Ekocida by měla být považována za mezinárodní zločin, abychom dokázali zastavit klimatickou katastrofu

25. 2. 2021

čas čtení 3 minuty
Ilustrační obrázek: Wikimedia Commons

Pokud postavíme ekocidu mimo zákon, mohli bychom vlády a korporace hnát k zodpovědnosti za environmentální nedbalost

 

Pařížská klimatická dohoda selhává. Nicméně je tu nová naděje, jak zachovat udržitelnou planetu. Sílící globální kampaň za kriminalizaci ekocidy by mohla definovat hluboké kořeny klimatické krize a zachránit naši planetu, píší Jojo Mehta a Julia Jackson v Guardianu.

Pouze dvě země – Maroko a Gambie – jsou na cestě k tomu, aby splnily cíl pařížské klimatické dohody stanovující omezení teploty do 1,5 stupně Celsia oproti industriálnímu období. Největší producenti emisí skleníkových plynů, včetně Spojených států, Číny, Ruska a Saúdské Arábie, vedou lidstvo k budoucnosti, kdy by globální teplota dosahovala 4 stupně Celsia oproti industriální éře; k budoucnosti masivního hladomoru, vysídlení a vyhynutí.

Schválení zákonů proti ekocidě, tak jak je zvažováno rostoucím počtem jurisdikcí, nám nabízí způsob, jak napravit nedostatky pařížské dohody. Zatímco pařížská dohoda postrádá dostatečné ambice, transparentnost a zodpovědnost, kriminalizace ekocidy by se stala vymahatelným odstrašujícím prostředkem.

Postavení ekocidy mimo zákon by také definovalo hluboké kořeny globální klimatické změny: rozsáhlou destrukci přírody, která má spolu se zvyšujícími se emisemi skleníkových plynů ničivé dopady na globální veřejné zdraví, potravinou bezpečnost a bezpečnost pitných zdrojů, jakož i udržitelný vývoj apod.

Ekocida má společné kořeny s dalšími přelomovými koncepty mezinárodního práva, včetně genocidy. Ba co více, ekocida a genocida jdou ruku v ruce. Ekologická destrukce totiž decimuje domorodé komunity po celém světě.

Usvědčení z ekocidy by vyžadovalo prokázání cílené ignorace následků takových činů, jako je odlesňování, bezohledná těžba fosilních paliv a nerostů. A to by se týkalo činnosti spousty globálních a korporátních lídrů, kteří mají podíl na odlesňování Amazonie a Konžské pánve; podíl na bezohledné těžbě v Arktidě, Deltě Nigeru apod.

Občané, vědci a mladí aktivisté, jako je Greta Thunberg, apelují na světové lídry, aby ekocidu implementovali u Mezinárodního trestního soudu (ICC). V prosinci 2019 se francouzský prezident Emmanuel Macron inspiroval klimatickou změnou ohroženými státy Vanuatu a Maledivy, když slíbil, že se na mezinárodní scéně bude zasazovat o implementaci ekocidy u ICC. Macron navrhl, aby byla kriminalizace ekocidy zahrnuta do francouzské jurisdikce. Finsko a Belgie projevily zájem o totéž během výročního zasedání ICC, přičemž členové španělského parlamentního výboru vydali doporučení, aby byl tento krok zvážen.

Kriminalizace ekocidy nám poskytuje bezprecedentní šanci k vytvoření vymahatelného ochranného opatření, které by odradilo bezohledné lídry od realizace ničivých a krátkozrakých aktivit tím, že by byli hnáni k zodpovědnosti. To právě pařížská dohoda neumožňuje.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

0
Vytisknout
4515

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2021