Je výsadba stromů v boji proti klimatickým změnám "naprostý nesmysl"?

6. 10. 2023

čas čtení 4 minuty
Bill Gates je důrazný: "Já stromy nesázím," prohlásil nedávno, když se pustil do debaty o tom, zda je masové sázení stromů v boji proti klimatickým změnám skutečně užitečné, píše Sara Hussein.

Miliardářský filantrop byl vyšetřován, jak kompenzuje své uhlíkové emise, a trval na tom, že se vyhýbá "některým méně osvědčeným přístupům".

Tvrzení, že výsadba dostatečného množství stromů by mohla vyřešit klimatickou krizi, je "naprostý nesmysl", řekl minulý týden na klimatické diskusi, kterou uspořádal deník New York Times.

"Jsme vědci, nebo jsme idioti?"

Gatesova polemická prohlášení se dostala na titulní stránky novin a vyvolala kritiku od zastánců obnovy lesů a zalesňování (výsadby v oblastech, kde ještě nedávno lesy nebyly).

"Posledních 16 let svého života jsem zasvětil tomu, aby se lesy staly součástí klimatického řešení," napsal Jad Daley, šéf nevládní organizace American Forests.

"Tento druh komentářů nás může opravdu vrátit zpět," uvedl na X, dříve známém jako Twitter.

Programy masové výsadby stromů získávají půdu po celá léta jako způsob, jak odčerpávat uhlík z atmosféry ve velkém měřítku.

Dokonce i notoricky známí američtí republikáni, kteří jsou skeptičtí ke změně klimatu, zavedli legislativu na podporu výsadby bilionu stromů po celém světě.

Gates však není zdaleka jediný, kdo pochybuje o přínosech takto ambiciózních plánů.

Skupina vědců v úterý varovala, že masová výsadba stromů riskuje více škody než užitku, zejména v tropických oblastech.

Je to především proto, že může nahradit složité ekosystémy monokulturními plantážemi.

"Společnost snížila hodnotu těchto ekosystémů na pouhou jednu metriku – uhlík," napsali vědci z univerzit v Británii a Jižní Africe.

Zachycování uhlíku je "malou složkou klíčových ekologických funkcí, které tropické lesy a travnaté ekosystémy vykonávají," uvedli v článku v časopise Trends in Ecology and Evolution.

Jesus Aguirre Gutierrez, autor článku, poukázal na příklady v jižním Mexiku a Ghaně, kde se kdysi rozmanité lesy "nyní přeměnily na homogenní masy".

To je činí "vysoce zranitelnými vůči nemocem a negativně ovlivňuje místní biologickou rozmanitost," řekl AFP vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro změnu životního prostředí na Oxfordské univerzitě.

"Ne jen pobíhat kolem sázení"

Hlavní závazky výsadby stromů často zahrnují agrolesnictví nebo plantáže, kde budou stromy nakonec pokáceny a uvolní uhlík.

A dominuje jim pět druhů stromů vybraných převážně pro hodnotu dřeva a buničiny nebo rychlost růstu.

Mezi nimi je teak, který může předběhnout původní druhy, "což představuje další rizika pro původní vegetaci a ekosystém," řekl Aguirre Gutierrez, který je také členem Rady pro výzkum přírodního prostředí.

Mezi další kritiky patří nedostatek místa na celém světě pro mnoho navrhovaných projektů masové výsadby a riziko konkurence mezi drobným zemědělstvím a výsadbou.

Chybná klasifikace travních porostů a mokřadů jako vhodných pro lesy a výsadba špatně přizpůsobených nebo udržovaných sazenic byly také problémy, na které vědci poukázali.

Výsadba stromů tedy opravdu nemá žádnou hodnotu?

Ne tak rychle, říká Daley, jehož organizace American Forests tvrdí, že vysadila 65 milionů stromů.

Je to Gatesův předpoklad, který je špatný, říká Daley.

"Doslova nikdo neříká... že samotné lesy mohou zachránit naše životní prostředí," řekl agentuře AFP.

Tvrdí, že kritici ignorují pečlivě kalibrované projekty zahrnující původní druhy v oblastech, které potřebují zalesnění, a místo toho se zaměřují na několik špatně koncipovaných projektů.

"Tato široká kritika ignoruje skutečnost, že velká část zalesňování je způsobena ztrátou lesů, které se bez pomoci neobnoví."

"Neběháme jen a nesázíme stromy, kde se nám zachce, abychom zachytili uhlík."

Existují snahy o překlenutí propasti mezi kritiky a zastánci, včetně 10 "zlatých pravidel pro obnovu lesů", které navrhly britské Královské botanické zahrady, Kew a Botanické zahrady Conservation International.

Doporučují vyhýbat se travním porostům nebo mokřadům, upřednostňovat přirozenou obnovu a vybírat odolné a biologicky rozmanité stromy.

Vycházejí však z pravidla, na kterém se shodnou snad všichni: Nejprve chránit stávající lesy.

"Může trvat více než 100 let, než se tyto lesy zotaví, takže je zásadní, abychom chránili to, co již máme, než vysadíme další."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
5937

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2023