Kde se bere u ruských elit záliba v Hitlerovi?

19. 2. 2021

čas čtení 1 minuta
Moskevský televizní komentátor Vladimir Solovjev minulý týden přednesl pozitivní hodnocení Hitlera, podobně jako když komentátor Andranik Migranjan před několika lety hovořil o údajně "dobrém" nacistickém lídrovi před agresí v roce 1939, upozorňuje moskevský analytik Alexej Makarkin.


Takové a další podobné poznámky o nacistických lídrech z řad Putinových elit odrážejí jejich pohrdání demokracií a připravenost podkopávat ji, aby maximalizovali vlastní bohatství a moc.

Lídři schopní přijímat mimořádná rozhodnutí podle Carla Schmitta připadají části ruských elit a podelit bližší a pochopitelnější než rutinní demokratičtí politici, z nichž se většina řídí veřejným míněním a jedná podle logiky "od voleb do voleb".

Z takových postojů vyrůstá zájem o "silné osobnosti" připravené rozbít demokratické modely ve jménu vlastního výkladu národních zájmů. Navíc z této perspektivy národní katastrofy, které takoví lídři způsobují, lze vysvětlit nikoliv jako systematické nedostatky režimu, ale jako konkrétní chyby, což přináší možnost jejich snadnějšího "odvysvětlení".

Takový přístup k historii také umožňuje vysvětlovat současnou spolupráci s evropskou ultrapravicí na základě antiamerikanismu. Nicméně chvála nacistických lídrů představuje ještě širší agendu, včetně ospravedlnění Stalina.

Pokud Hitler před 1. zářím 1939 nebo dokonce před 22. červnem 1941 nebyl absolutním zlem, pak je možno ospravedlnit pak Molotov-Ribbentrop a dělení Polska. Pakt se potom stává stejným obranným krokem při sledování geopolitických zájmů, jako Jaltská konference.

Celý text v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
5684

Diskuse

Obsah vydání | 23. 2. 2021