Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky

23. 2. 2021

čas čtení 5 minut

 

Cíl: potlačit vir v populaci pod 1 tis. nových potvrzených případů za den

(Pozn. red. BL: V Británii mají také cíl potlačit virus pod 1 tisíc nových nákaz denně. Jenže tam je šestkrát více obyvatelstva.)

Po roce boje s pandemií koronaviru se situace v naší zemi dostala do mimořádně nebezpečného stádia. Kapacity zdravotnictví jsou už prakticky vyčerpány, v některých lokalitách již dochází k selekci pacientů na ty, kteří dostanou nezbytnou pomoc a na ty, kteří musí počkat. Část nemocných, kteří by potřebovali nemocniční péči, zůstává doma, část pacientů, kteří by potřebovali intenzivní péči, zůstává na běžných lůžkách. I přes hrdinské nasazení zdravotníků významná část těch, kdo se do nemocnic dostanou, zemře, a mnoho dalších umírá doma. Zároveň jsou zavřené školy, obchody a restaurace a krachuje mnoho drobných živnostníků. Ekonomická a osobní situace milionů lidí se stále zhoršuje a zavření škol působí dlouhodobé škody.

 

Tento stav je výsledkem mylného přístupu, kdy se epidemie nechává vyrůst až na hranu kolapsu zdravotnictví. Protiepidemická opatření přicházejí pozdě, a téměř vždy v nedostatečné míře. Taková opatření pak sice způsobují značné škody, ale nestačí k efektivnímu potlačení epidemie, což vede k nutnosti je neustále prodlužovat, zbytečným škodám a frustraci všech.

Pokračování v tomto samém přístupu nedává smysl. Počet nakažených stále roste, více než sto lidí za den umírá zbytečně a mnoho tisíc lidí trpí v nemocnicích ve vážném stavu.

Řešením není ani kapitulace.

Považujeme za nepřijatelné, aby stát v této situaci rezignoval na ochranu zdraví a životů svých obyvatel. Právo na život a zdraví je zaručeno Ústavou, a český stát má povinnost udělat vše, co je vzhledem k velikosti ohrožení přiměřené, aby životy svých občanů aktivně chránil.

Naše společnost je založena na solidaritě a společné zodpovědnosti. Není možné, aby zdravotní katastrofu, kterou tato země nezažila mnoho generací, řešil každý sám za sebe, jak o tom uvažuje Ministerstvo zdravotnictví.

Odmítáme jak strategii založenou na nakažení populace, tak absenci strategie a balancování na hraně či za hranou katastrofy. Rozhodování, které přichází pozdě a reaguje na situaci před několika týdny, přináší únavu a škody společenské, zdravotní i ekonomické.

Co navrhujeme?

Stanovit si cíl a časový horizont, kdy jej chceme dosáhnout.

V závislosti na cíli naplánovat postup, který podle vědeckého konsenzu a v souladu s lidskou důstojností s velkou šancí povede k jeho dosažení.

Tento postup vysvětlit veřejnosti a aplikovat se vší rozhodností a v politické jednotě.

Takovým cílem je potlačit šíření viru způsobujícího onemocnění COVID-19 alespoň natolik, aby za 40 dní, tedy ke dni 4. dubna 2021 byl počet nově potvrzených případů pod hranicí 1 tisíc případů za den.

Udělat vše, co je z odborného hlediska potřeba. Nově převládající varianta koronaviru B 1.1.7 je přitom o tolik nakažlivější, že současná omezení soukromého života nestačí k brzdění nejen pokud jsou dodržována stále stejně, ale i pokud by byla dodržována o něco lépe. Postup řešení pandemie proto musí zahrnovat celou společnost, včetně podniků a průmyslu.

Byť krátkodobě může být rychlá redukce viru SARS-CoV-2 nákladná, už v dubnu 2021 by takový postup umožnil bezpečná návrat všech dětí do škol, otevření všech obchodů a v nějaké formě i oživení gastronomie a kultury.

Je třeba pochopit, že nedostatečná a pozdě přijatá protiepidemická omezení jsou dlouhodobě nejdražší, protože vedou pouze k pomalému zhoršování situace. Rychlý řez je lepší než pomalé utrpení jak pro lékaře, tak pro pacienta.

23. února 2021

MUDr. Stanislav Adamec, internista
Doc. Jaroslav Borovička, Ph.D., ekonom
MUDr. Daniel Černý, Ph.D., stomatolog
PhDr. David Černý, Ph.D., etik

Mgr. Jakub Drbohlav, analytik

Prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D. environmentální fyzioložka

Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová,CSc., sociální epidemioložka

Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., virolog
Doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., lékař
RNDr. Veronika Hajnová, Ph.D., matematička
Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., imunolog
Prof. RNDr. Ivan Hirsch, virolog

Rozálie Horká, MPhil, ekonomka

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog
Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D., sinolog a historik vědy
RNDr. Klára Hulíková, Ph.D., demografka
RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., parazitolog
PhDr. Michal Janata, kulturní historik
RNDr. Helena Jiřincová, virolog

Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., ekonom

Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik

Jan Kulveit, Ph.D., vědec

Doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D., právník

MUDr. Milan Kubek, lékař internista,

Ing. René Levínský, Ph.D, matematik

Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D. infektolog

MUDr. Marek Matoušek, stomatolog

MUDr. Radek Mounajjed, Ph.D., DDS, stomatolog
Daniel D. Novotný, Ph.D., filosof

Mgr. Daniel Prokop, sociolog
RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D., matematička,
MUDr. Petr Smejkal, epidemiolog a infektolog

Doc. Jakub Steiner, Ph.D., ekonom
MUDr. Martin Straka, internista
MDDr. Jakub Studený, stomatolog
Mgr. Josef Šlerka, PhD, vysokoškolský pedagog
RNDr. Martin Šmíd, PhD, matematik

RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka
Mgr. Vít Tuček, PhD, matematik

RNDr. Petra Vidnerová, Ph.D., informatička
Ing. Jakub Weiner, analytik

Zdroj:  ZDE


0
Vytisknout
6005

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2021