Bryan Johnson: "Můj konečný cíl? Neumřít"

14. 9. 2023

čas čtení 8 minut
Foto: Bryan Johnson se synem

Rozhlas BBC svým desetidílným podcastem o amerických milionářích, kteří se snaží zrušit smrt, ZDE zjevně vyvolal o věc širší zájem. Deník Guardian nyní přinesl rozhovor s jedním tímto podivínem, Bryanem Johnsonem. Jeho životní styl je, přiznejme si, trochu šílený. Skutečně musíme všechno toto dělat, abychom nestárli? A vůbec, funguje to?

Technologický podnikatel Bryan Johnson vede válku proti stárnutí. Stojí ale za to brát 100 prášků denně, jíst jen do 11 hodin dopoledne, a to jen zeleninu a ořechy, vzdát se alkoholu i společenského života?

Bryan Johnson vstává v půl páté ráno, všechna jídla jí před jedenáctou a spát chodí - sám - bez výjimky v půl deváté večer. Během dne spolyká více než 100 pilulek, koupe své tělo v LED světle a sedí na vysoce intenzivním elektromagnetickém přístroji, který podle něj posílí jeho pánevní dno. To vše dělá proto, aby zpomalil své stárnutí. Jeho konečný cíl? "Neumřít."

A  chce, aby se k němu přidalo co nejvíce lidí.


 
Spousta odborníků na dlouhověkost vám řekne, že lidské tělo nelze takto pozměnit, zatímco řada komentátorů na sociálních sítích Johnsonovi vzkazuje, že vypadá starší než na svých 45 let, nebo mu píší, že doufají, že ho srazí a zabije autobus. Nic z toho zatím Johnsona neodradilo,   dva roky ladil takzvaný Blueprint, systém chování, který se o něj má starat lépe, než to dokáže jeho vlastní mysl. O (vyčerpávající a vyčerpávající) podrobnosti se dělí také na internetu, takže kdokoli, kdo chce, může tento postup sledovat, a to za mnohem méně peněz, než jsou jeho uváděné výdaje ve výši 2 milionů dolarů  ročně.
 
Johnson v  roce 2013 prodal svou společnost Braintree Venmo společnosti PayPal za 800 milionů dolarů - ale po  většinu následujícího desetiletí se přejídal, příliš pil a potýkal se s depresemi. To je podle něj důvod, proč nyní přemýšlí v termínech algoritmů.

Johnson o sobě mluví jako o "nejměřenějším člověku na světě". Jeho tým lékařů a zdravotních odborníků neustále sleduje vše, co jeho tělo dělá, od hladiny cholesterolu až po délku telomerů - "čepiček" DNA, o nichž se předpokládá, že hrají klíčovou roli při odumírání buněk a stárnutí. Všechny tyto údaje se promítají do systému, který mu říká, jak tyto hodnoty zlepšit.

To ho přivedlo k životnímu stylu, který pochopitelně mnoho lidí nechce následovat. Dvě ze tří jídel, která každý den jí, jsou naprosto stejná: "superzelenina" obsahuje vařenou brokolici, květák, houby a česnek, zatímco "ořechový pudink" obsahuje chia semínka, makadamové ořechy a bobuloviny. Ráno užívá 54 tablet a zbytek mezi ošetřením pleti, terapií červeným světlem a dalšími měřeními. Běžně žije ve stavu s omezeným přísunem kalorií, nepije alkohol a večer nechodí nikam, nikdy. Vzdává se ale  procedur, když nefungují: bral například lidský růstový hormon, ale přestal, protože potenciální vedlejší účinky byly příliš hrozivé. Experimentoval také s užíváním krevní plazmy od svého osmnáctiletého syna Talmage -   že daroval část své plazmy svému sedmdesátiletému otci -, ale kvůli nedostatečným výsledkům od toho upustil.

Stojí však také za zmínku, že většina toho, co Johnson dělá, je založena na  vědeckých poznatcích. Jeho kondiční režim například zahrnuje kombinaci odporového tréninku a kardiovaskulárního cvičení vypočítaného tak, aby se zlepšilo jeho VO2 max (maximální množství kyslíku, které může tělo přijmout při cvičení) - obojí je spojeno s výrazným snížením úmrtnosti. O vlivu kvality a délky spánku na úmrtnost neexistuje mnoho dobrých důkazů, ale panuje všeobecná shoda, že jsou pravděpodobně důležité.  A ať už si o konzumaci čočky a brokolice vařených v páře a pyré myslíte cokoli, nesporně obsahují více fytonutrientů než pizza.

Funguje Johnsonův režim? Pro něj se měření ubírají správným směrem. Jeho VO2 max 58,7 ml/kg/min by bylo působivé i pro mnohem mladšího muže a spousta dalších biomarkerů je lepší, než by se u 45letého člověka dalo očekávat. Jeho "spánková výkonnost" je podle sledovacích přístrojů, které používá, už půl roku perfektní. Jednou z nejsilnějších kritik jeho režimu však je, že ačkoli se mu daří zlepšovat typické biomarkery věku - sílu, hustotu kostí a tloušťku vlasů - stárnutí nijak významně nezpomaluje.

"Lidé mají takovou sadu genů která omezuje délku našeho života," říká Dr. Charles Brenner, biochemik, který se zabývá dlouhověkostí a stárnutím. "V protokolu Bryana Johnsona není nic, co by změnilo jeho maximální délku života. Existují lidé, kteří stárli pozoruhodně dobře a dožili se 110 až 122 let. Lze říci, že se dostal na lepší trajektorii stárnutí, ale nelze říci, že by stárnutí zvrátil nebo odstranil."

A co další výtky? Nejčastější jsou ty, že jeho život musí být mizerný, že existence bez pizzy, piva a probdělých nocí vypadá jako nulová existence.

Johnson plánuje brzy zpřístupnit "levnou a jednoduchou" verzi Blueprintu všem zájemcům. Ale řada mnohem jednodušších zdravotních opatření - pravidelné cvičení, konzumace velkého množství zeleniny, důsledný spánek - má mnoho důkazů, které potvrzují jejich účinnost, a se tak chová příliš málo lidí. Jak je tedy možné, že se podaří přimět širokou populaci, aby investovala do dlouhověkosti?

Podle Johnsona to všechno souvisí s jeho ranými zkušenostmi podnikatele. "Když jsem budoval svou platební společnost Braintree, zkušenosti s online platbami byly hrozné," říká.  A tak jsme si řekli: 'Dobře, udělejme z toho příjemný zážitek'." Jeho záměrem je udělat totéž se zdravím - odstranit úsilí a sebekázeň a automatizovat proces v souladu s vlastním algoritmickým myšlením. 

Na Johnsonově životě je samozřejmě něco velmi technicistního ze Silicon Valley - posedlost měřením, neutuchající snaha o optimalizaci, přístup ke stárnutí jako k inženýrskému problému, který je třeba vyřešit -, ale také se to shoduje s mnoha věcmi, které už známe a děláme. 

Ke konci našeho rozhovoru se mě Johnson ptá, co si o tom všem myslím. Myslím si, že "Vyhnout se smrti" je věrohodný koncept? Říkám mu, píše Joel Snape, autor tohoto rozhovoru: pokud se nám podaří vyhnout se hrozbám klimatické krize, jaderné války, budoucí mnohem horší pandemie nebo dalšímu stu věcí, které by nás mohly zabít, zdá se svět, kde nebudeme omezeni tradičním lidským stárnutím, ... přinejmenším možný. Před pár sty lety se stejně tak zdála šílená představa, že lidé budou jednoho dne schopni cestovat rychleji, než je unese kůň nebo loď s plachtami, nebo mluvit s někým na druhém konci světa. Pokud bude lidský pokrok pokračovat po současné trajektorii - nebo pokud přijdeme na to, jak vytvořit sebezdokonalující se umělou inteligenci, aniž by se rozhodla z nás všech udělat kancelářské sponky -, nezdá se nepravděpodobné, že jednoho dne rozpleteme své telomery a stárnutí se stane spíše nepříjemností než nevyhnutelností.

V čem se s Johnsonem rozcházím, je časový plán. Je asi spravedlivé říci, že stárnutí je složité, sotva mu rozumíme, a tak si nejsem jistý, zda to všechno bude trvat bez existenční katastrofy 30 let nebo 300 let. Johnson se zdá být dostatečně přesvědčen, že k tomu může dojít ještě za našich životů.

A co když ne?  "Nejradši bych se nechal srazit autobusem," řekne a usměje se zuby, které podle všeho dosahují téměř dokonalého skóre v indexu zubního plaku schváleného zubařem. "Chtěl bych, aby moje smrt byla pro všechny zúčastněné co nejzábavnější."

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
7825

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2023