6. 10. 2023
V roce 2024 se – vůbec poprvé – v USA, Velké Británii a EU uskuteční významné volby ve stejném kalendářním roce. Očekává se, že desítky dalších zemí, včetně Indie a potenciálně Ukrajiny, budou také pořádat celostátní hlasování.
Tato mateřská základna volebních cyklů je připravena přetvořit vedení západního světa.
Nikdy předtím však nebyla integrita demokracie v takovém ohrožení, a to díky proměně politických kampaní v posledních letech ve válku vedenou převážně online.
Sociální média jsou svou povahou silou, která polarizuje debatu. Vladimir Putin je svou povahou ten typ agresora, který chce zmařit volby šířením lží na Západě. A západní politici ze své podstaty nemohou odolat zneužívání osobních údajů k cílení na klíčové voliče na bojišti.
Facebook, YouTube a TikTok nevytvořily stranické třenice, které se nyní denně odehrávají na chytrých telefonech lidí. Ale tito giganti sociálních médií se stali kotlem, z něhož se sociální nepokoje mohou přelít - například do násilí, které zasáhlo Washington 6. ledna 2021 a Brasílii letos.
V některých částech Evropy, jako je například Polsko, se soustředěné kampaně ruského vměšování již snaží zkreslit volební souboje, s potenciálně dalekosáhlými důsledky. A ve vyspělých demokraciích, jako je Velká Británie, dlouho zavedené mainstreamové strany plně přijaly stínovou digitální taktiku, aby se v honbě za mocí reklamami na Facebooku zaměřily na malé skupiny váhavých voličů.
Některé z těchto rysů digitální politiky představují přímou hrozbu pro volební proces. Jiné riskují, že přiživí cynismus vůči demokracii samotné.
Uprostřed hospodářské stagnace a rozsáhlé inflace se už rozčarovaní voliči obracejí k politikům, kteří s demokracií zacházejí s pohrdáním. V Evropě je krajní pravice na vzestupu. V USA, navzdory řadě soudních sporů proti němu, je Donald Trump nekontrolovatelným favoritem na souboj s Joem Bidenem o prezidentský úřad.
"Neliberální populismus se šíří po celém světě," říká Allie Funková, ředitelka výzkumu pro technologie a demokracii ve washingtonské neziskové organizaci Freedom House, která prosazuje demokratické hodnoty. "Jsem hluboce znepokojen stavem voleb."
Pět dní poté, co byl Trump 1. srpna obviněn z údajné role v nepokojích na Capitol Hill, zveřejnil Allan Piper na Facebooku video pro Courier Newsroom, stranické médium s vazbami na dárce Demokratické strany. Nastínil, co lidé potřebují vědět o provinění bývalého amerického prezidenta.
Během několika hodin online video nasbíralo stovky tisíc zhlédnutí v téměř výhradně prodemokratických facebookových skupinách, podle údajů CrowdTangle, analytického nástroje vlastněného společností Meta.
Ale ve stejný den Breitbart News - konzervativní publikace s vazbami na sponzory Republikánské strany - zcela ignorovala Trumpovo obvinění. Místo toho kritizovaly fotbalistku Megan Rapinoeovou, která je nenáviděna pravicí za odpor vůči Trumpovi a neochotu pokleknout během národní hymny. Ten den americký ženský fotbalový tým prohrál se Švédskem na mistrovství světa.
"Drahá Megan Rapinoe, karma je krásná věc," napsal Breitbart na Facebooku, který sdíleli tisíckrát, většinou v pravicových skupinách. "Nikdy neznevažujte národní hymnu." Také Trump se zaměřil na Rapinoe.
Tyto stranické příspěvky jsou symptomy debat v ghettech, které dominují zkušenostem uživatelů se sociálními médii. Demokraté a republikáni dnes postrádají společné chápání světa, na němž by mohli založit svá politická rozhodnutí.
"Sociální média nejsou hlavním hnacím motorem polarizace, ale zhoršují ji," řekla Jennifer McCoyová, profesorka na Georgia State University. To ona vytvořila termín "zhoubná polarizace", aby popsala, jak jsou světonázory lidí neoddělitelně spojeny s jejich kmenovými politickými hodnotami. McCoyová řadí USA po bok Indie a Brazílie pro jejich zakořeněné rozpolcení.
V těchto zazděných digitálních diskusích podobně smýšlející uživatelé posilují své vlastní názory, zatímco démonizují nepřítomné oponenty.
Je to trend poháněný složitými algoritmy sociálních médií, které zčásti silně podporují nenávistný obsah. Takový materiál vyvolává větší zájem prostřednictvím lajků, sdílení a komentářů než umírněnější příspěvky, podle interních dokumentů Facebooku zveřejněných Frances Haugenovou, informátorkou společnosti. A to znamená více peněz z příjmů z reklamy pro Facebook, protože lidé tráví více času přilepeni ke svým sociálním médiím.
V reakci na to Meta uvedla, že se pokusila tento problém řešit snížením role, kterou hraje angažovanost při určování, jak prominentně se politický obsah objevuje ve zdrojích uživatelů.
Vysoce stranické příspěvky vytvářejí "dojem existenčních hrozeb na obou stranách politického spektra," říká McCoyová. "Volby jsou extrémně vysokými sázkami. Staly se z nich téměř události na život a na smrt."
Kongres je ve stranické patové situaci. Odveta Biden versus Trump je během prezidentské kampaně v příštím roce téměř jistá. Riziko tkví v tom, že takový souboj v době polarizovaných sociálních médií činí politickou debatu ještě toxičtější.
Stranící příspěvky z facebookových skupin jako "President Trump is my Wingman" a "Impeach Trump" jsou nyní jedny z nejvíce sdílených na Facebooku, podle údajů o angažovanosti z CrowdTangle společnosti Meta. Snaží se vyburcovat příznivce tím, že se zaměřují na žhavá témata, jako jsou potraty, práva transsexuálů, kontrola zbraní a falešná tvrzení, že prezidentské volby v roce 2020 byly zmanipulované.
"Segregace lidí zůstává neuvěřitelně vysoká," řekl David Lazer, profesor na Northeastern University, který analyzoval politickou polarizaci na Facebooku.
Jeho práce, založená na bezprecedentním přístupu k interním metadatům, odhalila, že liberální a konzervativní uživatelé mají téměř diametrálně odlišné politické zpravodajství na Facebooku s malým, pokud vůbec nějakým, překrýváním. Tyto polarizované zkušenosti se sociálními médii vytvořily různé skutečnosti v závislosti na tom, kde lidé stáli v politickém spektru.
Pravicoví voliči dostávali stálý proud falešných zpráv, například o tom, že během voleb v roce 2020 byly hlasovací lístky pro Trumpa vyhozeny do koše. Příběh konzervativní agentury PJ Media měl na Facebooku více než 113 milionů zhlédnutí, což je více než cokoli z tradičních médií.
"Neočekávám, že by se to před příštím rokem nějak výrazně změnilo," řekl Lazer.
Wojciech Konończuk procházel Twitter, když narazil na Mychajla Podoljaka, blízkého poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který tvrdil, že válkou zničená země se brzy stane soupeřem Polska.
Tisíce polských uživatelů sociálních médií, včetně některých vysoce postavených politiků z krajně pravicové politické strany Konfederace, rychle obvinily Kyjiv z nevděku.
Polsko přijalo více než milion ukrajinských uprchlíků a říjnové parlamentní volby vystupňovaly napětí k bodu zlomu. Nedávný spor o obilí přerostl v hlavní spor mezi Varšavou a Kyjivem.
Přesto Podoljakokova bomba na Twitteru byla lež.
Konończuk, který vede polské Centrum pro východní studia, vládou financovaný think tank, rychle našel Podoljakovy původní komentáře v ukrajinštině. Ruská státní média je vytrhla z kontextu, aby zasela nedůvěru mezi Ukrajinu a jejího souseda.
"Jedním z klíčových ruských cílů v této části Evropy je rozdělit Polsko a Ukrajinu," řekl Konończuk, který zjistil, že místní polští uživatelé sociálních médií zesílili prokremelské diskuse.
Volby v Polsku jsou kritickým testem demokratické odolnosti EU, která se potýká s nepřátelstvím Ruska na svých hranicích. Uprostřed pokračujících pokusů Kremlu destabilizovat demokracie jiných zemí uspořádá EU v červnu vlastní volby do Evropského parlamentu ve všech svých 27 členských zemích. Bude to okamžik zranitelnosti pro evropskou demokracii – a příležitost pro Moskvu, aby se pokusila způsobit chaos.
V Polsku desetiletí sovětské nadvlády – v kombinaci s dědictvím zvěrstev 2. světové války – přitvrdila postoje veřejnosti vůči Rusku. Nedávné sankce EU proti médiím podporovaným Moskvou, které zahrnovaly zákaz sociálních médií, také odřízly Putinovu schopnost zaplavit Polsko dezinformacemi.
Ale lži Kremlu stále prosakují.
Hrozba ruských dezinformací je ve Varšavě také zneužívána k politickým cílům. Polský prezident Andrzej Duda prosazuje legislativu, která by vyšetřovala ruský vliv v tom, co kritici označují za pokus umlčet opozičního vůdce Donalda Tuska.
Paweł Terpiłowski, šéfredaktor místní skupiny Demagog, která se zabývá ověřováním faktů, sleduje ze své domovské kanceláře v jižním Polsku posun od nestoudné ruské propagandy k jemnějším formám vlivu Kremlu. Téměř veškerý tento typ obsahu nelze připsat přímo Putinovu režimu.
Tyto proruské taktiky spoléhají na polské uživatele sociálních médií, aby poháněli polarizaci debaty. Zprávy se zaměřily na příliv ukrajinských uprchlíků a tvrzení, že sociálně liberální agenda EU je pro konzervativní Polsko příliš "woke".
"Proruští influenceři jsou skuteční," řekl Terpiłowski. "Jsou to polští občané."
Koncem června objevil tým ověřovatele faktů na Facebooku video od Mariusze Maxe Kolonka, bývalého polského novináře, který nyní žije v USA. Nepravdivě tvrdil, že ukrajinští uprchlíci budou volit v polských volbách. Příspěvek byl sdílen více než 6 000krát, než ho Meta odstranila. Podobné proruské dezinformace se objevily na TikToku.
Falešná tvrzení nemohou být přímo spojena s Kremlem. Ale protiukrajinské lži pomáhají Putinovi oddělit Varšavu od Kyjiva. Umožňují také krajně pravicovým polským politikům, jako je Grzegorz Braun, vůdce politické strany Konfederace, která pravděpodobně rozhodne, kdo sestaví příští vládu, kořistit na strachu lidí z ukrajinských uprchlíků.
"Politici s proruským nebo protiukrajinským postojem prosazují tyto narativy pro svůj vlastní politický zisk," říká Terpiłowski.
V částech malebného venkovského hrabství Somerset v jihozápadní Anglii lidé ve věku kolem 30 let, jejichž zájmy zahrnují životní prostředí a dobrovolnictví, téměř jistě obdrželi v červenci zprávu na Facebooku od Sarah Dykeové.
"Volte dnes místní šampionku liberálních demokratů Sarah Dykeovou a pošlete vládě vzkaz," stálo v digitální reklamě. Před nedávnými mimořádnými parlamentními volbami v okrese ji koupila středolevá liberálně demokratická politická strana. Dykeová, kandidátka strany, vyhrála svou kampaň, když zvrátila většinu 19 000 hlasů, kterou držel kandidát vládnoucí Konzervativní strany.
Reklama stála něco málo přes 100 dolarů a vidělo ji zhruba 6 000 uživatelů Facebooku. Zaměřila se téměř výhradně na ty voliče, kteří podle údajů Facebooku pravděpodobně podpoří stranuDykeové, a to pomocí komplexního reklamního systému technologického giganta. Reklama byla zaslána přesně segmentovanému publiku na základě věku, PSČ a jednorázových charakteristik, včetně "aktivismu" a "komunitních problémů", podle knihovny politických reklam společnosti Meta.
Takové mikrocílení digitálních politických kampaní je zcela legální. Před britskými všeobecnými volbami v příštím roce – v nichž podle současných průzkumů veřejného mínění zvítězí opoziční Labouristická strana – se tato taktika stala metodou pro vyburcování podpory. Podle britských politických konvencí se hlasování očekává do konce roku 2024.
Mikrocílení spočívá v tom, že politické strany shromažďují stohy osobních údajů o potenciálních voličích a poté je bombardují přesně přizpůsobenými zprávami. Strategie dosáhla takové úrovně sofistikovanosti, s tisíci různými zprávami zaslanými malým skupinám voličů, že je téměř nemožné sledovat, jak jsou politické narativy využívány. Političtí aktivisté nyní vysílají různé zprávy různým voličům, dokonce i na stejné ulici.
Dokonce i části britské vládní mašinérie používaly tuto taktiku: Britské ministerstvo vnitra koupilo reklamy na Facebooku, které vyzývaly ilegální přistěhovalce, aby se drželi stranou. Kampaň, která stála jen několik set dolarů, se zaměřila na lidi v Belgii a Francii.
Spoléhal se na zobrazování reklam uživatelům Facebooku, o kterých technologický gigant věděl, že se zajímají o etnicky specifická klíčová slova jako "afghánská Premier League" a "Hudba Íránu". Výsledkem bylo zaměřit se – téměř výhradně – na uživatele sociálních médií z těchto komunit. Takové etnické cílení je potenciálně v rozporu s pravidly Mety, která zakazují reklamy zaměřené výhradně na rasu nebo etnický původ.
"Je to naprosto standardní taktika politické kampaně," říká Ben Collier, profesor na univerzitě v Edinburghu, který objevil kampaň ministerstva vnitra.
Meta a TikTok zřídily dobrovolné databáze pro tyto placené zprávy, aby umožnily odpovědným skupinám a široké veřejnosti vidět reklamy zobrazené na jejich platformách.
Politické strany však běžně neinformují společnosti vlastnící sociální média o svých výdajích, přestože se to od nich vyžaduje. Takové digitální kampaně zahrnují sběr osobních údajů lidí a cílení na ně online způsobem, který napíná místní pravidla ochrany soukromí téměř k bodu zlomu.
Britská vládnoucí Konzervativní strana například propagovala u uživatelů sociálních médií "průzkum mezi domácími mazlíčky", aby změřila jejich obavy z krádeží zvířat. Zásady ochrany osobních údajů připojené k průzkumu však také umožnily straně používat e-mailové adresy a poštovní směrovací čísla respondentů například pro budoucí kampaň.
Na předměstí Londýna již probíhá digitální bitva o každý hlas.
Střet se soustředí na politiku městské "zóny s ultranízkými emisemi", známé jako ULEZ, která byla zavedena ve snaze vyčistit znečištěné ovzduší. Zóna zahrnuje poplatek pro vysoce znečišťující automobily a byla rozšířena v srpnu, k zuřivosti některých motoristů.
Skupiny spojené s Konzervativní stranou jsou především proti rozšíření poplatku na vozidla s vysokými emisemi. Ty, které jsou spojeni s Labouristickou stranou, ji převážně podporují.
Jedna reklamní kampaň byla zaplacena skupinou nazvanou StopULEZ, kterou provozoval bývalý konzultant Cambridge Analytica, zostuzené digitální reklamní firmy. Cílila především na modré límečky se zprávami proti ULEZ na Facebooku. Cílové publikum bylo identifikováno na základě zájmů o klíčová slova jako "štukatér", "EastEnders", britská telenovela a "The Only Way is Essex", televizní program reality show, podle záznamů transparentnosti Meta.
Ve stejné době progresivní skupiny jako 38Degrees, nezisková organizace politického aktivismu, provozovaly podpůrné reklamy na sociálních médiích, které exkluzivně sledovali bohatší Londýňané. Tato kampaň používala cílová klíčová slova jako "rovnost zvířat" a "environmentalismus".
"Pokud to dělá druhá strana, musíte to udělat také, jestli chcete soutěžit," říká Kate Dommettová, profesorka na univerzitě v Sheffieldu a bývalá zvláštní poradkyně pro digitální politiku v britském parlamentu.
Zdá se, že koktejl polarizace sociálních médií, ruského vměšování a agresivního mikrocílení na voliče bude hrát v nadcházejících západních volbách určující roli. Tyto rysy digitální politiky by se mohly ukázat jako ještě toxičtější pro demokracie mimo Evropu a Severní Ameriku.
V nadcházejících 12 měsících zamíří k urnám také voliči v zemích, jako je Venezuela a Srí Lanka. Zanedbávání ze strany gigantů sociálních médií, omezený místní dohled a stínové taktiky online kampaní hrozí, že rodícím se demokraciím způsobí ještě větší škody než jejich odolnější západní protějšky.
Aktivisté varují, že autoritářští vůdci pravidelně šíří digitální propagandu proti svým soupeřům v Tunisku, zatímco anonymní uživatelé sociálních médií propagují nenávistné projevy proti uprchlíkům například v Jižní Africe.
Aby toho nebylo málo, giganti sociálních médií omezují své globální týmy monitorující volby, aby snížili náklady uprostřed klesajících příjmů z reklamy. Vzhledem k tomu, že se politika stále více přesouvá na internet, je v sázce integrita toho, jak je velká část světa řízena.
"Vstupujeme do krize," říká Alexandra Pardalová, ředitelka kampaní v Digital Action, neziskové organizaci, která spolupracuje se skupinami občanské společnosti v zemích, jako je Brazílie a Indie, aby vybudovala jejich odolnost.
"Máte tento volební megacyklus se zeměmi po celém světě," řekla. "Nikdo není připraven."
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse