Dutá demokracie, aneb proč je Česko slabým státem
27. 10. 2020
/
Albín Sybera
čas čtení
6 minut
Ano,
příležitost dělá
zloděje. Zloději a jejich sítě ale také soustavně pracují na
tom, aby příležitosti vytvářeli.
Jan Čulík správně
poznamenává, že za
situaci, kdy Home Credit skupiny PPF mohl cíleně ožebračovat
desítky tisíc Čechů a přitom se ohánět květnatou frází, že
dodržuje zákony České republiky, nesou přímo odpovědnost také
zákonodárci a politici, kteří zejména v první dekádě 21.
století nedemokratické paskvily v oblasti insolvencí a
exekucí uvedly do provozu.
Stejně
tak je správné poznamenat, že z celého schématu popsaného
senátorem Láskou řadu let profitovaly a někdy nadále profitují
i další miliardářské společnosti jako notorický Profi Credit
28.
nejbohatšího Čecha Davida
Berana. Vášnivým sběratelem
majetku z konkursů je
Jaroslav Strnad, který se
svým synem vlastní jednu
z nejvýznamnějších zbrojařských firem a partnerský
subjekt českého státu v oblasti obrany Czechoslovak Group
(CSG).
V závratných
kariérách těchto lidí hrála česká legislativa v oblasti
exekucí a insolvencí nezanedbatelnou roli. Ostatně i dnes můžeme
sledovat, kterak je fakticky nemožné v PS PČR prosadit
teritorialitu exekutorů nejenom proto, že se proti ní staví
premiér Andrej Babiš a mocný šéf poslanců ANO Jaroslav
Faltýnek, jak uvádí bývalá poslankyně za ANO Kristýna
Zelienková či bývalá
ministryně spravedlnosti Hana
Marvanová.
Z
velkého dílu spoluviny se soustavně usvědčuje zejména ODS a to
naposledy minulý měsíc v září. Tehdy společným úsilím
poslanci ODS a poslanci ANO zastavili další pokus zavést
nestranný
výběr exekutorů a dát
pravomoci soudům při určení místně příslušných exekutorů.
„Kdybych
byl jedním z velkých exekutorů, dneska slavím. To, co
překáželo velkým exekutorským molochům, neprošlo, co jim
nepřekáželo nebo na čem vydělali, prošlo“, uvedl v září
po jednání Ústavně právního výboru pro
DeníkN Jan Farský.
Stejnou
zákulisní spolupráci, jejímž výsledkem je odsouvání reformy
exekučního řádu na neurčito, můžeme sledovat v přímo
v těchto dnech. Kromě paralyzování celé snahy o reformu
dokázali poslanci ODS a ANO i v kritické situaci v jaké se
Česko v souvislosti s šířením nákazy Covid-19 ocitlo,
nalézt další způsoby jak finančně vyztužit silné exekutory
(ZDE
a ZDE).
Česko
na prodej
Petr
Fiala tak může volat po hlasování o nedůvěře vládě, ale
skutečnou opozici vůči Babišovu hnutí nenabízí. A to bohužel
platí i v posledních měsících o nejvýraznější osobě
ODS, předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi.
Jakou
váhu mají dnes Vystrčilovy
postoje proti ovlivňování politiky ze strany komunistické
strany Číny, když před druhým kolem senátních voleb vyjádřil
podporu Ivo Valentovi? Tedy „lidovému“ oligarchovi, majiteli
dezinformačních Parlamentních listů a především člověku,
jehož hazardní byznys přispívá do exekučního prostředí
v Česku.
Jestli
Vystrčilova podpora Ivo Valentovi vyslala do společnosti nějaký
signál, tak právě ten, který dominuje demagogii vyznávané
insolvenční lobby.
A sice, že vše je na prodej a jediná hodnota je hmotný prospěch
a způsoby jeho dosažení. To se ostatně zrcadlí i ve velebení
lidí jako David Beran na stránkách českého Forbesu. Podobné
postoje nejsou nepodobné tomu, co hlásá Václav Klaus, dnes
naštěstí jenom ve svém institutu hrazeném PPF, případně
v rasistické a pro-kremelské Trikolóře svého syna coby
gestor
pro zahraniční politiku.
Je
to právě miliardářské uskupení srocené pod tímto krédem a
vzájemnou závislostí jedné skupiny (rodiny či klanu) na druhé,
která činí z Česka extrémně zranitelnou a nestabilní
společnost. Kremelské oligarchii, komunistické straně Číny, či
jakémukoliv mocenskému subjektu, kterému se podařilo osvojit si
určující moc
nad zemí se zásobou nerostného bohatství, množstvím lidských
zdrojů a tudíž i dostatečnými prostředky, si stačí zavázat
malou skupinku klanů, aby ovládla celé Česko.
Fakticky
dnes z Česka činí nominálně demokratickou zemi její
členství v EU a existence poměrně sofistikovaného volebního
systému, který znemožňuje podnikatelským subjektům ovládnout
v jedněch volbách všechny zákonodárné orgány země.
Ostatní
složky státu jako justice či policie jsou vydané všanc vlivu
klanů, ale i ty musí dodržovat zdánlivou náchylnost k EU,
chtějí-li ještě nějakou dobu využívat, či tunelovat, výhody
členské země. Smutnému a zřejmě zbytečnému kolapsu českého
zdravotnictví za hlasité podpory Klausů (ZDE)
a podobných individuí pak naneštěstí můžeme být svědky již
v následujících týdnech.
Ačkoliv
v této situaci hrají východní mocnosti nezanedbatelnou roli,
tak ale s jejich vlivem, ať už prostřednictvím dezinformací,
anebo ekonomických
nástrojů, se
bude Česko muset vypořádat na vlastní půdě, a ne v Kremlu,
anebo v Pekingu. Dokud se Česko nevypořádá se subjekty
udržující tento vykořisťovatelský status quo v běhu, tak
nemá šanci se vypořádat s vlivem, kterým prostřednictvím
domácí oligarchie disponují centralizované vlády v Pekingu
a Moskvě.
Brusel
může lít peníze do Česka horem dolem, ale dokud nezačne Česko
reagovat, tak z něj bude jenom průtokový ohřívač, který
se ve výsledku bude hodit na pouštění žilou EU, či přímo
k další dezintegraci Unie. K možnostem jak se zbavit
svých pout „Made in Czechia“ mají nejblíže ti, kteří vidí
kdo a jak je nasazuje.
Při
pohledu s jakou lehkostí ale sněmovna
dláždí cestu
k dukovanskému tendru s účastí státní polo-špionážní
agentury Rosatom to ale zatím na výrazný odpor proti
establishmentu nevypadá.
12194
Diskuse