Súdán je na pokraji hladomoru "za hranicí představivosti", říká odcházející šéf humanitární pomoci OSN

10. 7. 2024

čas čtení 7 minut
Člověkem vyvolané krize v Gaze a Súdánu ohrožují miliony lidí, říká britský diplomat Martin Griffiths, který odchází do důchodu.

Súdán čelí hrůze "nepředstavitelné", varoval odcházející šéf humanitární pomoci OSN, kde je 750 000 lidí pod bezprostřední hrozbou hladomoru a podmínky se mohou ještě zhoršit, píše Julian Borger.

Britský diplomat Martin Griffiths odchází do důchodu z funkce náměstka generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti v době, kdy se nad Súdánem a Gazou vznáší hladomor historického rozsahu.

Griffiths řekl Guardianu, že zatímco Gaza je předmětem intenzivního mediálního pokrytí a diplomatického úsilí (i když zatím neúspěšného), v Súdánu se odehrává další – potenciálně mnohem větší – člověkem způsobená tragédie, která je z velké části mimo dohled světa a s malými známkami diplomatického pokroku.

Statistiky, které v úterý zveřejnila Integrovaná klasifikace fáze potravinové bezpečnosti (IPC), ukázaly, že 495 000 Palestinců v Gaze bude v nadcházejících šesti měsících čelit katastrofálním podmínkám, které jsou definovány jako "extrémní nedostatek potravin, hladovění a vyčerpání kapacit pro zvládání situace".

Ve stejném období panel expertů odhadl, že 755 262 lidí v Súdánu čelí stejným katastrofickým podmínkám "fáze 5", zatímco dalších 8,5 milionu Súdánců čelí stavu nouze "fáze 4", který je definován jako stav, kdy "akutní podvýživa a úroveň nemocí jsou nadměrně vysoké a riziko úmrtí souvisejících s hladem se rychle zvyšuje".

"Jsou to ohromující čísla. Je to za hranicí představivosti," řekl Griffiths, britský diplomat. "Myslím, že z historického hlediska je to obrovský okamžik."

Souhlasil s odhady nejvyšších amerických představitelů, že pokud nedojde ke změně kurzu, pokud jde o přístup k humanitární pomoci a mezinárodním darům, mohl by být výsledek v Súdánu ještě horší než historický hladomor v Etiopii, který podle odhadů OSN v letech 1983 až 1985 zabil milion lidí.

"Súdán je srovnatelný v hrůze, v potenciální tragédii, ne-li horší. Ale nepohybuje se správným směrem a nedostává se mu mezinárodní pozornosti na takové úrovni, jak by měla," řekl Griffith.

"Etiopský hladomor se setkal s obrovskou mezinárodní pozorností a obrovskou štědrostí... kdežto v Súdánu, částečně proto, že novináři nedostávají víza, aby se dostali na místa, je velmi obtížné dostat příběh ven."

Plán humanitárních potřeb a reakce Súdánu na rok 2024, který byl zahájen na konci loňského roku, požadoval 2,7 miliardy dolarů na řešení krize v Súdánu, ale k tomuto týdnu byl financován z méně než 17 %. Griffiths řekl, že to je přibližně průměrná globální míra odezvy na humanitární výzvy po celém světě.

"Je tragické, že v dnešní době to není nic neobvyklého," řekl. "Částečně je to proto, že potřeby vzrostly, ale financování nikoliv."

Dva soupeřící generálové, kteří pohánějí občanskou válku, Abdal Fatáh ab-Burhan, šéf súdánských ozbrojených sil (SAF) a faktický vládce země, a Muhammad Hamdan Dagalo, šéf polovojenských Sil rychlé podpory (RSF), setřásli zprostředkovatelské úsilí a obě strany blokují přístup k potravinám a další humanitární pomoci.

Pro oblast Dárfúru v západním Súdánu, která je centrem hrozícího hladomoru, je klíčové, že SAF nepouští pomoc přes hraniční přechod Adré z Čadu. Griffiths řekl, že probíhají diplomatické snahy o vyřešení blokády, možná s inspekčním režimem, který by zaručil, že se do Súdánu spolu s potravinovou pomocí nedostanou zbraně. Dodal však, že čas na to, aby se předešlo nejhorším scénářům, se krátí.

"Obáváme se, že se nám nepodaří sehnat osivo, abychom stihli sezónu výsevu, a bude se to zhoršovat," řekl.

Griffiths poznamenal, že počet Palestinců, kteří čelí katastrofálnímu hladomoru, se od března, kdy počet ohrožených lidí činil více než milion lidí, snížil na polovinu, ale také varoval, že zlepšení může být krátkodobé.

Řekl: "Domnívám se, že důvodem [zlepšení] je to, že jsme v březnu a dubnu dostali určité množství humanitární pomoci. Takže pomoc funguje, to je příběh."

"Lidé mohou být zachráněni před hladomorem, hladem a nemocemi, pokud je k dispozici pomoc, a ve skutečnosti mohou být zachráněni docela rychle z propasti."

Od omezeného otevření hraničních přechodů do Gazy na začátku jara však Izrael zahájil ofenzívu na Rafáh, nejjižnější město v pobřežním pásmu. To donutilo více než milion lidí uprchnout do země nikoho v centrální Gaze; Uzavřel se hlavní přístupový bod pro pomoc, hraniční přechod Rafáh; a urychlilo šíření násilí gangů a nejistoty, která se ukázala jako největší překážka distribuce potravin.

"Nyní jsme se dostali prakticky k ničemu," řekl Griffiths.

Dodal, že i když se kriminalita a rabování davů staly v Gaze velkým problémem, nezbavuje to Izrael odpovědnosti jako okupační mocnosti.

"Izraelci mají podle mezinárodního práva povinnost zajistit bezpečnost humanitární pomoci, takže není správné říkat, že oni nejsou problém," řekl Griffiths. "Jsou součástí procesu, který je potřebný k zajištění bezpečnosti humanitárních dodávek."

Řekl, že humanitární konvoje OSN by nikdy nepožádaly o izraelský vojenský doprovod, ale řekl, že existují i jiné věci, které Izrael může udělat. Poukázal na to, že stále nebylo zřízeno dekonfliktní centrum, které by spojilo humanitární organizace a izraelskou armádu, aby se zajistilo, že konvoje nebudou bombardovány. Vytvoření takového centra bylo jedním ze slibů, které dal izraelský premiér Benjamin Netanjahu Joe Bidenovi v dubnovém telefonátu.

"Nikdy se to úplně nestalo," řekl a dodal: "Nežádáme nic mimo pořadí. Žádáme standardní věci, které požadujeme od stran v konfliktních situacích kdekoli. Není to žádná raketová věda, ale je třeba to udělat."

Americký představitel potvrdil, že absence dekonfliktního centra byla největší překážkou pro distribuci pomoci v Gaze.

"Rabování a nedávné násilí je jedním z faktorů. Ale celkově si myslím, že větším zájmem pro nás je koordinovat tato hnutí tak, aby OSN mohla fungovat efektivněji," řekl tento činitel. "[Izraelci] tento slib ještě nesplnili."

Aby se zlepšila vnitřní bezpečnost v Gaze, Griffiths také obhajoval rozhovory s vůdci velkých klanů v regionu, kteří se po pádu vlády vedené Hamásem stali mocnějšími.

"Musí to být součástí skládačky," řekl a dodal, že je třeba konzultovat velké rodiny, "abychom se ujistili, že rozumíme dynamice jejich komunit a tomu, co se na těchto místech děje".

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3183

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2024