EU dosáhla historické dohody o tom, jak zvládnout náhlý nárůst počtu žadatelů o azyl

5. 10. 2023

čas čtení 3 minuty
 

V případě války, přírodní katastrofy nebo klimatické nouze umožní pravidla státům v první linii rychlý přesun lidí do jiných zemí EU

Polsko a Maďarsko hlasovaly proti dohodě, zatímco Rakousko, Česká republika a Slovensko se zdržely hlasování

EU dosáhla historické dohody o tom, jak budou členské státy řešit náhlý nárůst počtu lidí žádajících o azyl v případě války, přírodní katastrofy nebo klimatické nouze.

Nová pravidla umožní státům v první linii urychleně vyřizovat žádosti o azyl a rychle přesouvat lidi do jiných zemí v Evropě, aby se neopakoval rok 2015, kdy do EU přišel milion uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí a některé země jich přijaly mnohem více než jiné.


Pakt byl zpečetěn ve středu brzy ráno, čímž byly ukončeny tři roky sporů mezi členskými státy těsně před pátečním setkáním 27 šéfů EU ve španělské Granadě.

"Je to společný krok vpřed, že #solidarita mezi členskými státy je v případě krize povinná," napsala na Twitter, německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Dohoda byla uzavřena poté, co Německo a Itálie překonaly střet, který vystihoval rozdílné přístupy evropských vlád k řešení migrace.

Itálie uvedla, že Německo "ustoupilo" od sporného bodu, který chtěl italským orgánům zakázat zasahovat proti lodím nevládních organizací, zachraňujících migranty. 

Baerbocková nicméně napsala na Twitteru, že kompromis "[zohlednil] naše návrhy týkající se lidskosti a pořádku".

"Zajistili jsme, aby během krize nebyly oslabeny minimální humanitární standardy, jako je přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Protože bez #humanity v krizi není #řád," uvedla.

Polsko a Maďarsko hlasovaly proti dohodě, zatímco Rakousko, Česká republika a Slovensko se zdržely hlasování. Nový zákon musí ještě schválit Evropský parlament.

Hlavním cílem dohody bylo rozdělit břemeno migrace napříč celou EU, přičemž státy v první linii "budou moci požádat EU a její členské státy o solidární a podpůrná opatření", uvedl Fernando Grande-Marlaska Gómez, úřadující španělský ministr vnitra.

Pro žadatele o azyl v krizové situaci bude rovněž zaveden zrychlený registrační proces, díky němuž budou mít členské státy pouhé čtyři týdny na vyřízení počátečních formalit, než požádají ostatní země o přijetí lidí.

Podporující členský stát by pak převzal odpovědnost za posouzení žádostí o azyl, které může často trvat i několik let.

Minulý týden evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johannsonová odhalila, že v letošním roce přišlo do EU 250 000 lidí v důsledku neregulérní migrace, z toho přibližně polovina do Itálie.

Vedoucí představitelé EU, včetně nizozemského premiéra Marka Rutteho a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, vyšli vstříc tomu, aby zbytek bloku projevil Římu solidaritu.

Španělsko doufalo, že dohody dosáhne na zasedání ministrů vnitra v Bruselu minulý čtvrtek, ale Itálie na poslední chvíli prohlásila, že dohodu nepodpoří poté, co byly vypracovány dvě klauzule, které měly uspokojit německé obavy ohledně lidských práv.

Itálie chtěla klauzuli, která by umožňovala porušení minimálních standardů v detenčních centrech v případě krizového nárůstu příchozích, proti čemuž se Německo ohradilo. Itálie rovněž napadla Německo kvůli jeho podpoře nevládních organizací při pátracích a záchranných operacích ve Středozemním moři.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3490

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2023