Naděje na příměří v Gaze vzrostly poté, co Hamás upustil od svých klíčových požadavků

16. 3. 2024

V sobotu představitelé ministerstva zdravotnictví na území, které Hamás ovládá od roku 2007, uvedli, že celkový počet obětí od začátku izraelské ofenzívy dosáhl 31 490, většinou žen a dětí.

Zdroje blízké Hamásu uvedly, že jeho představitelé nyní uznávají, že musí Palestincům ukázat "velké vítězství", aby se vyhnuli lidovému odporu po obrovském ničení a ztrátách na životech během pěti měsíců války.

"Nyní vědí, že musí ukázat, že jsou skutečně na straně lidu," uvedl jeden ze zdrojů.

Ačkoli tato militantní islamistická organizace trvá na svém požadavku na propuštění asi 500 až 1 000 palestinských vězňů z izraelských věznic výměnou za 40 z více než 100 izraelských rukojmí, o nichž se předpokládá, že je zadržují v Gaze, upustila od požadavku na trvalé příměří a uvedla, že přijme 40denní počáteční přestávku v bojích.

Sami Abu Zuhri, vysoký představitel Hamásu, v pátek řekl, že Netanjahu "nemá zájem na dosažení dohody".

Izraelští představitelé se nyní domnívají, že Marwan Issa, zástupce vojenského velitele Hamásu v Gaze, zahynul při leteckém útoku před týdnem, který byl zaměřen na tunelový komplex pod uprchlickým táborem Nuseirat v centrální části Gazy. Všechny komunikační systémy Hamásu mezi vysokými představiteli - které se spoléhají na šifrované aplikace a kurýry - se po úderu odmlčely na více než 72 hodin, jak se stalo již několikrát v minulosti, když byli zabiti vysocí představitelé Hamásu.

Úder proti Issovi, jednomu z klíčových organizátorů útoku, který Hamás na Izrael podnikl 7. října, naznačuje, že Izrael získává informace z vysoce postaveného zdroje v organizaci, uvedli odborníci.

Hamás také požadoval stažení všech izraelských vojáků z Gazy, větší přísun humanitární pomoci na toto území a návrat vysídlených obyvatel na sever Gazy, který byl izraelskou ofenzívou zdevastován. Izrael tento návrh označil za "nerealistický", pozorovatelé však poznamenali, že jde o umírněnější vyjádření než dříve.

Podle zdrojů z okolí organizace a analytiků jednání s Izraelem Hamás rozdělila. Hlavní rozkol je mezi jeho vůdci v Gaze, kteří plánovali loňský útok, a těmi v exilu v Kataru, Turecku a dalších blízkovýchodních zemích, kteří byli pouze varováni, že se chystá velká operace, ale nebyly jim sděleny její podrobnosti.

"Zdá se být zřejmé, že uvnitř hnutí panuje napětí. Vždycky tam byly různé frakce ... ale od října se to zjevně vyostřilo," řekl Hugh Lovatt z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Politické vedení Hamásu mimo Gazu pečlivě zvažuje, co bude následovat po případném příměří, a mohlo by přijmout plán, aby Palestinská samospráva, která částečně spravuje okupovaný Západní břeh Jordánu, převzala po válce odpovědnost za správu Gazy jako součást širší palestinské politické dohody.

"Tam ale nejsou zastánci tvrdé linie a vnější politické křídlo nemůže jednat bez souhlasu vedení v Gaze. Ti mají vše do značné míry pod kontrolou, protože jsou na místě," řekl Lovatt.

V posledních měsících se Hamás snaží zlepšit vztahy s Fatahem, dlouhodobě soupeřící frakcí, která je v Palestinské autonomii dominantní, tím, že její představitele zařadil mezi ty, jejichž osvobození od Izraele požaduje. Jedním z nich je Marván Barghútí, jeden z nejpopulárnějších politiků mezi Palestinci, který strávil více než 20 let ve vězení a je považován za potenciálního kandidáta na prezidenta.

"Důvěryhodná [dohoda o příměří] musí s vězni jednat jako s palestinskými národními bojovníky, ne jako s příslušníky různých skupin," řekl Kádura Fares, ministr pro záležitosti vězňů Palestinské autonomie.

V pátek vydal Hamás prohlášení, které ostře kritizovalo Palestinskou samosprávu poté, co její prezident Mahmúd Abbás jmenoval nového premiéra bez konzultace s touto organizací.

Zdroj v angličtině ZDE