Stává se z Česka premiant v oblasti „sovětského“ přístupu k jádru?

30. 10. 2020 / Albín Sybera

čas čtení 2 minuty

Je zajímavé sledovat, kde si Česko stojí v kontextu jaderné politiky v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy. Kromě chystaného tendru na dostavbu reaktoru v Dukovanech je v blízkém okolí asi nejskloňovanější jaderný projekt Paks II. v Maďarsku, který se stal symbolem toho, jak dokáže ruský stát ovlivňovat prostřednictvím své agentury Rosatom a jejím angažmá v jaderném projektu místní hospodářství a politiku.

Rosatom zneužívá svou pozici generálního dodavatele projektu k přebírání vlastnické kontroly nad maďarskými společnostmi a vytváření jejich závislosti na ruském státu, jak dokládá příklad společností Ganz Engineering či Mercarius (ZDE). Samotný průběh realizace projektu dává Ruské federaci mimořádné možnosti ovlivňovat maďarskou politiku.

 

V nadcházejících týdnech chystá Rosatom spuštění jaderné elektrárny v běloruském Astravci, která je dlouhodobě kritizována pobaltskými státy za nedodržování bezpečnostních standardů, a kterou se pobaltské státy chystají hospodářsky bojkotovat (ZDE a ZDE).

Rumunsko pro změnu již na jaře zadalo svému provozovateli JE Cernavoda, státní společnosti Nuclearelectrica, aby ukončilo jednání včetně již podepsaného memoranda o spolupráci s čínskou GCNPC. Vláda to zdůvodnila potřebou rozvíjet takto strategicky důležitý projekt s partnery ze spojeneckých zemí NATO, anebo alespoň ze zemí s demokratickým uspořádáním, kde funguje větší oddělení hospodářství od centralizované kontroly státu (ZDE).

Je s podivem, že v Česku je bezpečnostní a strategický rozměr na zdejší poměry obřího investičního projektu rozšíření JE Dukovan upozaděn a přednost dostávají údajná tržní měřítka (ZDE). Ta ovšem v případě autoritářských zemí těžko snesou srovnání s měřítky demokratických zemí, kde funguje větší nezávislost soukromých dodavatelů na státu.

Ostatně samotný Rosatom je Ruská federace, není to soukromá společnost a současné Rusko prostřednictvím Rosatomu pokračuje v dědictví Sovětského svazu, kdy je jaderná energetika využívána jako politický a vojensko-mocenský nástroj. To dokládá i osoba Sergeje Kirijenka, blízkého spolupracovníka Vladimira Putina. Za svou roli ve vedení Rosatomu (včetně získání zakázky Paks II.) obdržel Kirijenko vysoké vyznamenání a titul „Geroj Rossiji“ (ZDE).



Text vznikl v rámci projektu #Strážci.

https://m.facebook.com/StrazciGuardiansCZ


0
Vytisknout
7531

Diskuse

Obsah vydání | 3. 11. 2020