Příběh o úmrtí v horku: David nastoupil do své nové práce na francouzské stavbě. Na konci dne byl mrtvý

15. 7. 2024

 
Anne-Marie netušila, co je jejímu bratrovi, ale dala se do akce. Pracovala jako lékařská sekretářka a měla určité znalosti první pomoci. Okamžitě mu sundala bezpečnostní boty a ponožky, protože si - správně - myslela, že se potřebuje ochladit. Hledala vodu, která podle jejích slov nebyla snadno dostupná. Někdo jí podal láhev s malým množstvím na dně a ona jí bratrovi zvlhčila ústa.

Trvalo asi půl hodiny, než přijela sanitka. Jednou z prvních věcí, kterou záchranáři udělali, bylo zkontrolování Davidovy tělesné teploty. Měl 42 °C. Měl úpal. Jedná se o nejzávažnější onemocnění způsobené horkem: znamená to, že tělo nedokáže kontrolovat svou teplotu. Při prudkém nárůstu teploty selhává mechanismus pocení a tělo se nedokáže ochladit. Pokud se léčba opozdí, je tento stav smrtelný.

David byl převezen do nemocnice, kde se ho lékaři několik hodin snažili zachránit. Těsně po půlnoci zemřel. Na jeho úmrtním listu je napsána příčina smrti: "Zástava srdce způsobená těžkou hypertermií". David zemřel kvůli horku.

Dne 28. května 2022 bylo Davidovi 50 let a rozhodl se, že je čas změnit svůj život.  David - který vždy pracoval ve stavebnictví - si našel práci v Clermont-Ferrand.

Vzhledem k tomu, že změna klimatu radikálně mění svět, ve kterém žijeme, stávají se extrémní vedra v Evropě každoročním jevem. Podle programu EU pro pozorování Země Copernicus byl rok 2022 v té době nejteplejším létem v historii Evropy. (Od té doby bylo překonáno létem 2023.) Intenzivní období veder během několika posledních let způsobila požáry v zemích od Řecka po Francii, vedla k vyprahnutí koryt řek po celém kontinentu a způsobila problémy se zásobováním vodou.

Vlny veder mají také ničivý vliv na lidské zdraví a obvykle způsobují výrazný nárůst úmrtí. Zjistit, která úmrtí jsou skutečně způsobena vedrem, však není jednoduché. Reakce lidského těla na horko je složitá: neexistuje žádná pevně stanovená teplota, při které je horko nebezpečné pro lidský život; neexistuje žádná konkrétní hranice doby, kterou lze bezpečně strávit venku. Proto může jeden člověk v horku zkolabovat a zemřít, zatímco jiný člověk pracující vedle něj může vyváznout bez úhony.

V Clermont-Ferrandu se nachází velká továrna na pneumatiky Michelin a David pracoval na stavbě nového depa pro nákladní automobily a vyléval velkou betonovou desku jako základ. Pracoval na přímém slunci. Teploty v Clermont-Ferrandu se vyšplhaly na přibližně 35 °C. Ten první den se David vrátil domů vyčerpaný. Neměl chuť k jídlu, a tak vynechal večeři, osprchoval se a šel rovnou do postele.

Úmrtí, jako bylo Davidovo, které bylo přímým důsledkem působení horka, je neobvyklé: častěji lidé umírají v důsledku horka, které zatěžuje jejich organismus a vyvolává další zdravotní problémy. To znamená, že pochopení počtu úmrtí v důsledku vlny veder vyžaduje čas.

Přesto jsou tyto statistiky alarmující: v celé Evropě umírá každé léto velké množství lidí na následky horka. Jedna studie, která se zabývala údaji o nadměrné úmrtnosti v 16 evropských zemích, odhaduje, že v létě 2022 zemřelo v důsledku horka 70 000 lidí. Nejhůře na tom byla Itálie s více než 18 000 úmrtími v důsledku horka.

Zvýšené riziko pro starší osoby je způsobeno kardiovaskulární zátěží způsobenou extrémními teplotami. Více než běžná populace jsou však ohroženi i ti, kteří nemají jinou možnost než být venku - bezdomovci, pracovníci v zemědělství nebo na stavbách. Většina dělníků nemůže dodržovat doporučení veřejného zdravotnictví, aby zůstávali pokud možno doma, nevycházeli na polední slunce a vyhýbali se fyzické námaze.

"V zásadě lze nemocem z horka neuvěřitelně předcházet. Stačí, abyste nikoho příliš nevystavovali a umožnili mu zotavit se," říká Cora Roelofsová, profesorka na Massachusettské univerzitě v Lowellu, která se zabývá bezpečností pracovníků a životním prostředím. "Ale pracovníci jsou nuceni být v horku. Musí pracovat, jinak přijdou o živobytí. To vypovídá o širší dynamice: moc a peníze určují vaši zranitelnost vůči změně klimatu."

Týden po Davidově smrti zemřel na úpal po kolapsu v práci José Antonio González, zametač ulic v Madridu. Bylo mu 60 let a stejně jako David pracoval na dočasnou smlouvu a byl odhodlán se osvědčit. Jeho syn řekl španělskému listu El País: "Jsem přesvědčen, že nepřestal uklízet tu ulici, dokud neomdlel. Myslel si, že mu smlouvu neprodlouží, a dával do toho všechno, aby se osvědčil."

Smutná ozvěna tohoto tvrzení zaznívá i ve zprávě francouzské zdravotní pojišťovny o Davidově smrti, která zaznamenala, jak vedoucí stavby společnosti Eiffage vyšetřovatelům řekl: "Všude běhal. Chtěl dokázat, že je cenný, aby si ho nechali."

Roelofsová ve svém výzkumu úmrtí v důsledku horka v USA zjistila, že je běžné, že pracovníci umírají během několika prvních dnů v práci, a to nejen kvůli fyziologickému přizpůsobení se působení horka, ale i kvůli sociálním faktorům.

"Lidé neznají jejich  jméno, mají pocit, že nemohou vystoupit a říct nadřízenému: 'Necítím se dobře'. Nevědí, kde je voda, kde je stín, kdy je přijatelné si dát pauzu," říká.