.

"Kdyby Biden nechtěl jít... Myslím, že to vnímali jako příležitost setkat se tváří v tvář s evropskými vůdci a také ji poučit o tomto aspektu zahraniční politiky: Evropa a NATO," řekl Townsend. Mělo to pro ni plusy, že jela a vedla delegaci. Myslím, že ten nápad rozšířil její zkušenosti v mezinárodních záležitostech a vytáhl ji z kalifornské perspektivy, kde byla."

Washingtonský poslanec Adam Smith, přední demokrat ve výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, který podpořil otevřený sjezd k výběru Bidenova nástupce, řekl, že zastupování Bidena Harrisovou v Mnichově dokazuje, že je připravena na světovou scénu.

"Upřímně řečeno, byla podrobena zátěžovému testu," řekl Smith v rozhovoru během Republikánského národního konventu. "Byla hlavní mluvčí administrativy na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde obhajovala naši roli na Ukrajině a v NATO a ve světě, a byla opravdu silná."

Její působení pod Bidenem bylo také plusem, říkají zastánci.

"Čtyři roky se učila od prezidenta Bidena, který má jedny z nejsilnějších zahraničněpolitických postojů, jaké jsme kdy u prezidenta měli, a stále více se ujímá vedení při reprezentaci Spojených států po celém světě," řekl bývalý úředník administrativy, kterému byla zaručena anonymita, aby mohl svobodně hovořit o zahraničněpolitických záznamech Harrisové.

Zde je vše, co potřebujete vědět o její zahraniční politice:

Doba, kdy byla senátorkou

Během svého čtyřletého působení v Senátu byla Harrisová členkou senátních výborů pro zpravodajské služby a vnitřní bezpečnost a od svých tehdejších kolegů v Senátu sklízela pochvaly za svůj "chytrý" přístup k práci citlivých výborů. Harrisová také podnikla několik mezinárodních cest jako senátorka, v letech 2017 a 2018 navštívila Afghánistán, Irák, Jordánsko a Izrael.

Stejně jako většina demokratů i Harrisová hlasovala pro potvrzení generála ve výslužbě Jima Mattise jako Trumpova prvního ministra obrany a udělila mu výjimku z federálního zákona, který zakazuje vysloužilému vojenskému důstojníkovi sloužit jako ministr obrany po dobu sedmi let. Hlasovala proti nominaci Mikea Pompea a Giny Haspelové na funkce ředitelů Ústřední zpravodajské služby (CIA). Postavila se také proti nominaci Rexe Tillersona a později Pompea na ministra zahraničí a nominaci Marka Espera na post Trumpova ministra obrany.

Špičkoví poradci

Jako viceprezident je poradcem Harrisové pro národní bezpečnost Philip Gordon, který působil v Obamově a Clintonově administrativě. Původně byl zástupcem poradce pro národní bezpečnost a nahradil Nancy McEldowneyovou, členku Clintonovy Národní bezpečnostní rady. Gordon je odborníkem na Evropu, který má také rozsáhlé zkušenosti z Blízkého východu.

Zástupkyní Harrisové pro národní bezpečnost je Rebecca Lissnerová, bývalá plánovací úřednice v Národní bezpečnostní radě, kde dohlížela na vytvoření Národní bezpečnostní strategie administrativy.

Na rozdíl od Trumpa a jeho protikandidáta senátora JD Vance (R-Ohio) jsou vrcholní pracovníci národní bezpečnosti Harrisové "tradicionalisté" a "internacionalisté".

"Myslím, že jejich názory by se dobře hodily k prezidentství Billa Clintona nebo Obamy. Jsou to přímočarí, tradiční lidé ze zahraniční politiky," řekl Townsend. "Jsou to produkty mezinárodního řádu založeného na pravidlech po 2. světové válce."

Rusko a Ukrajina

Stejně jako Biden je Harrisová silným podporovatelem Ukrajiny v její obraně proti Rusku a očekává se, že bude ve své politice převážně pokračovat. V červnu Harrisová zastupovala USA na Summitu pro mír na Ukrajině, kde se pošesté setkala se Zelenským. Vyjádřila silnou podporu transatlantické spolupráci na podpoře Kyjeva.

Harrisová letos v rozhovoru pro NBC News uvedla, že Ukrajina může i nadále počítat s podporou Washingtonu, když se válka protahuje. "Ukrajina potřebuje naši podporu," řekla Harrisová. "A my to musíme dát."

Na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci Harrisová také zopakovala slib Bidenovy administrativy podporovat Ukrajinu "tak dlouho, jak bude potřeba".

Byla také ostrou kritičkou Vladimira Putina, kterého obviňovala z letošní smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. A kritizovala ruské útoky na ukrajinské civilisty jako "zločiny proti lidskosti" a slíbila, že požene moskevské úřady k odpovědnosti.

"Všem, kteří tyto zločiny spáchali, a jejich nadřízeným, kteří se na těchto zločinech podíleli, budete hnáni k odpovědnosti," řekla Harrisová v roce 2023 v Mnichově.

V poslední době Harrisová kritizovala Trumpa v kampani za jeho předchozí komentáře, v nichž tvrdil, že by USA stáhl z NATO.

"Donald Trump objal Putina," řekla Harrisová 11. července na předvolební akci v Severní Karolíně. "Neděje se to jen dnes. Dělo se to, když on, Trump, vyhrožoval, že opustí NATO, a povzbuzoval Putina, aby napadl naše spojence."

Blízký východ

Pokud jde o Izrael, Harrisová jako senátorka vyjádřila podporu dvoustátnímu řešení a podpořila Abrahámovské dohody. Jako viceprezidentka Harrisová soukromě vyjádřila, že Bidenova administrativa musí zaujmout silnější postoj vůči izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, protože počet civilních obětí v izraelské válce proti Hamásu roste.

Veřejně se Harrisová objevila jako jeden z prvních vysoce postavených lídrů v administrativě, kteří v březnu vyzvali k okamžitému dočasnému příměří. Uštědřila nejostřejší výtku proti tomu, jak Izrael v té době zacházel s přílivem pomoci do pásma Gazy, a popsala konflikt jako "humanitární katastrofu" pro nevinné civilisty.

Tariq Habash, který byl Bidenovým politickým poradcem na ministerstvu školství, než rezignoval kvůli izraelské politice administrativy, uvedl, že je "opatrně optimistický", že Harrisová bude ochotnější uvažovat o politických změnách, které by se soustředily na palestinská lidská práva a omezily pokračující akce Izraele v Gaze a jinde.

Josh Paul, bývalý úředník ministerstva zahraničí, který se podílel na transferu zbraní americkým spojencům, uvedl, že Harrisová se zdá být méně "pevná a neústupná" než Biden, pokud jde o izraelskou politiku.

Uznal však, že je toho jen určité množství, co může kterýkoli americký prezident udělat, aby v krátkodobém horizontu změnil politiku vůči Izraeli.

"Mám opatrný a omezený optimismus - ale také hluboký pocit úlevy, že Demokratická strana nebude nominovat na prezidenta Spojených států muže, který z nás všech udělal spoluviníky tolika a tak zbytečných škod," řekl Paul.

Harrisová podpořila dohodu s Íránem z roku 2015 o společném komplexním akčním plánu na omezení jaderného programu Teheránu. Odsoudila také vojenský úder proti nejvyššímu íránskému generálovi Kásimu Sulejmánímu z ledna 2020 a podílela se na podpoře neúspěšné legislativy s cílem zablokovat další vojenské akce proti íránským vůdcům a cílům.

Pokud jde o Saúdskou Arábii, Harrisová se připojila k progresivistům v legislativě omezující prodej zbraní a vojenskou pomoc Rijádu kvůli jeho roli v jemenské občanské válce a zabití saúdského novináře a sloupkaře Washington Postu Džamála Chášukdžího.

A Harrisová podpořila legislativu připomínající arménskou genocidu, která byla po sto let zdrojem napětí mezi dalším členem NATO Tureckem a Arménií.

Asie

Harrisová by v případě zvolení prezidentkou pravděpodobně pokračovala v tvrdé politice Bidenovy administrativy vůči Číně.

Jako senátorka kritizovala Trumpův přístup k Pekingu a během viceprezidentské debaty v roce 2020 řekla viceprezidentovi Miku Penceovi, že Trump "prohrál obchodní válku" a že jeho cla poškozují americkou ekonomiku, aniž by obnovila rovnováhu ve vztazích mezi USA a Čínou. Ale stejně jako další představitelé administrativy Harrisová prosazuje "snižování rizik" ze strany Pekingu, což je politika, která podporuje snižování míry, do jaké jsou západní ekonomiky závislé na Číně.

"Nejde o to, abychom se stáhli, ale o to, abychom se ujistili, že chráníme americké zájmy a že jsme lídrem, pokud jde o pravidla silničního provozu, na rozdíl od dodržování pravidel ostatními," řekl Harris v loňském rozhovoru pro CBS.

Harrisová se také otevřeně vyjádřila k citlivým otázkám, které rozvířily americko-čínské vztahy. Pravidelně pracovala na legislativě jako senátorka prosazující lidská práva v Hongkongu. Podepsala zákon, který předložila spolu se senátorem Marcem Rubiem, který prosazuje lidská práva v Hongkongu a sankcionuje hongkongské úředníky zapletené do "podkopávání základních svobod a autonomie" na tomto území. O rok později Harrisová spolusponzorovala zákon o ujgurské politice lidských práv, který byl v roce 2020 schválen a zmocnil vládu USA k uvalení sankcí proti "zahraničním osobám a subjektům odpovědným za porušování lidských práv" v Sin-ťiangu.

Administrativa Harrisové by pravděpodobně pokračovala v neoficiální podpoře samosprávného ostrova, zejména v důsledku rostoucích čínských vojenských hrozeb. V září 2022 uvedla, že "budeme i nadále podporovat sebeobranu Tchaj-wanu v souladu s naší dlouhodobou politikou".

Od té doby, co se stala viceprezidentkou, hovořila Harrisová jak s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, tak s tchajwanským prezidentem Lai Ching-teem. Harrisová se krátce setkala se Si Ťin-pchingem na okraj setkání lídrů APEC v roce 2022, kde ho vyzvala, aby "udržoval otevřené komunikační linky, aby zodpovědně řídil konkurenci mezi našimi zeměmi", uvedla na sociálních sítích. Harrisová se s Laiem setkala na inauguraci honduraského prezidenta Xiomara Castra v témže roce před jeho úspěšnou kandidaturou na tchajwanského prezidenta v lednu.

Harrisová během návštěvy Filipín v roce 2022 kritizovala pokračující obtěžování filipínských plavidel Čínou ve vodách Manily v Jihočínském moři. Během této cesty Harrisová navštívila ostrov přiléhající k vodám, kde čínská pobřežní stráž pravidelně vyhrožuje filipínským zásobovacím misím na jejich vojenské základně na Druhé Thomasově mělčině, a odsoudila "zastrašování a nátlak" Pekingu v regionu.

Bidenovo rozhodnutí odstoupit však pravděpodobně nezmění veřejné poselství Pekingu o volbách. "Chtějí se v maximální možné míře vyhnout tomu, aby se nechali napálit v příběhu těchto voleb," řekl Ryan Hass, bývalý ředitel pro Čínu, Tchaj-wan a Mongolsko v Národní bezpečnostní radě, nyní ředitel Čínského centra Johna L. Peking nevidí žádnou výhodu v listopadovém vítězství republikánů ani demokratů v prezidentských volbách. "Politické přístupy obou stran považují za problematické pro své zájmy a cíle," řekl Hass.

Kromě Číny Harrisová jako senátorka bedlivě sledovala východní Asii a pravidelně zaváděla nebo spolupodporovala legislativu obou politických stran na podporu lidských práv v Myanmaru.

Harrisová se postavila proti Trumpově ofenzívě šarmu vůči severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi a kritizovala Trumpovu administrativu za to, že nedělá dost pro to, aby omezila jaderné hrozby poustevnického království.

Harrisová, jejíž matka byla Indka, také jako senátorka pravidelně kritizovala indickou vládu a setkávala se se členy kašmírské diaspory. Vztahy mezi Harrisovou a vládou Naréndry Módího se zdánlivě urovnaly, přičemž Módí Harrisovou pochválil během státní návštěvy Washingtonu v roce 2023.

Zdroj v angličtině: ZDE