Jak může Evropa snížit vojenskou závislost na Spojených státech?

17. 7. 2024

"Britové a Dánové, abych vybral dva příklady, jsou dobré armády, ale nebyly by schopny vydržet intenzivní boj déle než pár týdnů," řekl. "Nezáleží na tom, jak jste dobří, když vás není dost."

Problémem není jen počet vojáků v uniformách, ale také nerovnováha mezi bojovými jednotkami a "back office" evropských armád, což vede k nedostatku vojáků kvalifikovaných v high-tech válčení. Platy vojáků jsou poměrně nízké; udržení kvalifikovaných vojáků je obtížné; a většina armád, když se po studené válce omezila, tak učinila v oblastech takzvané podpory bojových služeb, včetně zpravodajských důstojníků, zdravotnického personálu a mechaniků.

"Nevidíte je na přehlídkách, ale nemůžete bez nich vést skutečnou válku," řekl Townsend.

Dokonce i evropští členové NATO říkají, že musí udělat více pro svou obranu, protože válka na Ukrajině pokračuje a Spojené státy přesouvají své priority k Asii a sílící Číně.

Možnost, že se bývalý prezident Donald J. Trump vrátí do Bílého domu, zvyšuje obavy, vzhledem k jeho opakované hrozbě, že stáhne kolektivní obranu zemím, které se alianci "nevyplatí".

Ve skutečnosti evropské členské státy učinily v posledních několika letech značný pokrok v obnově větší důvěryhodnosti odstrašování Ruska. Začínaly však na nízkém základě, když po rozpadu Sovětského svazu prudce snížily vojenské výdaje a na ruskou anexi Krymu v roce 2014 reagovali se samolibostí.

Je toho mnohem více, co by Evropané měli udělat, aby se stali méně závislými na Spojených státech, řekli představitelé NATO a analytici během summitu aliance ve Washingtonu. To zahrnuje vyčlenění více peněz na obranu, vybudování zbrojní výroby a koordinaci nákupu zbraňových systémů, které by mohly nahradit ty, které nyní poskytují výhradně Američané.

Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin je zaneprázdněn Ukrajinou a jeho armáda je degradována zuřivými boji, evropští představitelé a představitelé NATO se domnívají, že existuje okno možná tří až sedmi let, než by Putin mohl být v pokušení otestovat alianci NATO. Využije však Evropa tuto příležitost k opětovnému vyzbrojení?

Zde jsou čtyři klíčové mezery, které by Evropané měli zaplnit, pokud to myslí vážně se snížením své závislosti na Spojených státech pro svou vlastní obranu.

Peníze

Bez peněz se nic neobejde.

Deset let poté, co se členské státy NATO zavázaly vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na armádu, tak do konce roku učiní dvě třetiny. Ale třetina ne.

A zatímco generální tajemník NATO Jens Stoltenberg trvá na tom, že 2 procenta "jsou podlaha, nikoli strop", mnoho prken stále chybí, včetně Španělska a Itálie. Nejdůležitější evropští spojenci, jako je Británie, Francie a Německo, se pevně nezavázali k dlouhodobým výdajům ve výši nejméně 2 % nebo více, zatímco 2,5 % nebo dokonce 3 % je to, co evropská obrana skutečně potřebuje.

Hlavním problémem vojenských výdajů je udržitelnost, řekla Camille Grand, bývalá náměstkyně generálního tajemníka NATO. "Je to desetiletá snaha obnovit evropskou obranu," řekla. "Evropané si vedli lépe, ale stále existuje mnoho otazníků," včetně toho, co se stane s rozpočty v Británii a Francii, protože v obou zemích dochází k velkým politickým změnám. Nový britský premiér Keir Starmer přijel na summit s tím, že Británie dosáhne 2,5 procenta, ale neřekl kdy.

Počty jednotek

Evropské armády se po studené válce zmenšily a mnoho zemí vlastnilo to, co představitelé NATO nazývají "bonsajové armády". V Evropě je nyní asi 100 000 amerických vojáků, což je nárůst po ruské invazi na Ukrajinu, ale toto číslo nevyhnutelně klesne, ať už se Trump stane prezidentem, nebo ne.

"Evropské armády jsou příliš malé na to, aby zvládly i zbraně, které mají nyní," řekl Jim Townsend, bývalý náměstek amerického ministra obrany, který nyní působí v Centru pro novou americkou bezpečnost.

"Britové a Dánové, abych vybral dva příklady, jsou dobré armády, ale nebyly by schopny vydržet intenzivní boj déle než pár týdnů," řekl. "Nezáleží na tom, jak jste dobří, když vás není dost."

Britská armáda je nejmenší od bitvy u Waterloo; německá armáda je od konce Sovětského svazu tak trochu vtipem. Ačkoliv se pod vedením Borise Pistoria, ministra obrany, snaží o obnovu, potřebuje k dosažení minimální připravenosti dalších 20 000 vojáků a jeho požadavek na navýšení obranného rozpočtu na rok 2025 o 7,25 miliardy dolarů byl snížen na 1,3 miliardy dolarů. Řekl, že to neodpovídá tomu, co "situace s hrozbou" vyžaduje.

Problémem není jen počet vojáků v uniformách, ale také nerovnováha mezi bojovými jednotkami a "back office" evropských armád, což vede k nedostatku vojáků kvalifikovaných v high-tech válčení. Platy vojáků jsou poměrně nízké; udržení kvalifikovaných vojáků je obtížné; a většina armád, když se po studené válce omezila, tak učinila v oblastech takzvané podpory bojových služeb, včetně zpravodajských důstojníků, zdravotnického personálu a mechaniků.

"Nevidíte je na přehlídkách, ale nemůžete bez nich vést skutečnou válku," řekl Townsend.

Nový model ozbrojených sil NATO, na kterém se jeho členové dohodli před dvěma lety, si klade za cíl poskytnout více než 300 000 vojáků připravených reagovat na jakoukoli nepředvídanou událost do 30 dnů (a více než 100 000 do 10 dnů), aby v případě krize okamžitě posílili východní křídlo aliance. Představitelé NATO však připouštějí, že je v současné době tento počet značně nedostatečný.

Strategické předpoklady

Aby se Evropa mohla bránit s menší pomocí Ameriky, musí zaplnit některé docela velké a drahé díry, které nyní Pentagon řeší pro NATO, řekla Grand, která napsala podrobnou zprávu o tomto problému pro Evropskou radu pro zahraniční vztahy.

Hlavními závislostmi jsou takzvané "strategické zprostředkovatele". Patří mezi ně integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana, přesné dělostřelectvo a rakety dlouhého doletu, tankery pro doplňování paliva za letu, dopravní letadla jak pro vojáky, tak pro těžkou techniku, jako jsou tanky, průzkumná letadla, sofistikované drony a zpravodajské satelity.

Podle studie Mezinárodního institutu pro strategická studia mají evropské síly také značné nedostatky v námořních silách a munici, což je patrné z jejich neschopnosti zásobovat Ukrajinu základními dělostřeleckými granáty v potřebném počtu. Základní prvky, jako je počet bojových praporů, tanků ve službě, samohybného dělostřelectva a bojových vozidel pěchoty, zůstaly od roku 2014 nezměněny nebo klesly, a to navzdory ruské anexi Krymu.

Vzhledem k těmto nedostatkům by "jakákoli velká bojová operace v Evropě spoléhala na americké síly, aby nahradily evropské nedostatky v pozemních, námořních a vzdušných silách," uvádí studie Centra pro strategická a mezinárodní studia s názvem "Je NATO připraveno na válku?" Přeměna navýšení výdajů na bojové schopnosti zůstává "důležitou výzvou", uvedlo centrum.

NATO je připraveno na válku, uzavírá studie, i když bude krátká. "Otázkou však zůstává, zda je připraveno bojovat – a tím odstrašit – vleklou válku," uvedlo středisko.

Válka na Ukrajině také ostře kontrastuje s úpadkem evropského obranného průmyslu po studené válce – jeho neschopností vyrobit dostatek munice, tanků, dělostřelectva, raket, protivzdušné obrany a sofistikovaných dronů. I když bylo v posledních dvou letech dosaženo pokroku a bylo investováno více peněz, mezi objednávkami a dodáním je dlouhá prodleva. A celosvětová poptávka po některých klíčových zbraňových systémech několikanásobně převyšuje stávající nabídku.

Ukrajina nejen jasně ukázala, že zásoby zbraní "jsou příliš malé a že výrobní kapacita je nedostatečná, ale také ukázala vážné mezery v naší interoperabilitě," řekl Stoltenberg na summitu tento týden. "Neexistuje způsob, jak zajistit silnou obranu bez silného obranného průmyslu."

To vyžaduje lepší koordinaci mezi NATO a Evropskou unií, aby se zajistilo, že bude méně zdvojování, méně hašteření mezi zeměmi o kontrakty a větší interoperabilita.

Evropané jsou také příliš závislí na americké vojenské výrobě, přičemž asi 63 % evropských vojenských nákupů směřuje do společností mimo Evropskou unii, většinou amerických, řekla Grand. "To není nejlepší způsob, jak vytvořit domácí evropskou podporu pro větší vojenské výdaje," řekla.

Jaderný deštník

V mnoha ohledech se jedná o nejcitlivější otázku. NATO, jaderná aliance, spoléhá na americký jaderný deštník jako na konečný odstrašující prostředek proti ruskému útoku. Nikdo nenaznačuje, že Washington má v úmyslu deštník složit, ale nevyhnutelně vyvstávají pochybnosti o ochotě použít jaderné zbraně k obraně Evropy a za jakých okolností.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že zájmy jeho země mají "evropský rozměr". Francouzská jaderná doktrína je však striktně národní a Francie v současné době nehraje žádnou roli v jaderných plánech NATO. Byla by Francie ochotna umístit jaderná zařízení mimo Francii?

Podobné je to s Británií, která vlastní pouze jaderný odstrašující prostředek umístěný na ponorkách a má potíže s financováním své modernizace.

A pak by tu byly vážné otázky pro nejaderné spojence: Byli by ochotni hostit jaderná zařízení, létat s jadernými zbraněmi ve svých letadlech nebo investovat do silnější protiraketové obrany? Měla by existovat nějaká "eurobomba" a kdo by ji kontroloval?

"Berme tuto debatu alespoň vážně," řekla Grand. "Pojďme si promluvit o tom, co jsou Francie a Británie ochotny udělat."

Zdroj v angličtině: ZDE