Ušetříme na rohlících a zaletíme na Kanáry
15. 9. 2023 / Boris Cvek
čas čtení
2 minuty
Petr
Holub píše na Seznamu, že na základě dat Českého statistického
úřadu konečně lze pochopit ten paradox, který trápí ekonomy už
dlouho. „My“, tedy občané tohoto státu, prý utrácíme málo
za potraviny a bydlení, ale hodně za restaurace a dovolené. Jak je
to možné? Prý „nám“ zbylo mnoho peněz po covidu a chceme si
konečně užít, co jsme dlouho nemohli.
Není
to ale spíše tak – a ostatně pan Prouza to za obchodníky
mnohokrát zdůrazňoval – že nic jako „my“ neexistuje, ale
existují prostě chudí a bohatí.
Chudí podle Prouzy už dlouho
musí šetřit na potraviny. Prostě na ně nemají. Není to přece
tak, že šetří v obchodech s potravinami proto, aby si
pak mohli dát drahý steak v restauraci nebo aby si mohli
zaletět na Kanáry.
Je
fakt, jak konstatoval prezidentův ekonomický poradce pan Marek už
na jaře, že nabídky cestovních kanceláří byly dávno
vyprodány. Podle Marka je tedy u lidí mnoho peněz. U kterých
lidí? U těch, kteří šetří na potravinách? Opravdu? Myslím,
že je naprosto jasné, že inflace v ČR byla z velké
míry způsobena obrovskými zisky a že mnoho lidí na krizi
zbohatlo nebo velmi zbohatlo. Neříkejme tomu ale „my“.
Hluboký
propad maloobchodu je reálný a je to podle ekonomů hlavní faktor
stagnace celé ekonomiky. A stojí za tím lidé, kteří prostě
nemají na steaky a na Kanáry. Stagnace ekonomiky znamená, že
nemůžeme nikdy uzdravit veřejné finance – už vůbec ne pomocí
škrtů, které míří na veřejnou dopravu a školní jídelny,
tedy na chudé. Nebo si opravdu někdo myslí, že seškrtáním
veřejné dopravy a školních jídelen omezí nejen dotační
byznys, ale dokonce „podojí“ ty, kdo utrácejí za steaky a
Kanárské ostrovy?
Chtěl
bych zdůraznit jednu věc: já jsem jednoznačně pro majetkovou
nerovnost na principu zásluhovosti. Majetková nerovnost ale musí
být regulována tak, aby nevznikala na úkor lidí, kteří jsou
chudí nebo do chudoby padají, naopak přerozdělování bohatství
ve státě musí efektivně, tedy systémově, bránit chudobě. Už
jen proto, že je třeba chránit demokracii před pádem do
totality.
Tím
vlastně nejlépe poznáte, kdo je skutečně demokrat, tedy nakolik
chce účinně bojovat se všemi rizikovými faktory, které vedou
k rozvratu demokracie a diktatuře. Pokud místo toho jen mluví
o hodnotách a vytahuje příběhy lidí z gulagů a koncentráků
jako poučení pro mládež, je mu demokracie ve skutečnosti úplně
ukradená.
Článek
Petra Holuba:
5864
Diskuse