Mezinárodní společenství by se mělo hanbou propadnout: Hladomor v Gaze hrozí v katastrofální míře, říká koalice pro humanitární pomoc

19. 3. 2024

 
Jeremy Konyndyk, šéf organizace Refugees International a bývalý úředník Bidenovy administrativy, uvedl: "Za 25 let, co pracuji jako humanitární pracovník, je to možná ta nejchmurnější analýza, jakou jsem kdy viděl."

"Hladomor právě začíná. Jedinou otázkou v tuto chvíli je, jak velký spád mu bude umožněn," napsal Konyndyk v pondělí večer na Twitteru.

"Toto umělé hladovění pod naším dohledem je skvrnou na naší kolektivní lidskosti," napsal Lazzarini na Twitteru. "Příliš mnoho času bylo promarněno, všechny pozemní přechody se musí otevřít hned. Hladomor lze odvrátit politickou vůlí."

V pondělí také Oxfam uvedl, že izraelské úřady brání "skladu plnému mezinárodní pomoci", aby se dostal do pásma Gazy.

Izrael požádal Mezinárodní soudní dvůr, aby mu nevydával mimořádné příkazy k posílení humanitární pomoci do Gazy za účelem řešení hrozícího hladomoru, a odmítl žádost Jihoafrické republiky, aby tak učinil, jako "morálně odpornou".
 
V právním podání adresovaném nejvyššímu soudu OSN, které bylo zveřejněno tento týden, Izrael uvedl, že "má skutečné obavy o humanitární situaci a životy nevinných lidí, což dokazují opatření, která přijal a přijímá" v Gaze během války.

Zpráva IPC označila jak intenzitu izraelských vojenských operací, tak extrémní omezení přístupu humanitární pomoci do severní části Gazy za faktory, které během několika měsíců přivedly tamní obyvatelstvo k hladomoru.

"Celá populace v pásmu Gazy (2,23 milionu) čelí vysoké míře akutního nedostatku potravin," uvádí se ve zprávě. "Hladomor hrozí v severních guvernorátech a předpokládá se, že nastane kdykoli mezi polovinou března a květnem 2024."

Jižní části Gazy budou podle zprávy v nadcházejících měsících rovněž čelit riziku hladomoru "v nejhorším případě". IPC dodala, že izraelská pozemní ofenzíva na nejjižnější město Rafáh by zvýšila již tak katastrofální úroveň hladu v celém pásmu Gazy.
 
OSN minulý týden uvedla: "Během prvních dvou březnových týdnů izraelské úřady umožnily 12 misí humanitární pomoci do severní části Gazy, šest jich bylo odmítnuto a šest odloženo."

Spojené státy, Jordánsko a další mezinárodní pozorovatelé se uchýlili ke shazování balíků s potravinami na padácích ve snaze dostat do severní Gazy nějakou pomoc, ačkoli Michael Fakhri, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny, varoval, že letecké výsadky "jen velmi málo přispějí ke zmírnění hladové podvýživy a nijak nezpomalí hladomor".

Koncem minulého týdne uvedla humanitární organizace World Central Kitchen, že si pronajala loď z Kypru a začala dodávat 37 milionů jídel do severní části Gazy. OSN však uvedla, že jako nejspolehlivější způsob distribuce pomoci do Gazy se ukázala doprava pomoci kamiony. Od útoků Hamásu 7. října smí do Gazy denně vjíždět jen zlomek z 500 nákladních automobilů s potravinami, vodou a léky, které tam dříve mohly dodávat základní zboží, zatímco vodovodní potrubí a elektřina byly přerušeny.

IPC uvedla, že snižující se zásoby znamenají, že "prakticky všechny domácnosti každý den vynechávají jídlo a dospělí omezují jídlo, aby se mohly najíst děti".

Zpráva uvádí, že ve dvou třetinách domácností v severní Gaze "lidé za posledních 30 dní strávili celé dny a noci bez jídla nejméně desetkrát. V jižních guvernorátech se to týká jedné třetiny domácností".
Vzhledem k hrozícímu hladomoru obvinil Oxfam izraelské úřady, že se jen málo snaží uposlechnout pokynu Mezinárodního soudního dvora a usnadnit pomoc dvěma milionům Palestinců. Izraelská vláda podle ní "v konečném důsledku nese odpovědnost za selhání mezinárodní reakce na krizi v Gaze".

Oxfam podrobně popsal, jak izraelské úřady "svévolně odmítají předměty pomoci" s tím, že se jedná o "zboží dvojího užití" - civilní zboží, které by mohlo mít vojenský účel - včetně baterek, baterií a zdravotnického materiálu.

Podle Oxfamu bylo zastaveno také základní vybavení pro humanitární pracovníky, včetně komunikačního vybavení, ochranných vest, obrněných automobilů, generátorů a montovaných bytů pro personál.

Podle organizace "neexistuje žádné sdělení o tom, které položky jsou klasifikovány jako zboží dvojího užití", což znamená, že kvůli jedné položce může být odmítnut celý nákladní automobil.

"Některé položky mohou jeden den projít a druhý den být odmítnuty. Seznam odmítnutých položek je ohromující a neustále se mění," uvedl Oxfam. V jednom případě byly bez udání důvodu odmítnuty předměty včetně vodních měchýřů a testovacích sad na pitnou vodu, ale později jim byl povolen vstup.

"Zásilka Oxfamu s životně důležitým vybavením pro testování kvality vody nemohla projít od prosince," uvedla organizace. "Často se stává, že když Izrael považuje jednu položku za 'dvojího použití', je kamion nucen opustit frontu. Překládka kamionu, aby mohl znovu vstoupit do kontrolní fronty, může trvat 20 dní."