Další úspěšná okupace veřejného mínění nadreprezentovanou uřvanou menšinou

Lékaři v drtivé většině podporují očkování, ale veřejnost si myslí něco úplně jiného

9. 6. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Vědecký časopis Nature čerstvě vydal článek se závěry výzkumu provedeného na obřím vzorku 10 000 lékařů. Vyplývá z něj následující: 96 % lékařů by vakcínu proti covidu doporučilo svým zdravým pacientům, 90 % lékařů se buď naočkovalo, nebo se v době dotazování na očkování chystali, a 89 % odpovědělo, že schváleným vakcínám věří. Výzkumníky ale dál zajímalo, jestli o tom lidi vědí? Výsledky jejich dotazování v široké populaci jsou neskutečné: “V průměru si lidé mysleli, že schváleným vakcínám věří pouze 60 procent lékařů a že jen 57 % se chce nechat naočkovat.” Důvěru lékařů ve vakcíny podhodnotilo 90 % respondentů, poukazuje Jan Böhm z Lékařů bez hranic. To je exemplární, tentokrát vědecky prokázaná skutečnost, kdy uřvaná, nadreprezentovaná menšina dosáhne manipulace veřejného mínění v neprospěch veřejného zájmu.

Nedávno jsem na fenomén neadekvátní reprezentace postojů ve veřejném diskursu upozorňoval v souvislosti s tím, jak podobné, tentokrát vysoce účelově vázané menšiny ve střetu se svými zájmy obhajují neregulaci dostupnosti a držení zbraní (USA) nebo neregulaci šíření dezinformací v digitálním prostoru (ČR).


Výzkum týkající se skutečných postojů lékařů v konfrontaci s veřejným míněním o jejich postojích ukazuje, jaký dopad má distorze veřejné diskuse v neprospěch většiny na prosazování veřejného zájmu. Přitom témata spolu souvisí, protože šíření, byť nezáměrné, manipulací spojených s covidem, včetně široké palety masivně sdílených dezinformací, přispělo velmi významně k tomu, že je česká společnost do velké míry přesvědčena o škodlivosti očkování. A to zejména kvůli tomu, že ve skutečnosti zanedbatelný "disent" mezi lékaři vytvořil metodou "rychle běhajících indiánů" dojem, že kvantitativně vyvažuje v diskursu druhou stranu, tedy naprostou většinu.

Princip rychle běhajících indiánů je následující: Když je vás málo a přesto chcete zvítězit v boji, musíte vytvořit dojem opaku. když tedy indiáni běhají rychle kolem vesnice a hodně nahlas křičí, mohou - při nedostatku informací o skutečnosti - vytvořit dojem, že je jich mnohem více než kolik jich reálně je. 

Manipulace jsou přitom v digitálním prostoru takovými rychle běhajícími indiány. Manipulace totiž cestují digitálním prostorem mnohem rychleji než pravdivé, skutečnost zachycující informace, jak ukazuje studie MIT provedená v prostředí sociální sítě Twitter a publikovaná v roce 2018. Jejich vitalita způsobuje, že v konečném důsledku mají větší dosah a tedy i potenciál dopadu. V souběhu s mírou nedůvěry ve společnosti, tedy s mírou nedůvěry v instituce, dokáže takový "digitální indián" divy. Třeba dovést třetinu populace k závěrům, které se zdánlivě opírají o autoritativní postoje. jenže ty postoje jsou často zcela chimérické, jako v případě názoru na způsob, jakým lékaři vnímají očkování proti covidu.

Z povahy manipulace zároveň vyplývá, že její dopad na veřejný zájem je vždy negativní, jelikož není možné uvažovat o manipulaci jinak než jako o falzifikaci skutečnosti a tedy jako o cestě k chybným rozhodnutím. Jestliže toto víme, jestliže víme, že změněné podmínky distribuce a přijímání informací nadreprezentují a zdůrazňují manipulace nebo minimálně omyly, jestliže k tomu máme dokonce přesné, výzkumem podložené poznatky, je samo o sobě manipulací tvrdit, že je ve veřejném zájmu nedělat s tím vůbec nic a že svobodu slova ochráníme dle receptu z 20. století. Ať už jde o účel nebo o neznalost, veřejný zájem bude v ohrožení do té doby, dokud v politickém rozhodování přetrvá strach z digitálně rychle běhající, uřvané menšiny.

0
Vytisknout
5218

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2022