NATO by mělo přestat hledat nové nepřátele a postavit se svému hlavnímu nepříteli - Moskvě

14. 7. 2024

 

Tato propast se může Ukrajině a NATO stát osudnou. Šéfové Aliance se shodují, že odražení Moskvy je životně důležité pro budoucí bezpečnost Evropy a vládu mezinárodního práva. Jejich nový "ukrajinský pakt" však Kyjevu pomáhá pouze přežít, nikoliv zvítězit. Nemají žádný plán, jak nad Ruskem zvítězit. Ve skutečnosti se zdá, že se ho obávají. To je otevřená pozvánka pro prezidenta Vladimira Putina k obnovení agrese ve východní Evropě.

Poslední příděl NATO zahrnoval některé systémy protivzdušné obrany, letadla a hotovost. Nabídlo Ukrajině "most" k "nezvratnému" členství, ke kterému, pokud USA a Německo zvítězí, možná nikdy nedojde. Po chmurném vzoru posledních dvou let to bylo příliš málo a příliš pozdě - a usmívajícího se vrchního válečného zločince Moskvy to nezastaví.

"Až se usadí prach poté, co všechny kolony opustí Washington, bude na Ukrajině stejná nejistota jako před summitem," napsal bývalý velvyslanec USA v NATO Kurt Volker. "Brutální boje na frontě, každodenní ruské bombové a dronové útoky na ukrajinské civilisty a infrastrukturu [a] Putin, který věří, že stále může zvítězit."

Volker varoval, že navzdory sebechvále summitu k 75. výročí zůstávají "základní otázky o budoucnosti války a míru v Evropě nezodpovězeny". Jak zde opakovaně vyzval, NATO by podle něj mělo prosadit obranný letecký deštník nad západní a jihozápadní Ukrajinou a urychlit její členství v NATO a EU.

Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér, byl vybrán jako příští generální tajemník NATO částečně kvůli své schopnosti vycházet s Trumpem. Žádné mužské sbližování a lichotky však nezakryjí skutečnost, že republikánský kandidát je Putinovým fanouškem, který má v plánu diktovat Ukrajině "mírové" urovnání.

Aliance musí ještě přesvědčivě definovat svou roli v postsovětské éře. Balkán byl zmatek, Afghánistán katastrofa

Pokud se Trump vrátí - a šance, že se vrátí, roste - je docela možné, že "nezvratné" sliby NATO budou vyhozeny do koše, bilaterální pomoc USA bude zastavena, Putin bude za agresi odměněn trvalými územními zisky a "provinilým" Evropanům, jak Trump minulý týden označil americké spojence, bude opět vyhrožováno odebráním americké ochrany.

Další špatné zprávy pro Ukrajinu přišly minulý týden z Francie. Prezident Emmanuel Macron, zastánce kyjevské kauzy a vášnivý obhájce společné evropské obrany, je po prohře své strany v parlamentních volbách na ústupu. Macron je všeobecně označován za oslabeného, dokonce za ochromeného. Většina těchto analýz však pochází od komentátorů, kteří chybně předpovídali vítězství krajní pravice. Macron si zaslouží uznání za to, že ukázal, že sílící vlnu netolerantního nacionalisticko-populistického hnutí v Evropě lze odvrátit.

Jeho odhodlání porazit Putinovo Rusko, které považuje za smrtelnou hrozbu, nesdílí německý kancléř Olaf Scholz, další velký hráč v EU. Příliš se obává jaderné eskalace, a proto je na Ukrajině nejlepším nohsledem - a ve Washingtonu se drží svých (špičatých) zbraní a snižuje rozpočet na obranu. Epitaf pro Scholze: pochopil, že invaze v roce 2022 znamenala historický zlom - Zeitenwende - a pak nedokázal čelit výzvě.

"Nejzřetelnějším zdrojem napětí [v NATO] je měnící se rozložení světové moci," varuje harvardský profesor Stephen Walt. "Čína se stala... hrozivým vyzyvatelem. Podíl Asie na světové ekonomice (54 %) je podstatně větší než podíl Evropy (17 %)... Asie si dnes právem zaslouží větší část pozornosti USA a Evropa si právem zaslouží menší." V důsledku toho se podle něj transatlantičtí spojenci postupně vzdalují.

Snahy o to, aby NATO, na rozdíl od samotných USA, hrálo v Indopacifiku větší roli, mají omezený rozsah. Nehledě na polovičatý "příklon k Asii", který Británie za vlády konzervativců uskutečnila, "evropští členové NATO nemohou moc ovlivnit rovnováhu sil v Asii, ani kdyby chtěli," napsal Walt.

Namísto hledání nových globálních výzev a misí by se NATO mělo soustředit na aktivní konfrontaci s mimořádně nebezpečnou hrozbou na východních hranicích Evropy. Jde o stejnou hrozbu, která byla důvodem založení aliance v roce 1949. Rusko zůstává smyslem existence NATO. Vždycky jím bylo.