Ruská agrese na Ukrajině: USA odsoudily "děsivý" útok na vesnici v Charkovském regionu; vedoucí představitelé EU budou jednat o členství Ukrajiny v EU

6. 10. 2023

čas čtení 13 minut
 
- Při náletu na Charkov zahynul desetiletý chlapec a jeho babička, sdělují ukrajinští představitelé


Desetiletý chlapec, kterého zabili Rusové, zřejmě spal. Mrtvý je ještě v dece. Zabita byla i jeho babička

Rusko právě odpálilo balistické rakety do silně obydlené části Charkova. Absolutně žádné vojenské cíle. Prostě jen genocida. Putin zjevně vidí slábnoucí podporu Západu jako zelenou pro něho.


Rusko v pátek brzy ráno podniklo nové letecké údery na Ukrajinu, při nichž byl ve městě Charkov zabit desetiletý chlapec a jeho babička a poškozena obilná a přístavní infrastruktura v Oděské oblasti na jihu země, uvedli ukrajinští představitelé.

Chlapec a jeho babička byli zabiti, když Rusko zasáhlo druhé největší ukrajinské město dvěma balistickými raketami Iskander, uvedl regionální gubernátor Oleh Synehubov.

Dalších dvacet osm osob bylo zraněno, včetně jedenáctiměsíčního dítěte.

Raketový útok údajně zničil velkou část obytné budovy, kde záchranáři pátrali mezi troskami.

Útoky následovaly po čtvrtečním ruském raketovém útoku, při kterém podle ukrajinských představitelů zahynuly desítky lidí v obci Hroza na severovýchodě Ukrajiny během shromáždění k uctění památky padlého ukrajinského vojáka.


- Putin: Rusko nikde nekončí

Putin: "Mluvil jsem s jedním z bývalých prezidentů Spojených států u sebe doma, v Novém Ogarevě. Bylo to řečeno v žertu, samozřejmě, když se  podíval na mapu Ruské federace, to všichni víme, ale chci to ještě jednou zopakovat. Rusko zůstává největší zemí na světě z hlediska rozlohy, ale ve vší vážnosti, samozřejmě má to smysl civilizační. Ruský svět má globální charakter. Našich krajanů žije hodně po celém světě. Ruský jazyk je jedním z úředních jazyků OSN. Jen v Latinské Americe, teď jsme se setkali s tamějšími poslanci, žije 300 000 našich krajanů, jsou všude a v Asii, a v Africe, a v Evropě. Samozřejmě i v Severní Americe. Proto, pokud mluvíme ve vážném slova smyslu, abychom to zopakovali v civilizačním smyslu, samozřejmě, neexistují žádné hranice."

 
Rusko usiluje o znovuzvolení do Rady OSN pro lidská práva

Rusko se příští týden uchází o znovuzvolení do nejvyššího orgánu OSN pro lidská práva, což je považováno za klíčovou zkoušku západních snah udržet Moskvu v diplomatické izolaci kvůli její invazi na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

Někteří diplomaté údajně uvedli, že Rusko má přiměřenou šanci být v úterním tajném hlasování opět zvoleno do Rady OSN pro lidská práva, a to 18 měsíců poté, co bylo v rámci snahy vedené Spojenými státy vyloučeno.

"Myslím, že existuje únava z Ukrajiny. A za druhé, mnoho lidí nechce, aby v orgánech OSN převládaly hlasy Západu, nemluvě o přezíravém přístupu," řekl agentuře Reuters jeden z vysoce postavených asijských diplomatů.

Kritici Ruska tvrdí, že jeho znovuzvolení v době, kdy na Ukrajině stále zuří téměř 20 měsíců trvající válka, by zničilo důvěryhodnost Rady se sídlem v Ženevě, jednoho z nejúčinnějších orgánů OSN.

 
- Příbuzní obětí čtvrtečního smrtícího raketového útoku v severovýchodní ukrajinské obci Hroza vyjádřili svou bolest a utrpení.

Zemřelo mnoho lidí, moje matka, můj bratr a moje švagrová," řekl Oleksandr Muchovatyj, když se na místě shromáždily rodiny.

Útok, který je jedním z nejsmrtelnějších jednotlivých úderů na civilisty od února 2022, kdy Moskva vtrhla na Ukrajinu, zasáhl lidi ze všech rodin ve vesnici Hroza.

Vedoucí představitelé USA a Evropy odsoudili Rusko za útok na Hroznu, při němž zahynuly desítky lidí

- Orbán kritizuje ukrajinskou a migrační politiku EU

Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil den zveřejněním videa na Facebooku, v němž kritizuje "bruselské byrokraty" za politiku zaměřenou na podporu Ukrajiny.

Ve videu, které bylo zveřejněno z Granady a na jehož pozadí hraje dramatická hudba, kritizuje tento  krajně pravicový politik  plány na zvýšení pomoci Kyjevu a také migrační balíček bloku.

Maďarsko podle něj nepodpoří plány na revizi dlouhodobého rozpočtu EU.


- Orbán řekl, že v souvislosti s ukrajinskou nabídkou na vstup do EU existuje "mnoho otázek".

Maďarský premiér Viktor Orbán při příjezdu na summit v Granadě uvedl, že ohledně nabídky Kyjeva na vstup do EU existuje "mnoho otázek" a "pochybností", a dodal, že lídři EU potřebují o této záležitosti strategickou diskusi.

Orbán, který udržuje vztahy s Kremlem a staví se proti posílání zbraní na Ukrajinu, uvedl, že blok musí pochopit dopad ukrajinského vstupu na bezpečnostní, zemědělskou a regionální rozvojovou politiku EU.

Premiér rovněž uvedl, že "bez Ázerbájdžánu nemůžeme mít energetickou nezávislost", a označil jej za "velkou zemi".
 
- Vedoucí představitelé EU budou jednat o členství Ukrajiny

 Den poté, co přislíbili ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému svou neochvějnou podporu, budou vedoucí představitelé EU v pátek čelit kláíčovému problému  - jak a kdy přijmout zadluženou a sužovanou Ukrajinu do bloku.

Sedmadvacítka od začátku ruské invaze v únoru 2022 tvrdí, že na konci války bude vytrvale pracovat na "trvalé jednotě", která by se nakonec promítla do členství Ukrajiny v bohatém bloku.

Pro národ, který bojuje o své přežití, nemůže tento okamžik přijít dost rychle. Pro samotný blok se to teprve ukáže.

V pátek budou vedoucí představitelé na neformálním summitu v jihošpanělské Granadě hodnotit "rozšíření". Kromě Ukrajiny klepou na dveře s rostoucí netrpělivostí také některé země západního Balkánu a Moldavsko.

Předseda Rady EU Charles Michel ve svém zvacím dopise na summit položil vedoucím představitelům "zásadní otázky, jako např: Co uděláme společně? Jak se rozhodneme? Jak sladíme naše prostředky s našimi ambicemi?".

To se již pro současné členy ukázalo jako dostatečně obtížné, zejména s ohledem na stále platná pravidla stará desítky let, která byla vytvořena pro desítku úzce propojených států. V té době se rozhodování jednomyslností a právo veta stále ještě považovaly za funkční postupy a peníze se stále ještě daly sehnat relativně snadno.

- Morawiecki si bere na mušku migrační politiku

V době, kdy se Polsko připravuje na volby, které se uskuteční 15. října, se polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek  ráno v Granadě zaměřil na migraci.

V červnu 2018 jsme jasně dali najevo, že není možná žádná relokace neregulérních migrantů bez konsensu členských zemí EU.

- Švédsko oznámilo balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu

Švédsko pošle Ukrajině nový balíček vojenské podpory v hodnotě 2,2 miliardy korun (199 milionů dolarů), který se skládá především z munice a náhradních dílů k dříve darovaným systémům, uvedl v pátek švédský ministr obrany Pål Jonson.

Nový balíček vojenské pomoci bude čtrnáctým švédským balíčkem pro Ukrajinu od začátku války, čímž se celková hodnota této pomoci severské země zvýší na něco málo přes 22 miliard korun, uvedla agentura Reuters.

Jonson na tiskové konferenci uvedl, že vláda rovněž formálně pověřila ozbrojené síly, aby analyzovaly, zda bude Švédsko schopno poslat na Ukrajinu stíhačky JAS Gripen.

-Mimořádná demonstrace  ve Varšavě minulou neděli přivedla do ulic hlavního města davy až 800 000 příznivců opozice, z nichž mnozí mávali vlajkami Polska a EU.

Vládla zde poklidná atmosféra obav o osud země. Jednalo se o jednu z největších demonstrací v nedávné historii Polska a ohromující projev podpory opoziční Občanské koalici a jejímu  šéfovi, bývalému premiéruDonaldu Tuskovi, který se chystá 15. října ve volbách konkurovat pravicově populistické vládní straně Právo a spravedlnost.

Navzdory úspěchu pochodu a všemu, co symbolizoval, je však autoritářská trajektorie Polska silnější než kdykoli předtím. Již osm let je vláda členského státu EU v zajetí neutuchajícího populismu.

Stále více institucionálních prvků liberálního demokratického systému je odbouráno,  nezávislá média jsou terčem útoků a práva menšin byla výrazně oslabena.

Namísto demokratické soutěže je nynější volební kampaň v Polsku dalším projevem neliberalismu. Varování opozice před ohrožením demokracie jsou zesměšňována a odmítána. Neutralizace politických skandálů se stala uměním.

- Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková napsala na Twitteru: "Dokud budou padat bomby na supermarkety a kavárny, uděláme vše pro to, aby se Ukrajina ochránila před Putinovým raketovým terorem." Ve čtvrtek na setkání evropských lídrů ve španělské Granadě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz oznámili, že Berlín pracuje na dodávce systému protivzdušné obrany Patriot Kyjevu.

Josep Borrell, šéf diplomacie EU, k útoku řekl: "Úmyslné útoky proti civilistům jsou válečnými zločiny. Ruské vedení, všichni velitelé, pachatelé a spolupachatelé těchto zvěrstev budou pohnáni k odpovědnosti. Válečné zločiny nebudou beztrestné."

Denise Brownová, koordinátorka pro Ukrajinu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), označila útok za "naprosto děsivý" a uvedla, že "úmyslné vedení útoku proti civilistům nebo civilním objektům je válečný zločin".

-  Bílý dům odsoudil útok na kavárnu a obchod s potravinami v ukrajinské obci Hroza, při němž zahynulo 51 lidí, jako "děsivý",  britský premiér Rishi Sunak podle mluvčího Downing Street uvedl, že úder "ukázal hloubku zvrhlosti, do níž jsou ruské síly ochotny klesnout".

Útok byl nejsmrtelnějším v Charkovské oblasti od ruské invaze před více než 19 měsíci, uvedl regionální představitel pro veřejnoprávní televizi Suspilne. Zdá se, že šlo také o jeden z největších počtů mrtvých civilistů při jakémkoli jednotlivém ruském úderu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku obvinil Rusko z "genocidní agrese". Označil jej za "prokazatelně brutální ruský zločin - raketový útok na obyčejný obchod s potravinami, zcela záměrný teroristický čin" a později uvedl, že nešlo o "žádný úder naslepo".

Evropští představitelé podpořili  ukrajinského prezidenta tváří v tvář nervozitě USA ohledně financování obrany. Setkání na summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě poskytlo vedoucím představitelům, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze a britského premiéra Rishiho Sunaka, příležitost znovu potvrdit svůj závazek vůči Ukrajině poté, co politické turbulence v USA a Evropě vyvolaly otázky ohledně pokračující podpory.

- Bidenova administrativa zvažuje využití dotačního programu amerického ministerstva zahraničí k zaslání další vojenské pomoci Ukrajině,  informoval ve čtvrtek server Politico s odvoláním na dva americké představitele, kteří jsou s těmito jednáními obeznámeni.

- Slovensko prozatím další vojenskou pomoc Ukrajině nepošle, uvedl premiér země Ľudovít Ódor. Místo toho bude rozhodnutí odloženo do doby, než bude sestavena nová vláda po volbách z minulého týdne, v nichž zvítězil Robert Fico, populistický,  proruský bývalý premiér, který v kampani sliboval ukončení vojenské pomoci Ukrajině.

- Americký prezident Joe Biden chce pronést "zásadní" projev o podpoře Ukrajiny, uvedla tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre, aniž by upřesnila, kdy se tak stane. Raketový útok na Hrozbu označila za "děsivý".

- Vladimir Putin zesílil svou jadernou rétoriku a prohlásil, že jeho země úspěšně otestovala strategickou řízenou střelu Burevestnik s jaderným pohonem, přičemž naznačil, že by Rusko mohlo poprvé po více než třech desetiletích obnovit jaderné zkoušky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3036

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2023