Izrael vyvraždil nepřiměřeným bombardováním civilních oblastí nejméně dalších šedesát osob

17. 7. 2024

čas čtení 6 minut

Mezi cíle, které Izrael letecky bombardoval,  patří „humanitární zóna“ a škola ukrývající vysídlené osoby

 
Při izraelských náletech v celém pásmu Gazy bylo zabito dalších nejméně 60 lidí, uvedli zdravotníci, včetně útoku na školu ukrývající vysídlené osoby a dalšího útoku na „humanitární zónu“ označenou Izraelem, zatímco se zdálo, že jednání o příměří v téměř 10 měsíců trvajícím konfliktu opět váznou.

Červený půlměsíc v úterý uvedl, že při bombovém útoku poblíž čerpací stanice v Mawasi, oblasti na pobřeží Středozemního moře plné statisíců vysídlenců, kterou Izrael již dříve vyhlásil za evakuační zónu, zahynulo 17 lidí. Dalších 16 lidí zahynulo při útoku, jehož cílem byla škola al-Awda spravovaná OSN v uprchlickém táboře Nuseirat v centrální části Gazy, uvedli zdravotníci z nedaleké nemocnice.

 

Izraelské obranné síly (IDF) ve svém prohlášení uvedly, že ve škole byli přítomni bojovníci Hamásu. K úderu v Mawasi nebyl bezprostřední komentář, ale armáda uvedla, že letectvo v úterý zasáhlo v Gaze asi 40 cílů, včetně odstřelovacích a pozorovacích stanovišť, vojenských objektů a budov vybavených výbušninami.

Ozbrojená křídla Hamásu a palestinského Islámského džihádu, spojence Hamásu, uvedla, že jejich bojovníci zaútočili na izraelské síly na několika místech protitankovými raketami a minometnými bombami. Ozbrojené křídlo Islámského džihádu uvedlo, že vypálilo rakety na Sderot v jižním Izraeli, ale nebyly hlášeny žádné škody ani oběti.

V posledních dvou týdnech Izrael zasáhl obléhané palestinské území několika nejprudšími bombardováními za poslední měsíce, z nichž nejsmrtelnější bylo sobotní bombardování za účelem údajného usmrcení Mohammeda Deifa, vojenského velitele Hamásu, při němž zahynulo více než 90 lidí. Zatím není jasné, zda byl Deif, po kterém Izrael pátrá již desítky let, při útoku zabit.

V úterním prohlášení IDF uvedly, že „zlikvidovaly“ přibližně polovinu vedení Hamásu v Gaze a 14 000 vojáků od vypuknutí války po smrtícím útoku palestinské militantní skupiny na Izrael 7. října. Potíž je, že izraelská armáda počítá veškeré zabité civilisty jako "teroristy". 

Podle ministerstva zdravotnictví bylo při izraelské odvetné operaci v Gaze zabito více než 38 400 Palestinců a 2,3 milionu obyvatel tohoto území spravovaného Hamásem nutně potřebuje potraviny, vodu, léky a přístřeší.

Hamás se k tvrzení Izraele bezprostředně nevyjádřil. Zabití Deifa by bylo pro Izrael, kterému se za téměř 10 měsíců bojů dosud nepodařilo zlikvidovat žádného ze tří nejvyšších představitelů Hamásu v Gaze, velmi potřebnou morální vzpruhou.

Útok na Deifa a následné smrtící útoky na Gazu zřejmě přispěly k patové situaci v jednáních o příměří a výměně rukojmích a vězňů, která probíhají v Kataru a Egyptě. Egyptští zprostředkovatelé sdělili místním médiím, že jednání v sobotu uvázla na mrtvém bodě.

Hamás vyslal rozporuplné signály ohledně své budoucí účasti na rozhovorech, které byly nejslibnější ze série neúspěšných jednání od listopadového zprostředkování původní dohody o příměří a propuštění rukojmích. Toto příměří po týdnu zkrachovalo poté, co podle USA Hamás nebyl schopen nebo ochoten propustit další izraelské zajatce.

V posledním prohlášení politického vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, který sídlí v Kataru, bylo v neděli zdůrazněno, že skupina se na protest proti nedávným izraelským „masakrům“ stahuje z nepřímých rozhovorů, ale že je připravena vrátit se k jednacímu stolu, pokud Izrael „prokáže vážnost při dosahování dohody o příměří a dohody o výměně zajatců“.

Jeden z palestinských představitelů blízkých jednání agentuře Reuters řekl, že Hamás nechce, aby se na něj pohlíželo, jako by navzdory zesíleným izraelským útokům jednání zastavil. "Hamás chce válku ukončit, ne však za každou cenu. Tvrdí, že prokázal potřebnou flexibilitu, a tlačí na zprostředkovatele, aby přiměli Izrael k protislužbě,“ uvedl úředník.

Skupina obvinila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že se snaží dohodu a ukončení války zmařit kvůli vlastnímu politickému prospěchu. V úterý se však izraelský ministr obrany Joav Gallant stále tvářil nadějně, když podle izraelského kanálu 12 řekl rodinám pěti vojákyň unesených při útoku Hamásu 7. října, že „toto je nejblíže k dohodě, jakou jsme kdy měli“.

Neshody ohledně totožnosti a počtu izraelských rukojmích a Palestinců držených v izraelských věznicích opakovaně zmařily jednání o příměří. Situaci zkomplikovala skutečnost, že Izrael v květnu převzal kontrolu nad hraničním přechodem Rafáh do Egypta, který musí být podle Hamásu a mezinárodních delegací navrácen pod palestinskou kontrolu.
 
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller novinářům řekl, že dva Netanjahuovi vysoce postavení poradci uvedli, že Izrael je stále odhodlán dosáhnout příměří. Kritizoval také „nepřijatelně vysoké“ civilní ztráty v posledních dnech.

Washington, který je nejdůležitějším spojencem Izraele, poskytl izraelské válce v Gaze významné vojenské a diplomatické krytí, a to navzdory ostré domácí kritice v USA.

K vlně mezinárodních opatření proti izraelským extremistům se v pondělí přidala také EU, která oznámila nové sankce proti třem známým vůdcům izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu a proti skupině Regavim podporující osídlení, kterou založil současný izraelský ministr financí, krajně pravicový Bezalel Smotrich.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2510

Diskuse

Obsah vydání | 18. 7. 2024