Protržené přehrady v Libyi měly desítky let staré praskliny

18. 9. 2023

Generální prokurátor As-Saddik As-Súr oznámil vyšetřování okolností vedoucích ke kolapsu, který vyvrcholil katastrofální bleskovou povodní, která se v neděli přehnala městem.

Stejně jako většina rozpadající se libyjské infrastruktury i dvě přehrady, které byly postaveny, aby zadržely vodu z Derny, se během let zanedbávání, konfliktů a rozdělení v chaosem zmítané Libyi rozpadly.

Severoafrická země je v současné době ovládána dvěma soupeřícími vládami, které bojovaly o moc od povstání podporovaného NATO, které v roce 2011 svrhlo a zabilo dlouholetého diktátora Muamara Kaddáfího. Příměří uzavřené v roce 2020 se do značné míry dodržuje.

10. září bouře Daniel zasáhla východní Libyi a vyvolala přívalové deště v kopcích nad Dernou.

Praskliny

Přehrada Abú Mansúr 13 kilometrů od města, jejíž nádrž obsahovala 22,5 milionu krychlových metrů vody, se zhroutila jako první.

Povodeň pak protrhla Ab-Bilad, druhou přehradu, která měla kapacitu 1,5 milionu metrů krychlových a nachází se jen kilometr od pobřežního města. Vodní stěna a trosky se prohnaly normálně suchým korytem řeky neboli wádím, které protíná centrum města.

Obě přehrady byly postaveny jugoslávskou společností v roce 1970, "ne aby shromažďovaly vodu, ale chránily Dernu před povodněmi," podle Súra. Před výstavbou přehrad byla Derna v polovině 20. století zasažena sérií významných povodní.

Podle libyjského prokurátora osoby odpovědné za správu přehrad v Libyi hlásily praskliny v obou již v roce 1998.

O dva roky později si libyjské úřady najaly italskou strojírenskou firmu, aby vyčíslila škody. Potvrdila trhliny a doporučila výstavbu třetí přehrady na ochranu města, řekl Súr.

"Prokrastinace"

V roce 2007 Kaddáfího vláda svěřila opravy turecké společnosti.

Ale kvůli problémům s platbami společnost nezahájila práce až do října 2010 a zastavila je o méně než pět měsíců později poté, co začala revoluce, která vedla k Kaddáfího pádu.

Od té doby byl každý rok přidělen rozpočet na opravu obou přehrad, ale žádná z následujících vlád od roku 2011 neprovedla práci, podle úředníka.

Ve zprávě libyjského kontrolního úřadu z roku 2021 úředníci kritizovali "otálení" s obnovením oprav obou přehrad.

V listopadu 2022 inženýr a akademik Abdal Wanis Ašúr varoval ve studii, že Derně hrozí "katastrofa", pokud úřady nebudou provádět údržbu přehrad.

Varování zůstalo nevyslyšeno, přestože se Libye může pochlubit nejbohatšími africkými zásobami ropy a nepostrádá zdroje.

Šéf Světové meteorologické organizace Petteri Taalas řekl, že mnoha úmrtím by se dalo zabránit, kdyby systémy včasného varování a krizového řízení v zemi zjizvené válkou řádně fungovaly.

"Mohli vydat varování a síly krizového řízení by byly schopny provést evakuaci lidí a mohli jsme se vyhnout většině lidských obětí," řekl.

Zdroj v angličtině: ZDE