Proč, sakra, tohle není v České televizi?

24. 7. 2024

čas čtení 2 minuty
NUTNĚ se podívejte:




Reportér, Channel 4 News: Kam utéct, kde je bezpečno? Ozývají se výstřely. Děti křičí hrůzou. Chaos. Panika. Pomoz nám, Bože. Pomozte nám, Arabové, křičí.


"Tohle je můj vnuk. Nevím, kde je jeho matka. Je mu teprve dvacet dní. Co s ním teď mám dělat? Kam s ním mám jít? Kde najdu jeho matku a otce? Prosím, řekněte mi, kde mám hledat. Jsme unavení. Už to nezvládáme."


Proud prchajících lidí vypadá nekonečný. Téměř půl milionu Gazanů, kterým izraelská armáda nařídila opustit jejich již zničené domovy, když zahájila nový útok na Chán Júnis a obvinila Hamás, že z oblasti odpaluje rakety.


Bratr táhne za sebou svou sestru. Je příliš slabá na chůzi. Malé nohy se snaží udržet  se v horku.



Starší žena si sedá na kraj silnice. Je lepší zemřít tady než stále utíkat a utíkat.

V davu se objeví tři mladí sourozenci.


"Viděli jsme  spoustu mrtvých lidí. Měli rozpáraná břicha,“ říká. "Nevíme, kde jsou teď naši rodiče. 
Jsme teď na bezpečném místě?“ ptá se jeden z nich. „Díky Bohu,“ povzdechne si.

Ale kam teď jít? Takzvaná humanitární zóna, do které jim Izrael řekl, aby utekli, je  také opakovaně terčem útoků. Prakticky všichni obyvatelé Gazy byli opakovaně vysídleni.


Tohle  je osud těch, kteří nestihli včas utéct. Pacienti ležící na podlaze přeplněné nemocnice. Bezmocní rodiče se na ně dívají.


Venku na nádvoří je smutek příliš velký. Těla jsou odvážena k pohřbení.

O pouhých 70 kilometrů dál, v jiném světě, izraelský premiér Benjamin Netanjahu odlétá z Tel Avivu do Washingtonu.

„A řeknu svým přátelům na obou stranách uličky, ale bez ohledu na to, koho si Američané zvolí za svého příštího prezidenta,že Izrael zůstává nepostradatelným a silným spojencem Ameriky na Blízkém východě.“

Netanjahu však doma čelí hněvu. O víkendu se konaly protesty, které ho vyzývaly, aby neodlétal, aniž by byla dohodnuta dohoda o příměří, která by znamenala návrat izraelských rukojmích. Dnes armáda oznámila smrt dalších dvou v Gaze. Rozhovory probíhají, ale pokrok je bolestně pomalý.

V Chan Yunisu se palestinský hněv občas obrací i proti Hamásu. Lidé však utíkají před izraelskými bombamí. A kdo může říct dětem v Gaze, kdy jejich utrpení skončí?

1
Vytisknout
4417

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2024