Spojené státy nad propastí
18. 7. 2024 / Daniel Veselý
Překotný běh událostí ve Spojených státech za posledních několik týdnů i dnů je zcela jasným znamením úpadku domnělého “majáku demokracie”, a to na všech frontách. Naprostá nezpůsobilost úřadujícího prezidenta Joea Bidena vykonávat úřad, neúspěšný pokus o atentát na jeho rivala Donalda Trumpa, jakož i groteskní neschopnost a amatérismus tajné služby předejít střelbě - a především hluboká polarizace americké společnosti, již patrně už nelze překlenout - to vše představuje nebezpečný toxický mix, z nějž se globální velmoc jen tak nevzpamatuje.
Už před více než třemi lety, během vzpoury Trumpových stoupenců proti certifikaci Bidenova volebního vítězství, jsem na stránkách Britských listů varoval před zlověstnou politickou dynamikou v USA potencionálně vedoucí k diktatuře, civilnímu konfliktu, nebo obojímu. Již tedy nemáme co do činění s jakousi abstraktní hrozbou, jak dokládá květnový průzkum veřejného mínění, podle nějž jsou rozpory v americké společnosti natolik výrazné, že 47 procent Američanů považuje druhou občanskou válku v průběhu svého života za pravděpodobnou nebo velmi pravděpodobnou. A abychom se nemýlili; vyhrocená rétorika není vlastní jen Republikánské straně, ale i demokratům.
A Bidenův prezidentský mandát, který je navždy poznamenán nejen jeho aktivní účastí na izraelském genocidním řádění v Gaze doprovázenou ztrátou tradičních demokratických voličů, ale i hazardérstvím vůči Číně a Rusku, tento trend jen potvrzuje. Dokonce ani ekonomický výkon Spojených států za poslední tři a půl roku (tzv. Bidenomics), který vychvalují Bidenovi stoupenci v liberálních médiích pomalu až do nebes, není při bližším pohledu tak oslnivý.
Bidenomics sice představuje patrný odklon od politiky dravčího neoliberalismu, nicméně masivní transfer vytvořeného bohatství od spodních 90 procent americké populace do kapes těch nejbohatších v letech 1975 až 2018 (což zhruba odpovídá neoliberálnímu období) činil neuvěřitelných 47 bilionů dolarů, jak se dočítáme v analýze Rand Corporation. Na vytváření této groteskní příjmové nerovnosti se podílely jak republikánské vlády, tak vlády demokratické. Jedná se o ryze nadstranickou záležitost. Člověk ani nemusí být příliš zběhlý v makroekonomice, aby mu bylo jasné, že takto nespravedlivě nastavená distribuce bohatství koncentrovaná ve stále méně rukou je v příkrém protikladu se všemi demokratickými principy.
Ostatně ve Spojených státech navzdory všudypřítomné propagandě žádná demokracie nepanuje, což už před lety potvrdil univerzitní výzkum, podle nějž jsou Spojené státy oligarchií, neboť americkou politickou agendu nepřekvapivě diktují zájmy ekonomických elit, přičemž běžní občané a zdola organizovaná uskupení mají na utváření politik malý nebo vůbec žádný vliv.
Demokratická a Republikánská strana jsou dobrovolnými rukojmími velkého byznysu a svým voličům už se ztenčujícími se přírodními zdroji a stále větším bohatstvím v čím dál tím méně rukou nemohou nabídnout nic jiného než kulturní války, cynické floskule o demokratických hodnotách, semknutosti či nutnosti boje proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli; jednoduše odklonění pozornosti od tristního faktu, že většina lidí nemá vliv vůbec na nic. Jak je jinak možné, aby americká společnost ze svého středu vyslala do klání o nejvyšší politickou funkci v zemi tak děsivé kandidáty, již jsou k pláči a k smíchu zároveň? A tato šílená trajektorie přirozeně vzbuzuje obavy nejen u řady prohlédnuvších v USA, ale v celém světě, nehledě na to, zda zvítězí autoritářský tandem Trump-Vance, anebo - pokud se stane zázrak - zaživa mrtvý Joe Biden.
Diskuse