Zvláštní vyslanec USA pro potravinovou bezpečnost varuje, že klimatická krize může do roku 2050 přispět k celosvětovému nedostatku potravin

7. 9. 2023

Fowler uvádí, že studie zemědělských ekonomů ukazují, že svět musí do roku 2050 vyprodukovat o 50-60 % více potravin, aby mohl nasytit rostoucí populaci. Předpokládá se však, že v důsledku globálního oteplování se výnosy plodin sníží o 3-12 %.

Fowler byl do funkce zvláštního vyslance jmenován prezidentem Bidenem v roce 2022. V minulosti působil mimo jiné v organizaci Global Crop Diversity Trust a v Radě pro mezinárodní potravinový a zemědělský rozvoj.

Fowler říká, že australské zemědělství má v celosvětovém měřítku co nabídnout v oblasti výzkumu a vývoje zaměřeného na potravinovou bezpečnost v podmínkách oteplujícího se a vysychajícího klimatu, neboť vybudovalo přední světové odvětví navzdory špatné půdě a náročnému klimatu. Rostoucí průmysl domorodých plodin rovněž přitahuje zájem celého světa.

Varuje však, že mnoho zemí se k budoucí výzvě postavilo laxně díky obrovskému nárůstu produktivity, který v minulém století znamenal obrovský nárůst produkce potravin.

"Jsme uprostřed globální potravinové krize," tvrdí Fowler. "V roce 2022 trpělo podvýživou více než 700 milionů lidí oproti 613 milionům v roce 2019. Je to nepochopitelně velké číslo a lidská tragédie. Postiženy jsou všechny země, včetně zemí jako Austrálie, ale zejména ti nejzranitelnější na celém světě."

Krizi zhoršilo narušení dodavatelského řetězce v důsledku pandemie, ruské invaze na Ukrajinu, vysokých cen hnojiv a nízkých zásob obilí na skladě. Vzhledem k tomu, že 131 ze 196 zemí světa je čistým dovozcem potravin, jak podotýká Fowler, jakýkoli otřes globálního systému by obchod negativně ovlivnil.

"V důsledku všech těchto věcí přijala řada zemí opatření k omezení obchodu, což problém ještě zhoršilo," dodává.

Fowler míní, že země musí zvýšit své investice do zemědělského výzkumu, a to i do dlouhodobých projektů typu "moonshot", které nemají krátkodobou návratnost. Rozpočet Spojených států na zemědělský výzkum a vývoj byl při zohlednění inflace na stejné úrovni jako před 50 lety.

"Mnoho vyspělých zemí, a do této kategorie řadím i Spojené státy, ... zaostalo za Čínou, pokud jde o veřejné investice do zemědělského výzkumu a vývoje," uvádí Fowler.

Část těchto prostředků na výzkum podle něj sice převzal soukromý sektor, ale v posledních letech se většina soukromníků zaměřuje spíše na vývoj a marketing nových potravinářských výrobků a nápojů než na programy veřejného sektoru v oblasti šlechtění rostlin nebo na dopady sucha či klimatických změn na produkci potravin.

 

Celý článek v angličtině ZDE