V Chersonské oblasti osvobozují Ukrajinci vesnice od ruských okupantů. Nacházejí zvěrstva
9. 6. 2022
čas čtení
5 minut
Děsivá reportáž Channel 4 News. Lidi na tomto obrázku ruští vojáci zavraždili:
Překlad:
Reportér:
Ještě před týdnem toto byl jeden z posledních ukrajinských kontrolních bodů před dosažením fronty v Chersonské oblasti.
Nyní je toto místo obsazeno místními dětmi, které si hrají na válku.
Odtud se vydáváme do sítě vesnic, které ukrajinské síly nedávno dobyly zpět.
Na setkání s dospělými, kteří si přejí, aby to, co se tu dělo, byla jen nereálná noční můra, nebo si to jen namlouvají.
Penzistka:
Ještě před týdnem toto byl jeden z posledních ukrajinských kontrolních bodů před dosažením fronty v Chersonské oblasti.
Nyní je toto místo obsazeno místními dětmi, které si hrají na válku.
Odtud se vydáváme do sítě vesnic, které ukrajinské síly nedávno dobyly zpět.
Na setkání s dospělými, kteří si přejí, aby to, co se tu dělo, byla jen nereálná noční můra, nebo si to jen namlouvají.
Penzistka:
Je to velmi těžké, velmi těžké.
Reportér:
Reportér:
Tuto vesnici Ukrajinci od Rusů znovu dobyli v posledních březnových dnech. Vojáci v prudkých bojích, které pokračují nedaleko odtud.
Tady se dostáváme mnohem blíž k frontové linii a právě jsme v dálce zaslechli salvu dělostřelecké palby.
Dovnitř
nás doprovodila místní vojenská správa, ale jakmile jsme se ocitli
uvnitř, dostali jsme volnou ruku a mohli jsme jít kamkoli a mluvit s
kýmkoli jsme chtěli.
Nad zemí vypadá vesnice z velké části nedotčeně.
Ale pod povrchem.
Je to dole v pekle.
V tomto sklepě za svým statkem se 13. března ukrýval důchodce Ihor Tarasjuk se svou ženou.
Venku zuřily boje, když se Rusové snažili udržet tuto pozici.
Během krátké přestávky v boji Igorotevřel dveře sklepa a byl spatřen ruskými vojáky.
Jeho žena Taťána byla dole u schodů.
Taťána:
Jen trochu pootevřel dveře, a oni ho střelili do břicha a nohy. Spadl zpět do sklepa.
Běželi do sklepa a otevřeli dveře. Na schody do sklepa hodili jeden granát. Vybuchl a oni na něj hodili druhý granát.
Reportér:
Běželi do sklepa a otevřeli dveře. Na schody do sklepa hodili jeden granát. Vybuchl a oni na něj hodili druhý granát.
Reportér:
Pak Taťána uslyšela kroky vojáka, který sestupoval do sklepa.
Sešel dolů s baterkou. Předstírala jsem, že jsem mrtvá. Celá jsem byla od krve.
Posvítil na mě baterkou a já předstírala, že jsem mrtvá.
Pak vyšel ven a do vysílačky řekl: "Jsou tu všichni mrtví".
Reportér:
Taťána a její manžel spolu trávili hodně času na zahradě.
Taťána se dál stará o růže.
Taťána:
Sešel dolů s baterkou. Předstírala jsem, že jsem mrtvá. Celá jsem byla od krve.
Posvítil na mě baterkou a já předstírala, že jsem mrtvá.
Pak vyšel ven a do vysílačky řekl: "Jsou tu všichni mrtví".
Reportér:
Taťána a její manžel spolu trávili hodně času na zahradě.
Taťána se dál stará o růže.
Taťána:
Bez něj je to velmi těžké.
Reportér:
V sousední vesnici se setkáváme s Natálií. Její dům během okupace obsadilo deset ruských vojáků.
Natálie a dalších 16 vesničanů strávilo v tomto sklepě tři týdny během nejzuřivějších bojů.
Jednou v noci sestoupil po žebříku ruský voják. Okradl je. O všech pár cenností, které měli u sebe.
Pak jim řekl, že byl osm let ve vězení v takzvané Doněcké lidové republice a byl propuštěn, aby sem přišel bojovat.
Natálie:
Natálie a dalších 16 vesničanů strávilo v tomto sklepě tři týdny během nejzuřivějších bojů.
Jednou v noci sestoupil po žebříku ruský voják. Okradl je. O všech pár cenností, které měli u sebe.
Pak jim řekl, že byl osm let ve vězení v takzvané Doněcké lidové republice a byl propuštěn, aby sem přišel bojovat.
Natálie:
Namířil na nás samopal a řekl.
Je mi jedno, jestli půjdu znovu do vězení. Už jsem si to odseděl a můžu si odsedět dalších patnáct let.
Nevěděli jsme, jestli nás zastřelí, nebo ne. Byli jsme v šoku.
Ve sklepě s námi byly děti.
Reportér:
Je mi jedno, jestli půjdu znovu do vězení. Už jsem si to odseděl a můžu si odsedět dalších patnáct let.
Nevěděli jsme, jestli nás zastřelí, nebo ne. Byli jsme v šoku.
Ve sklepě s námi byly děti.
Reportér:
Celý den nám vyprávěli příběhy o nevýslovných zvěrstvech v těchto vesnicích.
Velitel ukrajinské vojenské správy v sousední oblasti nám zopakoval, že tu bojovali bývalí odsouzenci z dříve anektovaných částí Luhanska a Doněcka. Byly tu páchány zločiny.
Reportér:
Velitel ukrajinské vojenské správy v sousední oblasti nám zopakoval, že tu bojovali bývalí odsouzenci z dříve anektovaných částí Luhanska a Doněcka. Byly tu páchány zločiny.
Reportér:
Myslíte bývalé vězně?
Velitel:
Bývalí vězni byli vysláni jako vojáci.
Říkali lidem, že jsou z DLR z LPR a přišli je osvobodit.
Říkali, teď vám tady ukážeme, jak jsme žili posledních osm let. Byl to určitý typ lidí, odsouzených zločinců. Měli psychické problémy.
Dopouštěli se tu zvěrstev.
Reportér:
Nedaleké město nikdy nepadlo Rusům, ale je to místo, kam přicházejí lidé po útěku z okupované vesnice vzdálené 12 kilometrů.
Lidé přijíždějí celý den na dvou kolech a na třech. Znovu se setkávají s rodinnými příslušníky, kteří utekli předtím.
Bylo nám řečeno, že někdy lidem skutečně pomáhali s útěkem někteří ruští vojáci.
Ale takové projevy laskavosti zde nepřevažovaly.
V den, kdy jsme tu byli, všichni mluvili o tom, co se stalo zejména jednomu manželskému páru.
Jejich příběhu se ujala komunitní pracovnice Julia Stadniková.
Julia Stadniková:
Lidé přijíždějí celý den na dvou kolech a na třech. Znovu se setkávají s rodinnými příslušníky, kteří utekli předtím.
Bylo nám řečeno, že někdy lidem skutečně pomáhali s útěkem někteří ruští vojáci.
Ale takové projevy laskavosti zde nepřevažovaly.
V den, kdy jsme tu byli, všichni mluvili o tom, co se stalo zejména jednomu manželskému páru.
Jejich příběhu se ujala komunitní pracovnice Julia Stadniková.
Julia Stadniková:
Měli
jsme tu jednu rodinu. Manželé. Přišli sem pro léky, pro jídlo. Nejen
produkty pro jejich rodinu, ale pro všechny lidi v jejich ulici ve
vesnici.
Sergej a Světlana si vzali léky. Ale pak se na kole vrátili do okupované vesnice.
Sergej a Světlana si vzali léky. Ale pak se na kole vrátili do okupované vesnice.
Reportér:
Když ruští vojáci dorazili k domu tohoto pozoruhodného páru, oba je zavraždili. Na dvoře před jejich domem.
Mluvili jsme s několika lidmi, kteří o vraždě znají důvěrné podrobnosti, včetně jejich rodiny.
Chtěli, abychom informovali o tom, co se ten den stalo, ale požádali nás, abychom nezveřejňovali všechny podrobnosti.
Stačí říct. Ta hrůza měla několik vrstev.
7651
Diskuse