Evropa: V Granadě se schází protiputinovská koalice

6. 10. 2023

čas čtení 6 minut
Evropští lídři, kteří se tento týden sešli ve Španělsku, mají naléhavé záležitosti k projednání, i když žádná konkrétní rozhodnutí nebudou učiněna. Zde je to, co můžete očekávat od dvou evropských summitů v Granadě, upozorňuje Bernd Riegert.

Dva summity ve španělském městě Granada se uskuteční krátce po sobě. Za prvé, ve čtvrtek se 47 evropských států - všechny kromě Ruska a Běloruska - sejde jako Evropské politické společenství (EPC), fórum inaugurované loni v Praze jako aliance proti ruské invazi na Ukrajinu.

V pátek pak následuje neformální schůzka 27 členských států EU, které se samy potýkají s horou problémů – především s řízením migrace.

Politické "rychlé rande"

Ani na jednom ze summitů nebudou tento týden přijata žádná formální rozhodnutí. Zejména Evropské politické společenství, které založil francouzský prezident Emmanuel Macron, je uvolněným shromážděním bez jasné struktury.

To je podle Stevena Blockmanse z bruselského think-tanku Centre for European Policy Studies (CEPS) dobrá věc. Analytik uvedl, že třetí setkání evropských lídrů, po Praze v roce 2022 a Kišiněvě v červnu 2023, bude jakousi politickou "speed dating konferencí".

Bez agendy nebo tlaku na handrkování o společných prohlášeních budou mít politici spoustu příležitostí setkávat se v uvolněných pracovních skupinách.

To se děje, když lídři, kteří se zřídka vidí, skutečně dostanou šanci mluvit, řekla Vessela Černeva z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) DW v Sofii.

"Totéž platí pro 20 zemí mimo EU, které se nesetkávají každý měsíc jako jejich protějšky z Evropské unie," zdůraznila Černeva. Tito politici potřebují fórum, kde by spolu mohli mluvit na nejvyšších politických úrovních, dodala.

Víc než jen rodinná fotografie?

Situace na Ukrajině bude pravděpodobně opět dominovat zasedání EPC v Granadě. Zda ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobně cestuje do Granady je drženo pod pokličkou.

Na loňském pražském summitu vyslali lídři Rusku jasný signál: Evropa stojí pevně za Ukrajinou. V moldavském hlavním městě Kišiněvě zaznělo, že Evropa stojí za celým regionem – včetně ohrožených států, jako je Moldavsko.

A v Granadě? "Potřetí by to mohlo být trochu obtížnější, v Granadě, kde samotná fotografická příležitost už nemusí stačit k vyslání tak silné zprávy," řekl Brockmans. "Nyní je jasnější, že z této schůzky budou muset vzejít hmatatelnější výsledky."

Může Ukrajina doufat v pokrok v otázce přistoupení k EU?

Ministři zahraničí EU již při své pondělní cestě do Kyjiva dali ochutnat to, co můžeme od Granady očekávat. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že srdce Evropy bije nejsilněji na Ukrajině. Evropské "společenství svobody" musí sahat od Lisabonu po Luhansk na východní Ukrajině, řekla Baerbocková.

Na Ukrajině to bylo definitivně chápáno tak, že kandidátská země by mohla brzy zahájit oficiální přístupové rozhovory.

"Myslím, že je velmi pravděpodobné, že Ukrajina dostane datum zahájení přístupových rozhovorů v prosinci," řekla Černeva. "To by probíhalo paralelně s diskusemi o vojenské a finanční podpoře."

Stejná témata budou také zmíněna při rozhovorech na obou summitech, odhaduje, zejména proto, že členský stát EU Slovensko vypadá, že po volbách minulý týden bude mít vládu vedenou premiérem sympatizujícím s Ruskem. Americkou pomoc Ukrajině může zablokovat také rozpočtový spor v Kongresu.

Posune se EU v migračním sporu kupředu?

Na pátečním neformálním summitu EU 27 členských států EU chtěl předseda Evropské rady Charles Michel původně hovořit o strategických otázkách: Evropské autonomii, infrastruktuře a energetice.

Ale kvůli rostoucímu počtu migrantů přicházejících do EU chtějí Itálie a další diskutovat o krátkodobých řešeních. Michelovi poradci chtějí omezit rozhovory na "vnější rozměr" migrace, tedy spolupráci se třetími zeměmi, jako je Turecko nebo Tunisko, které mají migrantům zabránit v cestování do Evropy.

Oznámení tuniského prezidenta Kaise Saída, že nechce realizovat čerstvě uzavřenou dohodu s EU, však přípravy zhatilo. EU nabídla hospodářskou pomoc výměnou za zadržování migrantů. Saíd odmítl 1,2 miliardy dolarů (1,14 miliardy eur) slibovaných v dlouhodobém horizontu jako "almužnu".

Italská krajně pravicová premiérka Giorgia Meloniová byla nápomocná při vyjednávání s Tuniskem a položila otázku, jak bude reagovat. Nový migrační pakt EU by měl zkrátit azylová řízení, zintenzivnit deportace a zavést systém rozdělování žadatelů o azyl mezi státy EU. Je však stále v limbu, protože Německo a Itálie zůstávají ve sporu ohledně klíčových bodů.

Je EU připravena na nové členy?

Dalším žhavým tématem, které chce šéf Evropské rady Charles Michel předložit v Granadě, jsou reformy, které EU potřebuje na vnitřní úrovni, aby se připravila naočekávanou integraci šesti států západního Balkánu, Ukrajiny a Moldavska.

EU potřebuje jasně pochopit důsledky tohoto kroku, a to jak pro nové členy, tak i pro samotný blok, napsal Michel ve svém tradičním zvacím dopise lídrům před zasedáním.

"Je nezbytné, abychom se zamysleli nad budoucí dynamikou naší Unie, našimi politikami a rozhodováním, mimo jiné s cílem zajistit trvalý úspěch EU. Zejména se budeme zabývat kritickými otázkami, jako například: Co děláme společně? Jak se rozhodneme? Jak sladíme naše prostředky s našimi ambicemi?"

Zajímavé by mohly být diskuse o dopadu rozšíření na rozpočet EU. Pokud se Ukrajina připojí (v současné době je nejchudším státem v Evropě), dnešní čistí příjemci fondů EU ve východní a střední Evropě, jako je Maďarsko nebo Polsko, by se najednou mohli stát čistými přispěvateli jako Německo.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
2530

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2023