Vážný průběh nemoci covid zřejmě způsobuje gen od Neandrtálců

27. 2. 2021



Pokud to vědci dokáží určit, Neandrtálci vyhynuli asi před 40 000 lety. Jenže nedávno se zjistilo, že z planety Země úplně nezmizeli. V posledních deseti letech vyšlo najevo, že se Neandrtálci pářili s předky moderních lidí a že měli s nimi potomky. Důsledkem toho je, že téměř polovina genomu Neandrtálců přeživá dodnes, rozprášená v malém množství v DNA většiny současných lidí. (Výjimkou jsou lidé s africkými předky, protože Neandrtálci nežili v Africe.)

Tyto geny se často spojují s přehnanou chlupatostí některých lidí či s metabolismem způsobujícím tloušťku. Mnoho z nich má vazbu na imunitní systém a působí riziko nemocí, včetně nemoci lupus (kdy imunitní buňky útočí na vlastní buňky lidského těla), Crohnovy choroby a cukrovky. A nedávné studie zjišťují, že do tohoto seznamu patří i covid-19. Dvě dlouhé sekce DNA, obě zděděné od Neandrtálců, dávají organismu buď odolnost proti vážnému covidu-19, anebo naopak vážný průběh nemoci posilují.
 

Výzkum provedli Hugo Zeberg a Svante Paabo v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. V září vydali článek v časopise Nature, v němž popsali jednu neandrtálskou sekvenci DNA, známou jako "haplotyp", která je spojována s rizikem vážného covidu. Když má člověk jednu kopii tohoto haplotypu, který se vyskytuje na třetině ze 46 chromozomů, které má člověk, zdvojnásobuje to pravděpodobnost, že skončí na jipce. Ti, kdo mají smůlu, že mají dvě kopie tohoto haplotypu - od obou ze svých rodičů - čelí ještě vyššímu riziku.

Tato genetická smůla není rozšířena rovnou měrou. Tato genetická sekvence je nejrozšířenější u lidí jihoasijského původu. 63 procent obyvatel Bangladéše má ve svém těle alespoň jednu její kopii (proto na covid-19 tak často umírají lidé z jižní Asie) a pak mezi Evropany, kde je její výskyt asi 16 procent. Skoro vůbec se tato genetická sekvence nevyskytuje v Africe a také je vzácná ve východní Asii.

Není jasné, co ten haplotyp vlastně způsobuje. Jeden gen tohoto haplotypu kóduje bílkovinu, která vstupuje do reakce s buněčnými receptory, jejichž prostřednictvím se Sars-COV-2 připojuje k buňkám a ovládá je. Haplotyp prý také produkuje signalizující bílkoviny jménem cytokiny, které pomáhají regulovat imunitní systém. Příliš agresivní imunitní reakce je jeden mechanismus, jímž covid-19 zabíjí.

Na druhé straně, některé tyto cytokiny ochraňují před cholerou. Vědci usuzují, že to je ten haplotyp, který je běžný v Bangladéši a v Indii, kde je cholera už dlouho problém. Existují důkazy, že evoluce posílila tento haplotyp v některých populacích a v jiných ho odstranila.

Druhá studie vyšla právě teď v Proceedings of the National Academy of Sciences a ta se týká jiného haplotypu, v choromozomu 12. Jeho dopad je ochranný, i když je méně potentní: máte-li v těle kopii tohoto haplotypu, máte o 22 procent menší pravděpodobnost vážného průběhu covidu. Tento haplotyp se vyskytuje všude na světě mimo subsaharskou Afriku. Ve Vietnamu a ve východní Číně ho má více než polovina obyvatelstva. Tento haplotyp brání šíření virů RNA, a Sars-COV-2 je jedním z nich. Chrání také před virem ze Západního Nilu, před hepatitidou C a Sars-COV-1, kterýžto virus způsobil epidemii SARS v roce 2002.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
4326

Diskuse

Obsah vydání | 3. 3. 2021