Válka zabránila očkování 15 milionů dětí proti nemocem, varuje OSN

16. 7. 2024

čas čtení 3 minuty
 

Zpráva Unicefu a WHO uvádí, že dezinformace o očkování přispěly ke krizi zhroucené zdravotní péče a špatné výživy
 


Vedoucí představitelé zdravotnictví varovali, že konflikty brání snahám o očkování dětí na celém světě, protože podle nových údajů nedostalo přibližně 14,5 milionu dětí ani jednu dávku očkovací látky.

 

Podle údajů dětské agentury OSN Unicef a Světové zdravotnické organizace žije více než polovina těchto dětí v zemích, kde ozbrojené konflikty nebo jiné humanitární krize vytvořily nestabilní a zranitelné situace.

Válka v Súdánu vedla k obrovskému nárůstu počtu neočkovaných dětí, a to z přibližně 110 000 v roce 2021 na odhadovaných 701 000 v loňském roce. V Jemenu je 580 000 neočkovaných dětí, což je nárůst oproti 424 000 před třemi lety.

Kromě 14,5 milionu dětí s "nulovou dávkou" v roce 2023 bylo 6,5 milionu dětí "nedostatečně očkovaných", což znamená, že nedostaly všechny doporučené dávky.

Obě čísla se oproti roku 2022 zvýšila, uvedli v pondělí úředníci a varovali, že navzdory pokroku v některých regionech je mezinárodní cíl snížit do roku 2030 počet dětí s nulovou dávkou na polovinu mimo plán.

Dr. Katherine O'Brienová, ředitelka oddělení WHO pro imunizaci a vakcíny, uvedla: "V současné době je na světě více než polovina očkovacích dávek: "To ohrožuje životy těch nejzranitelnějších dětí."

Uvedla, že děti v humanitárním prostředí "také postrádají bezpečí, výživu, zdravotní péči a v důsledku těchto věcí je nejpravděpodobnější, že zemřou na onemocnění, kterému lze předcházet očkováním, pokud ho dostanou".

Celosvětová proočkovanost se zatím nevrátila na úroveň roku 2019, než pandemie Covidu-19 narušila imunizační programy. V tomto roce bylo 12,8 milionu dětí klasifikováno jako "nulová dávka" a dalších 5,5 milionu jako nedostatečně očkované.

Více než polovina dětí s nulovou dávkou očkování na světě žije v 10 zemích, které podle úředníků představují "směs zemí s velkým počtem narozených dětí, slabými zdravotnickými systémy nebo obojím".

Patří mezi ně Nigérie, Indie, Demokratická republika Kongo a Indonésie. V roce 2023 se k nim připojí Súdán, Jemen a Afghánistán.

Douglas Hageman, zástupce Unicefu pro Súdán, uvedl, že zdravotní systém země se během války zhroutil.
 

"Národní proočkovanost klesla z 85 % před válkou na současných přibližně 50 %, přičemž v oblastech aktivního konfliktu dosahuje v průměru 30 % a v Jižním Dárfúru pouhých 8 %," uvedl.

Hageman dodal, že epidemie nemocí, kterým lze předcházet očkováním, jako jsou spalničky, zarděnky a dětská obrna, jsou běžné.

Proočkovanost v Jemenu byla "znepokojivě nízká", uvedl Peter Hawkins, zástupce Unicefu v zemi.

"Situaci zhoršila kombinace faktorů, které se v posledních letech dále zhoršily, včetně nedostatečného přístupu ke zdravotní péči, váhavosti ohledně očkování a zhoršující se socioekonomické a politické krize," uvedl.

O'Brien varoval, že dezinformace šířené v průběhu pandemie "se v mnoha zemích stále ozývají a skutečně vedou k úmrtím".

Zpráva OSN uvádí, že došlo k výraznému nárůstu pokrytí vakcínou proti HPV, která dokáže chránit před rakovinou děložního čípku, ale stále je třeba ji zavést v 51 zemích, včetně Číny a Indie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1920

Diskuse

Obsah vydání | 18. 7. 2024