Budoucí scénáře koronavirové pandemie

25. 2. 2021

Pandemie koronaviru se setkala s nerovnými reakcemi v různých zemích, což vedlo k nerovným dopadům viru. Zejména obyvatelstvo Evropy, USA a Latinské Ameriky bylo neúměrně zasaženo. Věda přinesla spoustu mnoho informací o SARS-CoV-2 a dosáhla mimořádného a bezprecedentního pokroku ve vývoji vakcín. Stále však panuje velká nejistota ohledně toho, jak se pandemie postupně vyvíjí, informuje lékařský časopis The Lancet.

Vakcíny proti COVIDu-19 se aplikují v mnoha zemích, nicméně to neznamená, že krize bude vbrzku vyřešena. Jednoduše přecházíme do nové fáze pandemie. To, co nastane, bude částečně záviset na pokračujícím vývoji onemocnění a chování občanů, dále pak na rozhodnutích vlád, jak budou na pandemii reagovat – a také na pokroku ve vývoji vakcín a léčebných postupů.

Rovněž záleží na širším spektru oborů ve vědách a humanitních oborech, které se zaměřují jak na ukončení pandemie, tak na to, jak snížit dopady budoucích zoonóz – ale i na to, do jaké míry může mezinárodní společenství obstát v úsilí o potlačení infekce. Samotné vakcíny – pokud budou ve velkém aplikovány – nabízejí dlouhodobou ochranu a jsou účinné v prevenci přenosu nákazy. Samy o sobě však pandemii nezastaví a ani nám neumožní návrat k „obvyklému stavu“.

Dokud na celém světě nebude dosaženo vysoké úrovně celosvětové ochrany zprostředkované vakcínami, mohla by mít předčasně rozvolněná opatření katastrofální následky. Země, různé komunity a jednotliví občané musí být připraveni k tomu, aby se s těmito požadavky v dlouhodobém horizontu vyrovnali.

O celkovém výsledku pandemie bude rozhodovat mnoho faktorů. Nacionalistický přístup k dodávkám vakcín je na rozdíl od globálního postupu morálně špatný. Tento přístup navíc zdrží jakýkoliv návrat k „normálnímu způsobu života“ (včetně uvolnění hraničních kontrol), protože žádná země nemůže být v bezpečí, dokud nebudou v bezpečí všechny země.

SARS-CoV-2 by mohl i nadále mutovat způsoby, které akcelerují přenos viru a které snižují účinnost vakcín. Váhání ohledně aplikace vakcín, zavádějící informace a dezinformace týkající se očkování by mohly ohrozit globální reakci na COVID-19. Naivní předpoklady o stádní imunitě mohou s ohledem na vznik nových variant SARS-CoV-2 vytvářet opakovaná ohniska infekce a jejich recidivy. SARS-CoV-2 pravděpodobně nikdy nebude možné globálně vymýtit kvůli jeho výskytu u řady zvířat (včetně koček a psů), dále pak kvůli neúplné vakcinaci a různým stupňům imunologické ochrany.

Proto bude zapotřebí pokračovat ve stávajících strategiích na potlačení pandemie v lidské populaci. Kromě toho zatím nevíme, zda a kdy bude zapotřebí revakcinace současnými nebo novými očkovacími látkami, protože délka imunologické ochrany a účinnost proti vznikajícím variantám viru zůstávají neznámé. A tato nejistota nám brání předpokládat, že nedávný vědecký pokrok v diagnostice, vakcínách a léčbě ukončí pandemii.

Svět se bude pravděpodobně ještě mnoho let potýkat s novým koronavirem, protože v současnosti žádné rychlé řešení není k dispozici. Rozhodnutí globálních institucí a vlád, stejně jako chování občanů v každé společnosti, výrazně ovlivní další etapy boje s infekcí.

Existuje spousta možných scénářů. Jedním z extrémů je nejoptimističtější scénář, ve kterém budou vakcíny nové generace účinné proti všem variantám SARS-CoV-2 (včetně variant, jež se ještě mohou objevit), a kontrola virové nálože bude účinně monitorována v každé zemi v koordinovaném úsilí o dosažení globální kontroly nad virem. Avšak i za předpokladu mezinárodní spolupráce a adekvátního financování by byl tento scénář realizován až za dlouhou dobu. Iniciativa COVAX je jen počátečním krokem k tomu, aby bylo dosaženo rovnosti v distribuci vakcín a odpovídající globální koordinace, a to se zejména týká chudších zemí.

Druhým extrémem je pesimistický scénář, v němž se budou opakovaně objevovat varianty SARS-CoV-2 se schopností unikat imunitě získané vakcinací. Takže pouze bohaté země by mohly reagovat rychlou výrobou modifikovaných vakcín a opakovanou reimunizací obyvatelstva, zatímco by se zbytek světa potýkal s opakovanými vlnami a vakcínami, které by nebyly dostatečně účinné proti nově cirkulujícím virovým variantám. V případě tohoto scénáře by i v bohatších státech pravděpodobně vznikala ohniska infekce a ona cesta k „normálnosti“ ve společnosti a v ekonomice by byla mnohem delší.

A existují i další přechodné a alternativní scénáře. Země, které udržují infekce pod kontrolou, a státy, kde je vysoká úroveň přenosu, by se časem pravděpodobně dostaly do téže cílové stanice. Ačkoli by jejich cesty byly docela odlišné, protože žádná ze zemí nemůže zůstat trvale izolována od zbytku světa. Pokud jednotlivé státy nebudou spolupracovat na zvýšení úsilí v oblasti prevence, zůstane riziko dalších pandemií nebo jiných přeshraničních katastrof – včetně těch, které jsou způsobeny změnou klimatu – trvalou hrozbou.

 

Celý článek ZDE

 

 

0
Vytisknout
3075

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2021