Spojené státy vyvíjejí nátlak na novou britskou vládu, aby zablokovala zatykač na Netanjahua
11. 7. 2024
Labouristé čelí své první morální zkoušce ve funkci. Budou chránit Netanjahua před stíháním ze strany ICC?
Spojené státy byly obviněny z vyvíjení tlaku na novou labouristickou vládu, aby neupustila od právní výzvy, kterou připravila administrativa Rishiho Sunaka ohledně práva mezinárodního trestního soudu požádat o vydání zatykače na Benjamina Netanjahua za válečné zločiny.
V květnu, za předchozí konzervativní vlády, britské ministerstvo zahraničí zpochybnilo, zda má Mezinárodní trestní soud jurisdikci nad izraelskými akcemi v Gaze. V roce 2021 ICC rozhodl, že má jurisdikci nad izraelskými aktivitami v Palestině.
ICC dal nové labouristické vládě čas do 26. července, aby se rozhodla, zda bude v této právní výzvě pokračovat. Učinil tak poté, co přípravný senát ICC 26. června rozhodl, že umožní Spojenému království a dalším zúčastněným stranám, aby se k jurisdikci vyjádřily. Ostatní státy a zúčastněné strany dostaly čas do pátku, aby soudu předložily svá vlastní podání.
Tvrzení o tlaku USA na labouristy uvádí advokát pro lidská práva Geoffrey Robertson v článku pro Guardian zveřejněném ve středu, v němž rovněž varuje, že podlehnutí tlaku USA by bylo "první velkou morální chybou" premiérského období sira Keira Starmera. Píše: "USA nejsou členem Mezinárodního trestního soudu a očekávají, že Spojené království bude hájit americké zájmy."
Očekávalo se, že otázka žádosti ICC o vydání zatykače bude nastolena na setkání Starmera s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu, které bylo prvním setkáním mezi oběma muži.
Představitelé labouristů o víkendu deníku Guardian sdělili, že labouristé v opozici odmítli právní námitku konzervativců vůči jurisdikci ICC a jejich politika zůstává ve vládě nezměněna, ale neuvedli, zda bylo konzervativní podání v důsledku toho stažena.
Očekává se, že britský ministr zahraničí David Lammy v pondělí odcestuje do regionu, kde bude čelit možná tvrdé kritice labouristické politiky, včetně prodeje zbraní Izraeli.
Argument britského ministerstva zahraničí předložený Mezinárodnímu trestnímu soudu, který poprvé předložil Izrael, spočívá v tom, že dohody z Osla, na nichž se v letech 1993 až 1995 dohodli Jásir Arafat a Ehud Barak a jichž bylo dosaženo s pomocí norských zprostředkovatelů, vylučují, aby Palestina stíhala Izraelce.
Robertson tento právní argument označuje za absurdní: "Mezinárodní trestní soud v případě 2021 rozhodl, že to 'není relevantní' pro jeho právo trestat zločiny v Gaze, protože Palestina je členským státem, takže jakýkoli válečný zločin na jejím území spadá do působnosti Mezinárodního trestního soudu."
Robertson píše: "ICC v roce 1995 ještě ani neexistoval (byl založen až v roce 2002) a představa, že prozatímní doložka v umrtveném jednání před 30 lety může zabránit tomu, aby nyní jednal ve věci porušování mezinárodního trestního práva, je absurdní.
"Argumentem Izraele, který (zatím) přijala Velká Británie, je, že Palestina nemůže stíhat Izraelce, a to znamená, že nemůže takové stíhání "delegovat" na ICC. To je špatně, protože žalobce ICC není v žádném případě delegátem Palestiny.
"Karim Khan KC je nezávislý žalobce, který shromáždil důkazy, jež předloží soudu a požádá jej o vydání zatykače. Nemá žádné spojení s palestinskými orgány.
"Pokud by byla argumentace přijatá Spojeným královstvím správná, nic by nebránilo izraelským obranným silám postavit palestinské děti do řady a popravit je na místě. Neexistovala by žádná odpovědnost za případné zločiny proti lidskosti, kterých by se mohly dopustit."
Vzhledem k právnímu kritice není pravděpodobné, že by ICC rozhodl o vydání zatykače dříve než srpnu.
Diskuse