Pro Romana Jocha: K porozumění problémům musí být v pracovním týmu většina žen

11. 9. 2023

Jak tedy společné myšlení nebo spolupráce ovlivňuje náš individuální mozek? Kdybychom vy a já pracovali společně a oba bychom měli mozek připojeny k přístroji EEG, takže bychom analyzovali elektrickou aktivitu v našich mozcích, kdybychom pracovali společně, skutečně řešili hádanky a mysleli ve shodě, pak by se naše mozkové vlny začaly synchronizovat. Začnou být ve vzájemném souladu a tento stupeň mozkové synchronizace lze skutečně využít k předpovědi, jak dobře skupina spolupracuje.

Pokud se lidem díváme přímo do očí, pak to zvyšuje šanci, že dojde k synchronizaci mozku. Pokud společně zpíváme nebo cvičíme, zdá se, že to také pomáhá zvýšit mozkovou synchronizaci, a existují dokonce studie, které ukazují, že zdraví našeho mozku závisí na této schopnosti synchronizace s mozky ostatních lidí, takže to pomáhá chránit před dlouhodobějšími onemocněními mozku, jako je demence nebo Alzheimerova choroba.

V současné době čelíme řadě výjimečných světových problémů a opravdu naléhavě potřebujeme všechny mozky na palubě. Jak tedy můžeme využít kolektivní inteligenci, abychom toho dosáhli? No, faktorem číslo jedna, který může předpovědět, jak dobře skupina vyřeší hádanku, není IQ jednotlivých členů této skupiny.

Ve skutečnosti je to poměr pohlaví. Čím vyšší je počet žen ve skupině, tím lépe bude tato skupina schopna využít skutečnou kognitivní kapacitu, kterou má k dispozici.

Existuje tedy něco, co bylo z chromozomu Y odstraněno, chcete-li?  Ne, má se za to, že ve skutečnosti se děje to, že obecně řečeno, ženy se díky kulturním stereotypům od útlého věku učí naslouchat jedna druhé a to jim pomáhá shromažďovat tu kolektivní inteligenci, která je u nich jako u skupiny k dispozici.

Takže věc číslo jedna, kterou můžeme udělat pro naši další generaci, je vštípit mladým chlapcům i dívkám tuto schopnost a ocenění vzájemného naslouchání a skvělé týmové spolupráce.

V posledních několika desetiletích  neurovědci dosáhli fenomenálních objevů v oblasti neuroinženýrství.

Nyní jsme schopni vzít mozek dárce, tedy dárce, který se něco naučil, určitou dovednost, a vzít elektrický podpis této naučené dovednosti a vtisknout ho do mozku příjemce, aby se příjemce mohl tuto dovednost naučit.  Tyto studie se ve skutečnosti prováděly spíše na hlodavcích než na lidech, ale došlo k úžasným objevům, pokud jde o schopnost lidí komunikovat přímo mezi sebou, prostě zachytit elektrické signály prostřednictvím svého mozku a pak je přenést pomocí magnetických signálů do dárcovského mozku, aby mohli komunikovat mezi sebou.